Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky DVOŘÁKOVÁ-MRÁČKOVÁ Albina Marie 30.1.1850-23.5.1893

{{Infobox - osoba
| jméno = Albina Marie DVOŘÁKOVÁ-MRÁČKOVÁ
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 30.1.1850
| místo narození = Řepice u Strakonic
| datum úmrtí = 23.5.1893
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 63- Spisovatel

| jiná jména = 
}}

'''DVOŘÁKOVÁ-MRÁČKOVÁ, Albina Marie''' ''(též Albína), * 30. 1. 1850 Řepice u Strakonic, † 23. 5. 1893 Praha, spisovatelka''

Pocházela z rodiny vesnického osvícenského učitele Vojtěcha
Dvořáka. Její matka, nábožná a konzervativní Agnes Třebická,
byla dcerou řeznického mistra. 1853 byl otec přeložen do
Ústrašína u Pelhřimova. Školu navštěvovala D. v Odolena Vodě,
kam docházela z nedalekého Dolínku, kde od dětství žila
u vzdělané tety a literárně orientovaného strýce K. Třebického.
Ten záhy rozpoznal její literární nadání, referoval o něm
V. Hálkovi a posléze ji uvedl do pražské literární společnosti.
Vzdělávala se zejména prostřednictvím německé literatury
a četby F. Schillera. První verše otiskla 1864 v píseckém časopise
''Zlaté klasy''. 1869 se zamilovala (láska se stala traumatem
pozdějších let), ale provdala se téhož roku za jiného muže, lékaře
K. Mráčka, za nímž odešla do Nové Cerekve a kterého
poté následovala do jeho působišť do Postupic u Benešova,
Říčan, Strančic u Prahy a 1880 do Dírné u Soběslavi, kde pracoval
jako lékař na panství E. Vratislava z Mitrovic a poté jako
obvodní lékař. Měla dvě dcery, Marii a Zdenku. Rok po svatbě
debutovala básněmi v almanachu ''Ruch'' 1870 a přispívala
do dalších časopisů a kalendářů, zejména do přílohy ''Ženských listů Květy'' (od 1871), ''Obrany'' a ''Osvěty'' (1873), kalendáře ''Tetín'',
do almanachu ''Souzvuk'' (1874), od 1876 do ''Lumíra'' a ''Domácnosti'',
přílohy pardubického ''Háje''. Byla básnířkou bolu.
Lyrickou tvorbu z období 1866–71 shrnula do útlého svazečku
intimních básní ''Chudobky''. Tuto jedinou, vlastním nákladem
u F. Stýbla vydanou knížku, dedikovala Karlu M. D. Villanimu,
jenž ji v literární činnosti podporoval i finančně.
Lidové baladické a epické prvky a intimnost lyrického deníku
propojila s pohledy do každodennosti a všedních starostí, ve
verších promítla autobiografické momenty prvního milostného
vzplanutí i život s jiným mužem. Ze ztráty iluzí ji nevyvedlo
ani mateřství procítěné zprvu jako štěstí. Okrajově se
pokusila o krátkou prózu. Povídku ''O staré škatuli'' vykazující
rovněž autobiografické rysy koncipovala na způsob B. Němcové
jako volný tok vyprávění o životě babičky vnučkám. I črty
''U venkovského lékaře'', ''Od moravských hranic'', ''Samovrah'' vznikly
z osobních prožitků. Užívala pseudonymy Řepická, Strančická
a Marie Albína. Z manželské krize se D. snažila na radu své
příznivkyně S. Podlipské vybřednout prací a jako žena se
emancipovat: 1880 složila v Dírné zkoušky a stala se administrátorkou
pošty a telegrafu. V literární práci však zcela ustala.
Zemřela náhle po operaci. Pohřbena byla na Olšanech. Dobově
byla vedle E. Krásnohorské vnímána jako velký příslib
nové české ženské literatury, zejména básnictví. 1884 zařadil
V. Pakosta její verše s životopisem do své sbírky ''Pomněnky''.
''Výbor básní s životopisy'', 1900 vydávala T. Nováková na pokračování
v ''Ženském světě'' D. podrobný životopis, dopisy
a básně z rukopisů, 1918 začlenil její tvorbu do své sbírky ''Česká''
''lyra'' F. S. Procházka.

'''L:''' Květy 7, 1872, č. 7, s. 55; Urbánkův věstník, 1883, s. 280;M. Wellner,
Příspěvky ku statistice osvětové českého lidu, 1893, s. 58; OSN 8, s. 270;
nekrolog in: Světozor 27, 1893, s. 336; F. Bačkovský, Přehled písemnictví
českého doby nejnovější, 1899, s. 51; T. N. (T. Nováková), A. D.-M., in:
Ženský svět 4, 1900, s. 85–86, 100–101, 112, 123–124, 136–138; J. F.
Urban, České ženy 2, 1922, s. 7, 8; V. Sís, Olšanské hřbitovy, 1929, s. 107;
E. A. Hruška, Romantické Olšany, 1940, s. 73; J. Vopravil, Slovník pseudonymů
v české a slovenské literatuře, 1973, s. 964; LČL 1, s. 642; 3/2,
s. 1403.

'''P:''' Biografický archiv ÚČL Praha; SOA Třeboň, matrika narozených řkt.
f. ú. Štěkeň, sv. 8, 1838–1850, s. 273.

Marcella Husová

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:1850]]
[[Kategorie:Řepice]]
[[Kategorie:1893]]
[[Kategorie:Praha]]