DVOŘÁKOVÁ-MRÁČKOVÁ Albina Marie 30.1.1850-23.5.1893: Porovnání verzí

Z Personal
(Žádný rozdíl)

Verze z 19. 12. 2019, 10:49

Albina Marie DVOŘÁČKOVÁ-MRÁČKOVÁ
Narození 30.1.1850
Místo narození Řepice u Strakonic
Úmrtí 23.5.1893
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel

DVOŘÁČKOVÁ-MRÁČKOVÁ, Albina Marie (též Albína), * 30. 1. 1850 Řepice u Strakonic, † 23. 5. 1893 Praha, spisovatelka

Pocházela z rodiny vesnického osvícenského učitele Vojtěcha Dvořáka. Její matka, nábožná a konzervativní Agnes Třebická, byla dcerou řeznického mistra. 1853 byl otec přeložen do Ústrašína u Pelhřimova. Školu navštěvovala D. v Odolena Vodě, kam docházela z nedalekého Dolínku, kde od dětství žila u vzdělané tety a literárně orientovaného strýce K. Třebického. Ten záhy rozpoznal její literární nadání, referoval o něm V. Hálkovi a posléze ji uvedl do pražské literární společnosti. Vzdělávala se zejména prostřednictvím německé literatury a četby F. Schillera. První verše otiskla 1864 v píseckém časopise Zlaté klasy. 1869 se zamilovala (láska se stala traumatem pozdějších let), ale provdala se téhož roku za jiného muže, lékaře K. Mráčka, za nímž odešla do Nové Cerekve a kterého poté následovala do jeho působišť do Postupic u Benešova, Říčan, Strančic u Prahy a 1880 do Dírné u Soběslavi, kde pracoval jako lékař na panství E. Vratislava z Mitrovic a poté jako obvodní lékař. Měla dvě dcery, Marii a Zdenku. Rok po svatbě debutovala básněmi v almanachu Ruch 1870 a přispívala do dalších časopisů a kalendářů, zejména do přílohy Ženských listů Květy (od 1871), Obrany a Osvěty (1873), kalendáře Tetín, do almanachu Souzvuk (1874), od 1876 do Lumíra a Domácnosti, přílohy pardubického Háje. Byla básnířkou bolu. Lyrickou tvorbu z období 1866–71 shrnula do útlého svazečku intimních básní Chudobky. Tuto jedinou, vlastním nákladem u F. Stýbla vydanou knížku, dedikovala Karlu M. D. Villanimu, jenž ji v literární činnosti podporoval i finančně. Lidové baladické a epické prvky a intimnost lyrického deníku propojila s pohledy do každodennosti a všedních starostí, ve verších promítla autobiografické momenty prvního milostného vzplanutí i život s jiným mužem. Ze ztráty iluzí ji nevyvedlo ani mateřství procítěné zprvu jako štěstí. Okrajově se pokusila o krátkou prózu. Povídku O staré škatuli vykazující rovněž autobiografické rysy koncipovala na způsob B. Němcové jako volný tok vyprávění o životě babičky vnučkám. I črty U venkovského lékaře, Od moravských hranic, Samovrah vznikly z osobních prožitků. Užívala pseudonymy Řepická, Strančická a Marie Albína. Z manželské krize se D. snažila na radu své příznivkyně S. Podlipské vybřednout prací a jako žena se emancipovat: 1880 složila v Dírné zkoušky a stala se administrátorkou pošty a telegrafu. V literární práci však zcela ustala. Zemřela náhle po operaci. Pohřbena byla na Olšanech. Dobově byla vedle E. Krásnohorské vnímána jako velký příslib nové české ženské literatury, zejména básnictví. 1884 zařadil V. Pakosta její verše s životopisem do své sbírky Pomněnky. Výbor básní s životopisy, 1900 vydávala T. Nováková na pokračování v Ženském světě D. podrobný životopis, dopisy a básně z rukopisů, 1918 začlenil její tvorbu do své sbírky Česká lyra F. S. Procházka.

L: Květy 7, 1872, č. 7, s. 55; Urbánkův věstník, 1883, s. 280;M. Wellner, Příspěvky ku statistice osvětové českého lidu, 1893, s. 58; OSN 8, s. 270; nekrolog in: Světozor 27, 1893, s. 336; F. Bačkovský, Přehled písemnictví českého doby nejnovější, 1899, s. 51; T. N. (T. Nováková), A. D.-M., in: Ženský svět 4, 1900, s. 85–86, 100–101, 112, 123–124, 136–138; J. F. Urban, České ženy 2, 1922, s. 7, 8; V. Sís, Olšanské hřbitovy, 1929, s. 107; E. A. Hruška, Romantické Olšany, 1940, s. 73; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 964; LČL 1, s. 642; 3/2, s. 1403.

P: Biografický archiv ÚČL Praha; SOA Třeboň, matrika narozených řkt. f. ú. Štěkeň, sv. 8, 1838–1850, s. 273.

Marcella Husová