Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky DVOŘÁKOVÁ Helena 6.8.1895-23.6.1970

{{Infobox - osoba
| jméno = Helena DVOŘÁKOVÁ
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 6.8.1895
| místo narození = Královské Vinohrady (Praha)
| datum úmrtí = 23.6.1970
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 63- Spisovatel

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 496
}}

'''DVOŘÁKOVÁ, Helena,''' ''* 6. 8. 1895 Královské Vinohrady (Praha), † 23. 6. 1970 Praha, spisovatelka, nakladatelská redaktorka''

Narodila se jako jediné dítě v rodině učitele měšťanské školy
Josefa Čuby a Anny, roz. Štechové. Rodiče se záhy rozvedli.
1912 absolvovala vinohradské lyceum, 1913 složila zkoušku
z francouzštiny a rok navštěvovala obchodní abiturientský kurs
v Chrudimi. 1924–29 poslouchala kvůli chybějící zkoušce
z latiny jen jako mimořádná studentka na Filozofické fakultě
UK přednášky z dějin literatury u F. X. Šaldy a psychologii
u profesorů F. Šerackého a V. Forstera, jenž ovlivnil směr její
literární tvorby. Od 1924 přispívala do časopisů a deníků, později
zejména socialistických (''Právo lidu'', ''Pramen'', ''Prospekt'',
''Host'', ''Cesta'', ''Národní osvobození'', ''Lidové noviny'', ''Lumír'', ''Panorama'',
''Literární noviny'' aj.). Od počátku prozaické tvorby byla
v zobrazování psychologicky pojatých příběhů žen nebo výjimečných,
mravně narušených či sociálně vyřazených lidí poplatná
naturalismu a impresionistické metodě. 1925 uspěla
s novelistickou prvotinou z pražské periferie ''Golemova milá''.
1926 vydala rozsáhlý, patetický, sentimentálně laděný román
''Barvy úsvitu'', v němž epizodní scény propojila konvenčním romantickým
příběhem. Záhy provdaná hrdinka projde skandálem
kolem těhotenství s cizím mužem, na něhož se nemůže
upamatovat. Ve vyjasnění příběhu pomocí hypnotického stavu
se D. opřela o dobově módní psychoanalýzu S. Freuda.
V následujícím románě ''Pepan Jehně'' (1933) konfrontovala
hrdinovo šťastné dětství v Chrudimi s přitažlivým, ale nepřátelským
prostředím Prahy. Detektivní historii ''Mámení'' (1928)
situovala do podkrkonošské vsi kolem maďarské vyzvědačky
a jejího erotického románku se studentem medicíny. K prostředí
hornické kolonie se obrátila v románu ''Mary z jednačtyřicítky''
(1929). D. se provdala za magistrátního úředníka Pavla
Petra D. (1890–1968), s nímž měla syna doc. ing. Jana D.
(* 1922). Jejími švagry byli sochař Karel D., manžel herečky
L. Dostalové, a Vilém D., redaktor časopisu ''Styl'' a profesor
UMPRUM.

1931 podnikla studijní cestu po Itálii. Ve Francii byla posluchačkou
Denisova ústavu. Žila výhradně v Praze, kde se vedle
literární činnosti věnovala od 30. let práci nakladatelské redaktorky,
navštěvovala literární salon E. Jurčinové, byla členkou
Literární skupiny, sdružení mladých, zejména moravských
spisovatelů a patřila od 20. let do tzv. kroužku dívek
Boženy Benešové. 1932 vydala román ''Veliký proud'', dějově
propojený prostředím laboratoře a postavou vědce bakteriologa
a jeho krásné ženy. Za D. nejzdařilejší dílo byl pokládán
psychologický a sociální román ''Doktorka Diana Holcová''
(1942) o problémech emancipované, samostatně vědecky pracující
ženy. Ve 40. letech psala i pro děti (soubor deseti pesimisticky
laděných novel se sociální tematikou ''Růžová perla'',
1943) a 1942–44 publikovala v literárním a uměleckém měsíčníku
skupiny Aktivistů ''Živá tvorba''. Za druhé světové války
žila v Libni, dějišti své trilogie, velké historické fresky a generační
kroniky rodu ''Pád rodiny Bryknarů'' (1943–48). V zobrazení
prostředí maloměstských a intelektuálních vrstev předměstských
periferií a osudů sociálně vykořeněných lidí navázala
na naturalistickou a realistickou prózu. V tisíci stranách
oživila obraz české společnosti pražské Libně a jejího přerodu
v průmyslovou zónu velkoměsta od 50. do 80. let 19. století
(''Na nový květ'', 1943, ''Bílými plameny'', 1945 a ''Prapory nad městem'',
1948). 1945–47 se D. v nakladatelství Orbis podílela na
ideologicky zaměřené knižnici Bojovníci, od února 1948 byla
členkou akčního výboru, který převzal správu nad autorskou
organizací Máj, a účastnila se její likvidace. Po válce zajížděla
jako kulturní patronka na Karlovarsko a Kraslicko, kde konala
přednášky a prožila poúnorové dny. Tyto zážitky zúročila
v tendenčních prózách zachycujících politické a třídní uvědomění
české ženy, zejména 1952 v budovatelském románu
z českého pohraničí ''Ruku v ruce''. 1951 přešla z Melantrichu
do nakladatelství Osvěta, které 1953 splynulo s nakladatelstvím
Orbis. 1959 odešla do důchodu. Ideologičnost poúnorové
literární tvorby vystřídala ke konci 50. let únikem k českým
dějinám. Záměr velkých beletristických, po současnost
dovedených dějin Prahy počala naplňovat pracemi z doby Přemyslovců
''Pražská lípa'' (1957) a ''Na ostří'' (1961). Epizody poddanské
rodiny za Přemysla Otakara II. umístila na Zvíkov, do
Písku, Vršovic, Putimi. Dále již nepokročila. 1960 upravila
knihu L. K. Žižky ''Praha před osmdesáti lety''. Ačkoliv svůj prozaický
talent prokázala v novele a drobné povídce, nevěnovala
se jim a objemné mnohasetstránkové romány v epické vyprávěcí
šíři nezvládala. Aktuálními zůstaly jen prózy převážně
s detektivní zápletkou (''Mrtvý na trati'', 1983, ''Bouře nad kotlinou'',
1985, ''Pokus o dokonalou vraždu'', 1993).

'''L:''' OSND 2/1, s. 314; J. B. Čapek, Profil české poezie a prosy od r. 1918,
1947, s. 41–42; MČE 2, s. 241; B. Balajka, Profil H. D., in: Nový život 9,
1957, č. 8, s. 840–843; J. Hájek, Šedesátiny H. D., in: Květy, 1957, č. 33;
Šedesát let H. D., in: Práce 6. 8. 1957; hv (H. Volfová), Šedesát let spisovatelky,
in: Večerní Praha 3. 8. 1957; J. Kunc, Česká literární bibliografie
1945–1963, 1963, s. 204–206; nekrology: K. Sokol, Zemřela velká ctitelka
Chrudimě, in: Budovatel 21, 1970, č. 27, s. 2; ano (A. Nováková), Za H.
D., in: Práce 29. 6. 1970, s. 5; J. Kunc, Kdy zemřeli… 1967–1970 a 1935–
1936, 1970, s. 39; Kunc 1, s. 137–140; J. Kučera – J. Zeman a kol., Spisovatelé
Chrudimska 1, 1999, s. 63–65; LČL 1, s. 641–642; SČS 1, s. 157;
A. Zachová, Chrudim v románech H. D., in: Chrudimské vlastivědné listy
4, 1995, č. 2, s. 4–5; Tomeš 1, s. 280.

'''P:''' Biografický archiv ÚČL Praha.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/71919 Bibliografie dějin Českých zemí]

Marcella Husová

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:1895]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1970]]
[[Kategorie:Praha]]