Biografický slovník
DVOŘÁKOVÁ Marie 6.9.1887-25.11.1953: Porovnání verzí
(DVOŘÁKOVÁ_Marie_6.9.1887-25.11.1953) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 6.9.1887 | | datum narození = 6.9.1887 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Mělník |
| datum úmrtí = 25.11.1953 | | datum úmrtí = 25.11.1953 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Brno |
| povolání = 78- Hudební interpret | | povolání = 78- Hudební interpret | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''DVOŘÁKOVÁ, Marie,''' ''* 6. 9. 1887 Mělník, † 25. 11. 1953 Brno, klavíristka, pedagožka'' | ||
| + | |||
| + | Vyrůstala v rodině mělnického okresního tajemníka, která | ||
| + | podporovala její hudební nadání. 1901 byla přijata na pražskou | ||
| + | konzervatoř do třídy Josefa Jiránka. Poprvé veřejně vystoupila | ||
| + | 1902, v závěru studií provedla na akademii školy | ||
| + | 1904 Dvořákův ''Klavírní koncert g-moll, op. 33''. U Jiránka studovala i po absolutoriu 1904–05 a za pražského pobytu navštěvovala | ||
| + | přednášky Otakara Hostinského z hudební vědy na | ||
| + | pražské filozofické fakultě (1905–06). Koncertovala v českých | ||
| + | zemích a v cizině, od 1907 ve Vídni a v Bělehradě, kde byla | ||
| + | vyznamenána Řádem sv. Sávy, a 1909–11 v Anglii. 1909 zaujala | ||
| + | Leoše Janáčka svým prvním vystoupením v Brně, 1911 | ||
| + | jí po doporučení Karla Hoffmeistra nabídl, aby převzala výuku | ||
| + | klavíru na tamní varhanické škole po Ludmile Prokopové. Přál | ||
| + | si, aby učitelé jeho školy byli schopni koncertně vystupovat; | ||
| + | tuto podmínku D. splňovala. Byla více koncertní umělkyní | ||
| + | než pedagožkou, avšak žákům dala výborné základy klavírní | ||
| + | hry, nadaným se věnovala i po skončení jejich studií na Janáčkově | ||
| + | škole (mj. Josef Blatný, Břetislav Bakala). Často účinkovala | ||
| + | na koncertech; Janáčkův klavírní cyklus ''V mlhách'' uvedla | ||
| + | premiérově v Kroměříži 1913 a na koncertě 1914. Z Brna | ||
| + | podnikala turné po českých zemích a vystoupila v Londýně | ||
| + | (1913). Ve Vídni studovala u Theodora Leschetizkého a začala | ||
| + | učit podle jeho metody. 1914 jí bylo nabídnuto místo profesorky | ||
| + | klavíru v Bělehradě. Plány zhatila první světová válka | ||
| + | a D. se vrátila na varhanickou školu. Tam působila do 1916, | ||
| + | kdy pro nemoc odešla. | ||
| + | |||
| + | D. odjela s houslistou Karlem Vohnoutem na koncertní turné | ||
| + | do USA (New York, 1921) a do Střední a Jižní Ameriky (Buenos | ||
| + | Aires, 1923, Rio de Janeiro, 1924/25, La Paz, 1925, Paramaribo, | ||
| + | 1926). Tam nejčastěji uváděla skladby Dvořákovy, | ||
| + | Smetanovy, Fibichovy, Sukovy a Novákovy a zasloužila se | ||
| + | o propagaci české hudby. Pro svou hudební knihovnu získala | ||
| + | tisky i autografy skladeb jihoamerických autorů (mj. Federico | ||
| + | Gerdes, Emil Grisold a John Urich). Po návratu vystoupila | ||
| + | 1926 s Vohnoutem v brněnském Besedním domě, 1927 s Českou filharmonií v Praze s Griegovým ''Klavírním koncertem'' | ||
| + | ''a-moll, op. 16'' a s Chopinovým ''Klavírním koncertem f-moll,'' | ||
| + | ''op. 21''. Soukromě vyučovala klavírní hře v Brně, na koncertech | ||
| + | spolupracovala s pěvcem Leonidem Pribytkovem a vystupovala | ||
| + | v brněnském rozhlase (např. 8. 4. 1946 uvedla s Libuší | ||
| + | Viktorinovou-Ježkovou Arenského skladby pro dva klavíry). | ||
| + | D. byla považována za technicky vyspělou pianistku s rozsáhlým repertoárem. Vedle skladeb českých autorů patřila do jejího | ||
| + | repertoáru díla Beethovenova, Chopinova, Lisztova, Regerova, | ||
| + | Debussyho, Griegova, Čajkovského. Dožila v Brně. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' HS 1, s. 287–288; L. Kundera, Janáčkova varhanická škola, 1948, passim. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' MZM Brno, oddělení dějin hudby, pozůstalost M. D. (tisky a rukopisy | ||
| + | skladeb autorů jihoamerické provenience); pohlednice v Janáčkově korespondenci | ||
| + | z let 1911/14. | ||
| + | |||
| + | Svatava Přibáňová | ||
| + | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1887]] | [[Kategorie:1887]] | ||
| + | [[Kategorie:Mělník]] | ||
[[Kategorie:1953]] | [[Kategorie:1953]] | ||
| + | [[Kategorie:Brno]] | ||
Verze z 26. 3. 2017, 18:02
| Marie DVOŘÁKOVÁ | |
 | |
| Narození | 6.9.1887 |
|---|---|
| Místo narození | Mělník |
| Úmrtí | 25.11.1953 |
| Místo úmrtí | Brno |
| Povolání | 78- Hudební interpret |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=74955 |
DVOŘÁKOVÁ, Marie, * 6. 9. 1887 Mělník, † 25. 11. 1953 Brno, klavíristka, pedagožka
Vyrůstala v rodině mělnického okresního tajemníka, která podporovala její hudební nadání. 1901 byla přijata na pražskou konzervatoř do třídy Josefa Jiránka. Poprvé veřejně vystoupila 1902, v závěru studií provedla na akademii školy 1904 Dvořákův Klavírní koncert g-moll, op. 33. U Jiránka studovala i po absolutoriu 1904–05 a za pražského pobytu navštěvovala přednášky Otakara Hostinského z hudební vědy na pražské filozofické fakultě (1905–06). Koncertovala v českých zemích a v cizině, od 1907 ve Vídni a v Bělehradě, kde byla vyznamenána Řádem sv. Sávy, a 1909–11 v Anglii. 1909 zaujala Leoše Janáčka svým prvním vystoupením v Brně, 1911 jí po doporučení Karla Hoffmeistra nabídl, aby převzala výuku klavíru na tamní varhanické škole po Ludmile Prokopové. Přál si, aby učitelé jeho školy byli schopni koncertně vystupovat; tuto podmínku D. splňovala. Byla více koncertní umělkyní než pedagožkou, avšak žákům dala výborné základy klavírní hry, nadaným se věnovala i po skončení jejich studií na Janáčkově škole (mj. Josef Blatný, Břetislav Bakala). Často účinkovala na koncertech; Janáčkův klavírní cyklus V mlhách uvedla premiérově v Kroměříži 1913 a na koncertě 1914. Z Brna podnikala turné po českých zemích a vystoupila v Londýně (1913). Ve Vídni studovala u Theodora Leschetizkého a začala učit podle jeho metody. 1914 jí bylo nabídnuto místo profesorky klavíru v Bělehradě. Plány zhatila první světová válka a D. se vrátila na varhanickou školu. Tam působila do 1916, kdy pro nemoc odešla.
D. odjela s houslistou Karlem Vohnoutem na koncertní turné do USA (New York, 1921) a do Střední a Jižní Ameriky (Buenos Aires, 1923, Rio de Janeiro, 1924/25, La Paz, 1925, Paramaribo, 1926). Tam nejčastěji uváděla skladby Dvořákovy, Smetanovy, Fibichovy, Sukovy a Novákovy a zasloužila se o propagaci české hudby. Pro svou hudební knihovnu získala tisky i autografy skladeb jihoamerických autorů (mj. Federico Gerdes, Emil Grisold a John Urich). Po návratu vystoupila 1926 s Vohnoutem v brněnském Besedním domě, 1927 s Českou filharmonií v Praze s Griegovým Klavírním koncertem a-moll, op. 16 a s Chopinovým Klavírním koncertem f-moll, op. 21. Soukromě vyučovala klavírní hře v Brně, na koncertech spolupracovala s pěvcem Leonidem Pribytkovem a vystupovala v brněnském rozhlase (např. 8. 4. 1946 uvedla s Libuší Viktorinovou-Ježkovou Arenského skladby pro dva klavíry). D. byla považována za technicky vyspělou pianistku s rozsáhlým repertoárem. Vedle skladeb českých autorů patřila do jejího repertoáru díla Beethovenova, Chopinova, Lisztova, Regerova, Debussyho, Griegova, Čajkovského. Dožila v Brně.
L: HS 1, s. 287–288; L. Kundera, Janáčkova varhanická škola, 1948, passim.
P: MZM Brno, oddělení dějin hudby, pozůstalost M. D. (tisky a rukopisy skladeb autorů jihoamerické provenience); pohlednice v Janáčkově korespondenci z let 1911/14.
Svatava Přibáňová
