DVOŘÁKOVÁ Marie 6.9.1887-25.11.1953

Z Personal
Marie DVOŘÁKOVÁ
Narození 6.9.1887
Místo narození Mělník
Úmrtí 25.11.1953
Místo úmrtí Brno
Povolání 78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 496-497
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=74955

DVOŘÁKOVÁ, Marie, * 6. 9. 1887 Mělník, † 25. 11. 1953 Brno, klavíristka, pedagožka

Vyrůstala v rodině mělnického okresního tajemníka, která podporovala její hudební nadání. 1901 byla přijata na pražskou konzervatoř do třídy Josefa Jiránka. Poprvé veřejně vystoupila 1902, v závěru studií provedla na akademii školy 1904 Dvořákův Klavírní koncert g-moll, op. 33. U Jiránka studovala i po absolutoriu 1904–05 a za pražského pobytu navštěvovala přednášky Otakara Hostinského z hudební vědy na pražské filozofické fakultě (1905–06). Koncertovala v českých zemích a v cizině, od 1907 ve Vídni a v Bělehradě, kde byla vyznamenána Řádem sv. Sávy, a 1909–11 v Anglii. 1909 zaujala Leoše Janáčka svým prvním vystoupením v Brně, 1911 jí po doporučení Karla Hoffmeistra nabídl, aby převzala výuku klavíru na tamní varhanické škole po Ludmile Prokopové. Přál si, aby učitelé jeho školy byli schopni koncertně vystupovat; tuto podmínku D. splňovala. Byla více koncertní umělkyní než pedagožkou, avšak žákům dala výborné základy klavírní hry, nadaným se věnovala i po skončení jejich studií na Janáčkově škole (mj. Josef Blatný, Břetislav Bakala). Často účinkovala na koncertech; Janáčkův klavírní cyklus V mlhách uvedla premiérově v Kroměříži 1913 a na koncertě 1914. Z Brna podnikala turné po českých zemích a vystoupila v Londýně (1913). Ve Vídni studovala u Theodora Leschetizkého a začala učit podle jeho metody. 1914 jí bylo nabídnuto místo profesorky klavíru v Bělehradě. Plány zhatila první světová válka a D. se vrátila na varhanickou školu. Tam působila do 1916, kdy pro nemoc odešla.

D. odjela s houslistou Karlem Vohnoutem na koncertní turné do USA (New York, 1921) a do Střední a Jižní Ameriky (Buenos Aires, 1923, Rio de Janeiro, 1924/25, La Paz, 1925, Paramaribo, 1926). Tam nejčastěji uváděla skladby Dvořákovy, Smetanovy, Fibichovy, Sukovy a Novákovy a zasloužila se o propagaci české hudby. Pro svou hudební knihovnu získala tisky i autografy skladeb jihoamerických autorů (mj. Federico Gerdes, Emil Grisold a John Urich). Po návratu vystoupila 1926 s Vohnoutem v brněnském Besedním domě, 1927 s Českou filharmonií v Praze s Griegovým Klavírním koncertem a-moll, op. 16 a s Chopinovým Klavírním koncertem f-moll, op. 21. Soukromě vyučovala klavírní hře v Brně, na koncertech spolupracovala s pěvcem Leonidem Pribytkovem a vystupovala v brněnském rozhlase (např. 8. 4. 1946 uvedla s Libuší Viktorinovou-Ježkovou Arenského skladby pro dva klavíry). D. byla považována za technicky vyspělou pianistku s rozsáhlým repertoárem. Vedle skladeb českých autorů patřila do jejího repertoáru díla Beethovenova, Chopinova, Lisztova, Regerova, Debussyho, Griegova, Čajkovského. Dožila v Brně.

L: HS 1, s. 287–288; L. Kundera, Janáčkova varhanická škola, 1948, passim.

P: MZM Brno, oddělení dějin hudby, pozůstalost M. D. (tisky a rukopisy skladeb autorů jihoamerické provenience); pohlednice v Janáčkově korespondenci z let 1911/14.

Svatava Přibáňová