Biografický slovník
DVOŘÁKOVÁ Otilie 6.6.1878-6.7.1905: Porovnání verzí
(DVOŘÁKOVÁ_Otýlie_6.6.1878-6.7.1905) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = | + | | jméno = Otilie DVOŘÁKOVÁ |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 6.6.1878 | | datum narození = 6.6.1878 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Praha |
| datum úmrtí = 6.7.1905 | | datum úmrtí = 6.7.1905 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Křečovice u Sedlčan |
| povolání = 80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života | | povolání = 80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''DVOŘÁKOVÁ, Otilie''' ''(též Otýlie, provd. Suková), * 6. 6. 1878 Praha, † 6. 7. 1905 Křečovice u Sedlčan, hudebnice'' | ||
| + | |||
| + | Dcera skladatele Antonína Dvořáka (1841–1904), manželka | ||
| + | skladatele Josefa Suka (1874–1935). Získala všeobecné vzdělání | ||
| + | na vyšší dívčí škole v Praze. Pobývala s otcem v Americe | ||
| + | (1892–94) a cestovala s ním do Anglie (1896). V rodině se setkávala | ||
| + | s hudebníky, získala hudební vzdělání (hrála na klavír, | ||
| + | napsala tři drobné skladby) a též se seznámila s otcovým žákem, | ||
| + | studentem kompozice na pražské konzervatoři J. Sukem | ||
| + | (absolvoval 1892), který jí věnoval svou skladbu op. 12 pro | ||
| + | klavír (1896) a jí inspirován napsal hudbu k Zeyerově scénické | ||
| + | pohádce ''Radúz a Mahulena'' (premiéra ND 1898). Uzavřeli | ||
| + | sňatek 1898, v době, kdy Suk vydal své první skladby v berlínském | ||
| + | nakladatelství Simrock a rozvinul bohatou koncertní | ||
| + | činnost s Českým kvartetem. Manželství trvalo pouze sedm | ||
| + | let, D. zemřela nedlouho po svém otci na srdeční vadu. Na | ||
| + | jejich památku napsal Suk symfonii ''Asrael'' (provedena v Praze | ||
| + | 1907). Jejím vnukem byl houslista Josef Suk (1929–2011). | ||
| + | Není totožná se sopranistkou Národního divadla téhož jména. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Pazdírek, s. 224; HS 1, s. 288 (se starší literaturou); A. Dvořák, Korespondence | ||
| + | a dokumenty. Kritické vydání, sv. 3 (1890–1895), M. Kuna | ||
| + | a kol. (ed.) Korespondence odeslaná, 1989, rejstřík s. 449; sv. 4 (1896 až | ||
| + | 1904), Korespondence odeslaná, 1995 (biografie na s. 389), rejstřík, s. 403 | ||
| + | a 406; sv. 6 (1885–1892), Korespondence přijatá, 1997, rejstřík s. 439; | ||
| + | sv. 7 (1893–1895), Korespondence přijatá, 1999, rejstřík s. 445; sv. 8 | ||
| + | (1896–1904), Korespondence přijatá, 2000, rejstřík s. 417; sv. 10, Dokumenty, | ||
| + | 2004, rejstřík s. 452; J. Suk, Dopisy nejbližším, M. Svobodová | ||
| + | (ed.), 1976, s. 140–152 (kde otištěna D. závěť); týž, Tematický katalog | ||
| + | skladeb/Thematic Catalogue of the Works, Z. Nouza – M. Nový (ed.), | ||
| + | 2005, rejstřík; týž, Dopisy. O životě hudebním a lidském, J. Vojtěšková | ||
| + | (ed.), 2005, rejstřík; J. Dehner – J. Tauerová, Otilka, dcera skladatele Antonína | ||
| + | Dvořáka…, in: Žena umělkyně na přelomu 19. a 20. století, 2005, | ||
| + | s. 371–381. | ||
| + | |||
| + | Jitka Ludvová | ||
| + | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života]] | [[Kategorie:80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1878]] | [[Kategorie:1878]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1905]] | [[Kategorie:1905]] | ||
| + | [[Kategorie:Křečovice]] | ||
Verze z 26. 3. 2017, 18:06
| Otilie DVOŘÁKOVÁ | |
 | |
| Narození | 6.6.1878 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 6.7.1905 |
| Místo úmrtí | Křečovice u Sedlčan |
| Povolání | 80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=74957 |
DVOŘÁKOVÁ, Otilie (též Otýlie, provd. Suková), * 6. 6. 1878 Praha, † 6. 7. 1905 Křečovice u Sedlčan, hudebnice
Dcera skladatele Antonína Dvořáka (1841–1904), manželka skladatele Josefa Suka (1874–1935). Získala všeobecné vzdělání na vyšší dívčí škole v Praze. Pobývala s otcem v Americe (1892–94) a cestovala s ním do Anglie (1896). V rodině se setkávala s hudebníky, získala hudební vzdělání (hrála na klavír, napsala tři drobné skladby) a též se seznámila s otcovým žákem, studentem kompozice na pražské konzervatoři J. Sukem (absolvoval 1892), který jí věnoval svou skladbu op. 12 pro klavír (1896) a jí inspirován napsal hudbu k Zeyerově scénické pohádce Radúz a Mahulena (premiéra ND 1898). Uzavřeli sňatek 1898, v době, kdy Suk vydal své první skladby v berlínském nakladatelství Simrock a rozvinul bohatou koncertní činnost s Českým kvartetem. Manželství trvalo pouze sedm let, D. zemřela nedlouho po svém otci na srdeční vadu. Na jejich památku napsal Suk symfonii Asrael (provedena v Praze 1907). Jejím vnukem byl houslista Josef Suk (1929–2011). Není totožná se sopranistkou Národního divadla téhož jména.
L: Pazdírek, s. 224; HS 1, s. 288 (se starší literaturou); A. Dvořák, Korespondence a dokumenty. Kritické vydání, sv. 3 (1890–1895), M. Kuna a kol. (ed.) Korespondence odeslaná, 1989, rejstřík s. 449; sv. 4 (1896 až 1904), Korespondence odeslaná, 1995 (biografie na s. 389), rejstřík, s. 403 a 406; sv. 6 (1885–1892), Korespondence přijatá, 1997, rejstřík s. 439; sv. 7 (1893–1895), Korespondence přijatá, 1999, rejstřík s. 445; sv. 8 (1896–1904), Korespondence přijatá, 2000, rejstřík s. 417; sv. 10, Dokumenty, 2004, rejstřík s. 452; J. Suk, Dopisy nejbližším, M. Svobodová (ed.), 1976, s. 140–152 (kde otištěna D. závěť); týž, Tematický katalog skladeb/Thematic Catalogue of the Works, Z. Nouza – M. Nový (ed.), 2005, rejstřík; týž, Dopisy. O životě hudebním a lidském, J. Vojtěšková (ed.), 2005, rejstřík; J. Dehner – J. Tauerová, Otilka, dcera skladatele Antonína Dvořáka…, in: Žena umělkyně na přelomu 19. a 20. století, 2005, s. 371–381.
Jitka Ludvová
