Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky DVOŘÁK Čeněk 21.1.1848-6.5.1922

{{Infobox - osoba
| jméno = Čeněk DVOŘÁK
| obrázek = Dvorak Cenek portret.jpg
| datum narození = 21.1.1848
| místo narození = Dušejov u Jihlavy
| datum úmrtí = 6.5.1922
| místo úmrtí = Záhřeb (Chorvatsko)
| povolání = 2- Fyzik<br />61- Pedagog

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 474
}}

'''DVOŘÁK, Čeněk''' ''(též DWOŘAK, Vincenc, Vinko), * 21. 1. 1848 Dušejov u Jihlavy, † 6. 5. 1922 Záhřeb (Chorvatsko), fyzik, pedagog, odborný spisovatel''

Byl synem rolníka. Studoval na gymnáziu v Jihlavě, kde 1866
maturoval, a matematiku a fyziku na filozofické fakultě pražské
univerzity, kde získal diplom a přijal 1871 asistentské
místo u svého učitele fyziky E. Macha. 1873 byl promován
doktorem filozofie (PhDr.) a 1874 se habilitoval z experimentální
fyziky. Již 1875 byl povolán prvním řádným profesorem
tohoto oboru na univerzitu v Záhřebu, kde působil až do odchodu
do výslužby 1911. Vybudoval tam a po více než tři desetiletí
vedl fyzikální ústav, pracoval rovněž jako děkan filozofické
fakulty (1881/82, 1891/92) a rektor školy (1893/94).
D. přednášel teoretickou a experimentální fyziku a dějiny oboru.
Od 1872 konal pokusy v optice, zdokonalil metodu trhlin
(1872) a v optice fyziologické popsal tzv. Dvořákův stereokinetický
jev, dále se zabýval akustickou přitažlivostí a odpuzováním,
vibracemi a cirkulací vzduchu v trubici (Dvořákova-
-Rayleighova cirkulace), absolutní intenzitou zvuku, jeho
působením na rezonátory. Zkoumal analogie mezi zvukovými
vlnami a elektrickými i magnetickými jevy a pořizoval první
rentgenové snímky v Záhřebu (1897). Sám si zhotovoval důmyslné
přístroje k pokusům, měřením a demonstracím (např.
Dvořákovo akustické reakční kolo, Dvořákův zvukoměr).
Známost a věhlas si zjednal publikacemi v zahraničních periodikách.
Od 1872 napsal chorvatsky, německy a česky na
třicet příspěvků z optiky, akustiky, elektřiny, hydrodynamiky
a dějin fyziky, jež publikoval ve ''Wiedemanns/Poggendorffs Annalen''
''der Physik'' (Lipsko), ''Zeitschrift für Instrumentenkunde''
(Braunschweig), ''Zeitschrift für den physikalischen und chemischen Unterricht'' (Berlín), ''Physikalische Zeitschrift'' (Lipsko), ''Nastavni''
''vjesnik'' (Záhřeb) a ''Sitzungsberichte der kaiserlichen Akademie''
''der Wissenschaften'' (Vídeň 1872–75, 1881, 1889).

Byl zvolen dopisujícím členem KČSN (1876 a externím 1909)
a druhé třídy ČAVU (1893), členem korespondentem (1883)
a řádným členem Jihoslovanské akademie věd a umění (1887),
Société française de physique (1887), Société internationale
des électriciens v Paříži, Chorvatské přírodovědecké společnosti
a čestným členem Jednoty českých matematiků a fyziků
(1912).

Jeho manželkou se stala vnučka chorvatského bána a básníka
Ivana Mažuraniće. D. byl vlastencem, v cizině šířil informace
o českém národě, sledoval český literární i vědecký život. Byl
znám jako hudebník, zajímal se i o stavbu houslí.

'''L:''' Poggendorff 3, s. 395 (s neúplným soupisem díla); OSN 8, s. 269;
OSND 2/1, s. 312; MSN 2, s. 372; KSN 3, s. 574; ČAVU, s. 66; Tomeš
1, s. 279; Hrvatski biografski leksikon 3, Zagreb 1993, s. 724–725 (s neúplným soupisem díla a literatury); Hrvatska enciklopedija 3, Zagreb 2001,
s. 322; nekrolog, in: Příroda. Měsíčník přírodovědecký 15, 1922, s. 228;
F. Záviška, V. D., in: Almanach České akademie věd a umění 32, 1922,
s. 98–102 (s neúplným soupisem díla).

'''P:''' MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 6 349, řkt. fara Dušejov,
narození pro Dušejov, sv. A I, fol. 27.

Ladislav Hladký, Gustav Novotný

[[Kategorie:B]]
[[Kategorie:2- Fyzik]]
[[Kategorie:61- Pedagog]]
[[Kategorie:1848]]
[[Kategorie:Dušejov]]
[[Kategorie:1922]]
[[Kategorie:Záhřeb]]