DVOŘÁK Antonín 16.12.1817-26.4.1881: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Antonín DVOŘÁK
 
| jméno = Antonín DVOŘÁK
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Dvorak Antonin portret1.jpg
 
| datum narození = 16.12.1817
 
| datum narození = 16.12.1817
 
| místo narození = Němčice U Litomyšle
 
| místo narození = Němčice U Litomyšle
Řádka 75: Řádka 75:
 
[[Kategorie:1881]]
 
[[Kategorie:1881]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 +
 +
<gallery>
 +
Dvorak Antonin dama.jpg|Portrét dámy, 1845
 +
</gallery>

Aktuální verze z 7. 2. 2020, 15:51

Antonín DVOŘÁK
Narození 16.12.1817
Místo narození Němčice U Litomyšle
Úmrtí 26.4.1881
Místo úmrtí Praha
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
87- Fotograf
Citace Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 467-468
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46068

DVOŘÁK, Antonín, * 16. 12. 1817 Němčice u Litomyšle, † 26. 4. 1881 Praha, malíř, pedagog, fotograf

Pocházel z rodiny mlynáře. 1833 ukončil v Litomyšli třetí třídu piaristického gymnázia. 1835/36 absolvoval zimní a letní kurs kreslení na hlavní škole v Poličce. 1836–40 studoval malířství na pražské akademii (AVU) u F. Tkadlíka. 1844–45 získával zkušenosti na akademii ve Vídni u F. G. Waldmüllera. Potom se vrátil do Prahy, kde ještě rok navštěvoval Rubenův ateliér a poprvé vystavoval. Patřil mezi první malíře, kteří zobrazovali témata z maloměstského a venkovského prostředí, věnoval se historickým námětům a také portrétní malbě. 1849 byl jmenován prozatímním učitelem kreslení na piaristickém gymnáziu v Litomyšli, kde působil pravděpodobně do 1855. V prosinci 1858 odmítl jmenování učitelem kreslení na vyšší reálce v Opavě a nadále zůstal v Litomyšli. Malování podobizen přivedlo D. k fotografii. Při pořizování snímků uplatňoval i méně obvyklé techniky ambrotypie a pannotypie. Několikaletá praxe s fotografií, velký zájem o tento druh reprodukce a pravděpodobně potřeba finančního zajištění přivedla D. k rozhodnutí zřídit 1860 v Litomyšli na Záhraďském náměstí č. 16 fotoateliér. Zhotovoval především portréty (tzv. portrétní vizitky) s malovaným pozadím krajiny nebo dotvářeným různým mobiliářem. Některé D. snímky, kolorované olejovými barvami, působily téměř jako miniatury. Kromě portrétů fotografoval umělecké předměty a pamětihodnosti Litomyšle a okolí. Počátkem 1863 přestěhoval ateliér do domu čp. 148. Měl tam více prostoru a k dispozici velmi dobře prosvětlenou zahradu. Živnost sice dobře prosperovala, 1863–64 měl společníka a kopírování převzala manželka, D. se však musel vzdát malířských ambicí. Rostla také konkurence. 1865 získal v Praze stálé místo učitele kreslení na polytechnickém ústavu, odešel z Litomyšle a fotografováním se přestal zabývat. 1879 vydal práci Rozměry a obraty lidské hlavy, která o rok později vyšla v rozšířeném znění i německy. V témže roce podstoupil nezdařenou operaci očí, po níž oslepl. O dva roky později zemřel na tuberkulózu. Jeho dílo bylo zastoupeno na četných výstavách, také posmrtně, např. 9 obrazy na Zemské jubilejní výstavě 1891 nebo 57 pracemi v Topičově salonu 1924. Jeho kresby a obrazy publikovaly časopisy, zejména Květy 1868–69.

D: výběr: Císař Rudolf II., 1846; Verbování v táboře Valdštejnově, 1848; Noční hlídka na bělidle, 1850; Svatojanský týden, 1854; Před cestou do kostela, 1856; Pronásledovaná cikánka, 1859; Rybáři na noční hlídce, 1870; Zátiší s hrozny a ovocem, 1871.

L: OSN 8, s. 266; MSN 2, s. 465; Toman 1, s. 185–186; J. Svatoň, A. D. (1817–1881), diplomová práce FF UK Praha, 1959; týž, Litomyšlský malíř A. D. (1817–1881). Životopisný nástin, in: Vlastivědný sborník „Pardubický kraj“, 1959, s. 47–54; BL 1, s. 289; K. Veselík, Fotografové v Litomyšli v 19. století, in: Zprávy z muzeí od Trstenické stezky 2, 1967; J. Boučková, A. D. (katalog výstavy), Východočeská galerie Pardubice 1981; táž, Portrétista a malíř žánrů A. D., in: Umění 37, 1989, č. 2, s. 174– 179; M. Mžyková, A. D., in: Památky a příroda 10, 1985, s. 156; NEČVU 1, s. 152; P. Scheufler, Galerie c. k. fotografů, 2001, s. 58–59.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jana Brabencová