DVOŘÁK Emil 17.10.1896-28.9.1970: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Emil DVOŘÁK
 
| jméno = Emil DVOŘÁK
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Dvorak Emil.jpg
 
| datum narození = 17.10.1896
 
| datum narození = 17.10.1896
 
| místo narození = Vlkoš u Kyjova
 
| místo narození = Vlkoš u Kyjova

Aktuální verze z 9. 2. 2020, 11:30

Emil DVOŘÁK
Narození 17.10.1896
Místo narození Vlkoš u Kyjova
Úmrtí 28.9.1970
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 475
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46080

DVOŘÁK, Emil, * 17. 10. 1896 Vlkoš u Kyjova, † 28. 9. 1970 Praha, spisovatel, publicista

Byl synem železničního expedienta. Studoval 1907–15 na gymnáziu v Kyjově. Po maturitě byl odveden k bosenskému pluku a sloužil na balkánské frontě. Zapsal si práva na UK v Praze (1918/19) a na MU v Brně (1919/20), ačkoliv měl jako voják výhodu čtyř započtených semestrů, školu nedokončil. 1921 vystoupil z římskokatolické církve. 1923/24 absolvoval Železniční odbornou školu v Olomouci. Po celý život pracoval jako železniční úředník: 1924–35 v Opavě, 1936–37 v Olomouci a 1938–58 na Ministerstvu železnic (dopravy) v Praze. Debutoval básnickou sbírkou Aleje života (1921), ve které je patrný vliv Březinovy lyriky a hymnických ód. Druhou knihu Lepty srdcem (1931) označila literární kritika za epigonskou. S jistým úspěchem se setkal až cyklus veršů Po mostě z duhy a hvězd (1947), inspirovaný melodikou lidových písní a zážitky z dětství a mládí. Jako prozaik se tematicky zaměřil na rodné Slovácko a na opavské Slezsko. Prozaická prvotina Mrskut a píšťalky (1929) soustředila 17 rytmizovaných próz. Román s autobiografickými prvky Zoe a Jiří (1933) romanticky zobrazil lásku zkrachovalého studenta práv. Sbírka povídek Oheň (1935) vyšla z vlastních prožitků během první světové války. Za nejlepší dílo bývá považován román Zvlněný kraj (1936). Líčil složité politické, národnostní a sociální poměry na Hlučínsku 30. let 20. století, choulostivé vztahy a napětí mezi obyvateli, kteří snadno podlehli propagandě místních nacistů. Baladickou podobu zapadlé horské vesnice na Krnovsku a osobitost jejích obyvatel zachytil román Lán kosodřeviny (1940). D. psal rovněž pohádky, jimiž literární tvorbu ukončil. Publikoval odborná pojednání z oboru železniční tranzitní přepravy, přispíval do denního a krajinského tisku, časopisů turistických a pro mládež, a to většinou pod šifrou -ák či E. Mák. Ve fejetonech, kurzívách, recenzích a literárních kritikách, prozrazujících autorovo kulturní zázemí, jazykovou vyspělost a moudrý životní nadhled, se zaměřoval především na dění v českém Slezsku, jehož nadšeným propagátorem především do 1935 byl. Stal se členem sdružení Moravské kolo spisovatelů a slezské literární skupiny Iskra.

L: LČL 1, s. 635; Slezsko 1, s. 29 (kde soupisy díla a kritik); MSN 2, s. 467; OSND 2/1, s. 313; KSN 3, s. 572; B. Jedlička, Mrskut a píšťalky, in: Lidové noviny 14. 12. 1929, s. 4; F. S. Procházka, Literatura, in: Zvon 31, 1931, č. 40, s. 558; K. Sezima, Z nové tvorby románové, in: Lumír 63, 1937, s. 451; J. Urbanec, Nad dílem E. D., in: Časopis Slezského muzea 20, 1971, s. 28–41; Ficek 4, s. 25; Slovníček spisovatelů okresu Hodonín, 1996, s. 81; J. Svoboda, Literární tradice ve Slezsku a na severní Moravě, in: Slezsko a severovýchodní Morava jako specifický region, 1997, s. 69 až 110; I.Wernisch, Zapadlo slunce za dnem, který nebyl, 2001, s. 358–359; Kulturněhistorická encyklopedie Slezska a východní Moravy 1, 2006, s. 219–220; D. E. (http://vsetin.mic.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id =73441).

P: MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 5 963, řkt. fara Vlkoš, matrika narozených sv. III, fol. 188.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Miroslava Kyselá, Miroslava Novotná