DVOŘÁK František 5.8.1908-22.12.1972: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku DVOŘÁK František A. 5.8.1908-22.12.1972 na DVOŘÁK František 5.8.1908-22.12.1972 bez založení přesměrování)
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 22.12.1972
 
| datum úmrtí = 22.12.1972
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 63- Spisovatel
+
| povolání = 63- Spisovatel<br />61- Pedagog<br />82- Dramaturg, režisér nebo choreograf<br />
61- Pedagog
+
82- Dramaturg, režisér nebo choreograf
+
 
+
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 476-477
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 9. 2. 2020, 11:47

František DVOŘÁK
Narození 5.8.1908
Místo narození Praha
Úmrtí 22.12.1972
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
61- Pedagog
82- Dramaturg, režisér nebo choreograf
Citace Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 476-477
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46085

DVOŘÁK, František, * 5. 8. 1908 Praha, † 22. 12. 1972 Praha, filmový scenárista, pedagog, žurnalista

Středoškolské vzdělání si prohloubil studiem na pražské Filozofické fakultě UK a zakončil doktorátem 1936 (PhDr.). Stal se úředníkem, 1937–45 pracoval na Ústředním sociálním úřadu hlavního města Prahy. Po válce z místa odešel do nakladatelského družstva Nová osvěta, kde 1945–47 působil jako literární redaktor. 1946 debutoval jako neúspěšný epigon K. Čapka knížkou sedmi detektivních romanet čerpajících z doby okupace a válečné Prahy (příběhy konfidentů, slabochů a zrádců soustředěných kolem postavy policejního rady ve výslužbě Falguse) Zlomený peníz a jiné povídky. Zapadl i pokus o divadelní hru s detektivní zápletkou z téhož roku o prázdninovém dobrodružství chlapců Pan Falgus zasahuje, premiérově uvedený Divadlem mladých pionýrů. Neúspěch D. dosavadního snažení vyvážila rychlá kariéra dramaturga a scenáristy (1947–60) u Československého státního filmu ve spolupráci s jinými autory (Jiřím Friedem, Vladimírem Tůmou, M. V. Kratochvílem či Františkem Danielem). 1948 získal za ideové kvality dobově prestižní ohodnocení: Cenu země České za rok 1947 (1948) a Státní cenu za rok 1948 za námět a scénář k filmu podle dramatu J. Krejčíka Ves v pohraničí (1947). Za námět a scénář k filmu Pan Habětín odchází (1949) obdržel Čestné uznání na Mezinárodním filmovém festivalu v Mariánských Lázních. S Jiřím Friedem adaptoval pro režiséra Jiřího Weisse román „dělnického prezidenta“ A. Zápotockého Vstanou noví bojovníci (1950), za nějž rovněž získal vyznamenání: Státní cenu I. stupně za rok 1951 a stal se laureátem Státní ceny Klementa Gottwalda. Další ocenění obdržel až k padesátinám 1968: Vyznamenání Za vynikající práci a Cenu Víta Nejedlého pro rok 1968. Jako scenárista se podílel na filmech Křížová trojka, 1948, Tentokrát o vánocích, 1958, Král Šumavy, 1959, Ďáblova past, 1961, samostatným autorem námětu a spoluautorem scénáře byl u komedií Bořivoje Zemana Pan Novák, 1949 a Václava Kršky Poslední růže od Casanovy, 1966. Od 1950 do konce života působil současně jako pedagog na katedře scenáristiky a dramaturgie pražské FAMU, od 1960 jako vedoucí katedry filmové a televizní dramaturgie. Dvakrát byl zvolen děkanem (1950–52, 1958–60). Pedagogicky vedl scénáře studentských snímků a Studia FAMU (Strakův generál, 1960, Zpěv, který nezemřel, 1962, Případ Varney, 1962, Tátova škola, 1963, Otevřené okno, 1963, Inventura, 1963, Alcron, 1963 a Gambit, 1964). Jako pedagogický vedoucí pro scénář působil i u celovečerního filmu barrandovského Studia uměleckého filmu (snímek V. Borského Jestřáb kontra Hrdlička, 1953). Neúspěchem skončily pokusy o filmové herectví: šest let před smrtí se jako herec epizodista objevil ve dvou filmech (francouzský novinář v Délce polibku devadesát, 1965 A. Moskalyka a číšník v podobenství J. Němce O slavnosti a hostech, 1966). Okrajově spolupracoval s M. V. Kratochvílem a F. Danielem na knihách Žánry ve filmu (1963) a ABC scenáristy (1964). Přispíval do periodik, koncem 60. let se pokusil o uplatnění jako scenárista československé televize (Záhořanský hon režiséra Bohumila Sobotky, 1968 aj.). Užíval uměleckého křestního jména Alan (též Allan) a také podobu jména F. A. Dvořák.

L: J. Kunc, Slovník českých spisovatelů beletristů 1945–56, 1957, s. 91 až 92; MČE 2, s. 240; J. Kunc, Česká literární bibliografie, 1945–1963 1, 1963, s. 201; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 520; FP 1, s. 94–96; Knapík, s. 76; Tomeš 1, s. 276; www.csfd.cz.

Marcella Husová