DVOŘÁK Jan 13.5.1849-13.12.1916: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Jan DVOŘÁK
 
| jméno = Jan DVOŘÁK
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Dvorak Jan portret.png
 
| datum narození = 13.5.1849
 
| datum narození = 13.5.1849
 
| místo narození = Pohoří u Opočna
 
| místo narození = Pohoří u Opočna

Aktuální verze z 9. 2. 2020, 14:13

Jan DVOŘÁK
Narození 13.5.1849
Místo narození Pohoří u Opočna
Úmrtí 13.12.1916
Místo úmrtí Praha
Povolání 15- Lékaři
17- Veterinář
39- Organizátor veřej. Zdravot. nebo soc. péče
Citace Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 477-478
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46088

DVOŘÁK, Jan, * 13. 5. 1849 Pohoří u Opočna, † 13. 12. 1916 Praha, lékař, organizátor veřejného zdravotnictví, politik, odborný spisovatel

Byl synem rolníka. Studoval na nižším gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou, 1870 maturoval na Akademickém gymnáziu v Praze. Absolvoval pražskou lékařskou fakultu, 1876 byl promován MUDr. Externoval na několika klinikách pražské a vídeňské všeobecné nemocnice. 1876–80 pracoval jako druhý asistent na pražské I. porodnické klinice prof. J. Strenga a první asistent v ústavu F. Webera, dva roky se staral o výchovu porodních bab. Podnikl studijní cesty na příbuzná pracoviště v Berlíně, Drážďanech a v Mnichově. Z Prahy odešel a 1880 se usadil v Opočně, 1881 se oženil s Františkou Šolcovou. Nejprve pracoval jako sekundář v nemocnici, 1885–1903 jako obvodní a tovární lékař. 1903–16 působil jako ředitel Královské české zemské porodnice a nalezince v Praze, kde dožil.

Od studií se angažoval v různých korporacích jako kulturní a hospodářský pracovník, později i politik. 1887 byl zvolen členem okresního zastupitelstva v Opočně, 1889 okresního výboru, 1890–1900 pracoval jako okresní starosta, 1889 až 1903 poslanec českého zemského sněmu za národní stranu svobodomyslnou. 1891–1903 zasedal ve vídeňské říšské radě a 1897–1903 v nejvyšší zdravotní radě. Věnoval se národohospodářským, zdravotnickým, lékařsko-stavovským a sociálněpolitickým otázkám. Organizoval veřejné zdravotnictví a ústavnictví, patřil k odborníkům na sociální lékařství a hygienu. Věnoval se i potírání alkoholismu a tuberkulózy, ochraně dětí a péči o mládež. Prosadil návrh na zřízení izolovaných tuberkulózních pavilonů ve všeobecných veřejných nemocnicích. Ve výboru říšské rady pro tlumení zvířecích nákaz (1891 až 1896) a na zemském sněmu (1896) podal návrhy na zřízení české zvěrolékařské školy v Praze, ústavu pro výrobu ochranných látek proti nákazám a očkování tuberkulinem ke zjišťování tuberkulózy skotu. Zasloužil se o zavedení výuky hygieny na zemědělských a hospodyňských školách, a tak o rozvoj hygieny venkova.

Účastnil se mezinárodních protituberkulózních a hygienických kongresů (Berlín 1899 a 1902, Paříž 1900, Londýn 1901, Petrohrad, studoval tuberkulózu a příjici v Bosně, Hercegovině a Dalmácii, obojí 1903). Publikoval příspěvky z oboru sociální hygieny samostatně či v novinách a časopisech (mj. Národní listy, Naše doba, Centralblatt für Gynäkologie, Česká revue, Revue v neurologii, psychiatrii, fysikální a diaetetické therapii, Zeitschrift für Tuberkulose und Heilstättenwesen, Wiener klinische Rundschau a Časopis lékařů českých). Ve zdravotnické osvětě spolupracoval s úpickým lékařem A. Čapkem, otcem bratří Josefa a Karla. Po 1900 se podílel na vybudování sanatoria pro léčení skrofulózy a tuberkulózy Albertinum v Žamberku, protituberkulózního ústavu na Pleši, domova pro opuštěné a osiřelé děti, školy v pražském Jedličkově ústavu. S primářem K. Teunerem v Hradci Králové spoluzaložil Spolek lékařů v severovýchodních Čechách a účastnil se vydávání opočenského časopisu Rozhledy lidové. Věstník samosprávný, hospodářský, živnostenský a spolkový (1898–99). Byl jmenován či zvolen členem zdravotně-sociálních korporací doma a v zahraničí, dekorován Řádem železné koruny 3. třídy (1900), obdržel ruský Řád sv. Stanislava (1904) a titul dvorního rady (1908). Od 1890 se přátelil s E. Krásnohorskou a podporoval její snahy o povolení studia dívek na středních a vysokých školách. Byl pohřben na vyšehradském hřbitově.

D: výběr: O potřebě, aby byly upraveny poměry všeobecných veřejných nemocnic v Čechách, 1895; K osnově zákona proti opilství, 1895; Nástin vývoje zákonodárství zemědělského na sněmu král. Českého a na radě říšské od roku 1889 do roku 1896, 1896; Soubor otázek zdravotnických a zájmů stavu lékařského se týkajících na sněmu zemském král. Českého a na říšské radě, 1900; Úkoly samosprávy na poli hygieny vůbec a sociální hygieny zvlášť, 1902; Časová úprava poručenství a opatrovnictví, 1904 (německy 1907); Boj proti úmrtnosti kojenců vůbec a dětí nemanželských a nalezenců zvlášť, 1906; Nemanželské dítě v péči vlastní matky, 1910; Ochrana dítěte a mládeže, 1910; Zřizování útulků pro těhotné, rodičky a kojence v práci, 1914; Vznik a vývoj organisace boje proti tuberkulose v Čechách. Pamětní spis sanatoria… na Pleši 1–2, 1915, 1916.

L: nekrolog, in: Národní listy 13. 12. 1916, s. 3; Pohřeb dv. r. dra. J. D., in: tamtéž 17. 12. 1916, s. 5; AČL, s. 50–52; OSN 28, s. 310; OSND 2/1, s. 312; Věstník českých lékařů 28, 1916, s. 237–251 (s bibliografií); MSN 2, s. 461; BSPLF 1, s. 89–90; V. Rostočilová, Pobyt Elišky Krásnohorské v Opočně (www.moh.cz/pdf/ohp/95.pdf); Digitální kronika Pohoří (www.obecpohori.cz/prezentace/kronika/17.php).

P: SOA Zámrsk, sbírka matrik Východočeského kraje, řkt. f. ú. Opočno, sign. 120–3861, matrika narozených s indexem narozených pro Pohoří a Puličky 1841–1877, stará pag. 92–93, nová fol. 47; SOkA Rychnov nad Kněžnou, fond D. J. MUDr., 1786–1931 (inventář J. Hasoň a J. Juza, 1980).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Gustav Novotný, Jiří Šindlář, Radka Holendová