StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie DVOŘÁK Jaroslav 26.6.1894-6.11.1963

Jaroslav DVOŘÁK
Narození	26.6.1894
Místo narození	Brno
Úmrtí	6.11.1963
Místo úmrtí	Praha
Povolání	44- Právník 64- Překladatel
Citace	Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 479
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47410

DVOŘÁK, Jaroslav, * 26. 6. 1894 Brno, † 6. 11. 1963 Praha, právník, překladatel, kulturní pracovník

Pocházel z rodiny historika a profesora na gymnáziu Rudolfa D. a Josefíny, roz. Holubové, měl sestru spisovatelku Miladu Matulovou (1895–1986) a bratra Mojmíra, který se věnoval obchodu. 1912 maturoval D. na gymnáziu v Zábřehu a 1912–20 studoval na české právnické fakultě v Praze. Odešel na Slovensko, 1921–22 působil jako okresní náčelník na Myjavě, potom provozoval advokátní praxi: 1922–24 koncipient v kancelářích J. Krna, I. Dérera ad., od 1924 samostatný advokát v Bratislavě. Zajímal se o hudbu a divadlo, byl spoluzakladatelem Umělecké besedy slovenské, 1926–45 tajemníkem jejího výtvarného odboru. 1945 se s manželkou, spisovatelkou Zuzkou Zguriškou (1900–1984), a dvěma syny přestěhoval do Prahy, kde zpočátku vykonával funkci prezidiálního šéfa předsednictva vlády ČSR, od 1947 působil jako vedoucí oddělení ministerstva zahraničních věcí, 1954 odešel na odpočinek.

Po 1945 patřil k významným propagátorům slovenské kultury v Čechách, zprostředkovatelům česko-slovenských kulturních kontaktů. Po 1954 se věnoval překladům slovenské moderní literatury do češtiny. Soustředil se na povídkovou, románovou a dramatickou tvorbu I. Stodoly, F. Hečka, J. Jesenského, J. Palárika, J. Gregora-Tajovského, Ľ. Smrčka, Ľ. Zúbka, J. Chalupky, P. Karvaše, D. Tatarky, ale především své ženy. Publikoval i antologie slovenského humoru a satiry.

D: překlady, výběr: I. Stodola, Jožko Púčik a jeho kariéra, 1953; F. Hečko, Moskva, Leningrad, Jasná Poljana, 1954; týž, Dřevěná dědina, 1954; J. Jesenský, Demokrati, 1955; týž, Sluneční lázeň, 1955; J. Palárik, Smíření aneb dobrodružství při obžinkách, 1955; Z. Zguriška, Městečko na prodej, 1955; J. Gregor-Tajovský, Ženský zákon, 1956; P. Karvaš, Čert nespí, 1956; Z. Zguriška, Metropole pod slámou, 1957; Ľ. Smrčok, Prasklý krajáč, 1957; F. Hečko, Červené víno, 1958; P. Karvaš, Čertovo kopýtko, 1958; D. Tatarka, Rozmluvy bez konce, 1959; Ľ. Zúbek, Skrytý pramen, 1959; J. Jesenský, Čtverylka a jiné povídky, 1960; Z. Zguriška, Bičianka z Doliny, 1960; táž, Vítr v horách, 1962; táž, Rozmarný kolotoč, 1963; J. Chalupka, Kocourkovo, 1965; Satyr hraje na gajdy, 1956.

L: Z. Zguriška, Strminou liet, Bratislava 1972, s. 76–79 a passim; BLS 2, s. 401–402; Tomeš 1, s. 276.

Alena Táborecká