DVOŘÁK Jiří 10.4.1891-25.1.1977: Porovnání verzí
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Jiří DVOŘÁK | | jméno = Jiří DVOŘÁK | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Dvorak Jiri portret.jpg |
| datum narození = 10.4.1891 | | datum narození = 10.4.1891 | ||
| místo narození = Střítež U Třebíče | | místo narození = Střítež U Třebíče |
Aktuální verze z 9. 2. 2020, 14:21
Jiří DVOŘÁK | |
Narození | 10.4.1891 |
---|---|
Místo narození | Střítež U Třebíče |
Úmrtí | 25.1.1977 |
Místo úmrtí | Ivančice |
Povolání |
76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik 45- Voják nebo partyzán |
Citace | Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 480 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136914 |
DVOŘÁK, Jiří, * 10. 4. 1891 Střítež u Třebíče, † 25. 1. 1977 Ivančice, malíř, účastník 1. odboje
Po maturitě na reálném gymnáziu vystudoval zemědělské inženýrství ve Vídni a pracoval v hospodářské službě na Moravě. V létě 1914 narukoval na haličskou frontu, v zimě byl Rusy zajat. Přihlásil se do České družiny, 1916 byl zařazen do zálohy 1. československého střeleckého pluku. Jako bývalého rakouského podporučíka ho velení přidělilo do důstojnické školy v Borispolu u Kyjeva, 1917 byl odeslán do Bělgorodu jako zpravodajec, v červenci se stal praporčíkem 9. roty 7. československého pluku, od podzimu 1917 působil jako náborový komisař. Před evakuací z Ukrajiny onemocněl úplavicí, podrobil se léčení v Kyjevě a Saratově, kde byl krátce vojenským komisařem. V hodnosti poručíka se 1919 vrátil do vlasti. V legiích se začal zabývat malbou, kreslit ho učil malíř O.Matoušek. Po návratu do ČSR vstoupil na pražskou Akademii výtvarných umění, jako žák V. Nechleby absolvoval 1924. Maloval jen pro své potěšení a pro nejbližší okruh přátel, výstavy neobesílal, nebyl členem žádného výtvarného spolku. Živil se pedagogickou prací, učil kreslení v Moravských Budějovicích a Ivančicích. V díle se věnoval jak novoklasicistně pojatým krajinářským námětům, tak figurálním kompozicím. Z nich nejvýznamnější se vedle oltářního obrazu ve Stříteži stalo velké plátno Maří Magdaléna před Kristem z poloviny 20. let, původně určené pro pražského arcibiskupa, které se stylově zařadilo mezi novoklasicismus a dobový primitivizující civilismus.
L: Toman 1, s. 188; P. Dejev, Výtvarníci legionáři, 1937, s. 104–105; SČSVU 2, s. 157–158; M. Chmelařová, J. D. Katalog výstavy, 2008.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Martin Kučera