DVOŘÁK Jiří 23.2.1927-27.1.1992: Porovnání verzí
(DVOŘÁK_Jiří_23.2.1927-27.1.1992) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 23.2.1927 | | datum narození = 23.2.1927 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Praha |
| datum úmrtí = 27.1.1992 | | datum úmrtí = 27.1.1992 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 2- Fyzik | | povolání = 2- Fyzik | ||
3- Chemik nebo alchymista | 3- Chemik nebo alchymista | ||
Řádka 11: | Řádka 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
− | + | '''DVOŘÁK, Jiří,''' ''* 23. 2. 1927 Praha, † 27. 1. 1992 Praha, chemik, pedagog'' | |
+ | |||
+ | Byl synem úředníka. Maturoval 1946 na klasickém gymnáziu | ||
+ | v Praze a zapsal se na chemii na Přírodovědeckou fakultu | ||
+ | (PřF) UK, 1950 složil státní zkoušku, 1952 obhájil disertační | ||
+ | práci ''Polarografický výzkum proudových maxim'' (oponenti | ||
+ | J. Heyrovský, R. Brdička) a složil rigorózní zkoušku. 1961 získal | ||
+ | titul kandidáta chemických věd. | ||
+ | |||
+ | Od 1950 (resp. 1953) působil v Ústavu fyzikální chemie PřF | ||
+ | UK jako asistent, odborný asistent, od 1957 vedl katedru fyzikální | ||
+ | chemie. 1965 se habilitoval z fyzikální chemie na základě | ||
+ | práce ''Termooxydace cyklopolydienů''. 1971 byl jmenován | ||
+ | mimořádným profesorem. 1975 získal zlatý odznak za zásluhy | ||
+ | o přírodovědeckou fakultu, byl 1979 jmenován řádným profesorem | ||
+ | fyzikální chemie. 1973–80 zastával funkci proděkana. | ||
+ | 1989 byl odvolán z vedení katedry fyzikální chemie, 1991 | ||
+ | odešel do důchodu. | ||
+ | |||
+ | Přednášel a vedl cvičení pro studenty vyšších ročníků (např. | ||
+ | metody makromolekulární chemie). Zabýval se elektrochemií, | ||
+ | např. elektroforézou (s O. Grubnerem realizoval protiproudovou elektroforézu na papíře). Věnoval se i reakční kinetice | ||
+ | makromolekulárních látek poté, co bylo zřízeno oddělení makromolekulární | ||
+ | chemie při katedře fyzikální chemie. Absolvoval | ||
+ | studijní zahraniční pobyty, např. na technice v nizozemském | ||
+ | Eindhovenu (1971). Zasedal v komisi pro udělování | ||
+ | vědeckých hodností, stal se členem redakce časopisu ''Collection'' | ||
+ | ''of Czechoslovak Chemical Communications''. Napsal učební texty | ||
+ | o elektrochemii a fyzikální chemii. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Termická destrukce polychloroprenu, 1961; Fysikální chemie II.: termodynamika | ||
+ | (s V. Boháčkovou), 1962; III.: elektrochemie (s touž), 1962; | ||
+ | IV.: reakční kinetika (s touž), 1963; Elektrochemie (s J. Korytou a V. Boháčkovou), | ||
+ | 1966 (další vyd. 1975, 1983, něm. 1975); Introduction to electrochemistry, | ||
+ | 1967; Příručka měření pH (s J. Číhalíkem a V. Sukem), | ||
+ | 1975; Základy fysikální chemie (člen kolektivu, ed. R. Brdička), 1977 | ||
+ | (německy Grundlagen der physikalischen Chemie, Berlin 1988); Jak psát | ||
+ | o chemii (s K. Bláhou a M. Krausem), 1983. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' J. Jindra, Dějiny elektrochemie v českých zemích 1882–1989, 2009, | ||
+ | passim; J. Koryta, Profesor J. D. (1927–1992), in: Chemické listy 86, 1992, | ||
+ | č. 4, s. 308. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Archiv UK Praha, fond Přírodovědecká fakulta, osobní spis J. D.; Studijní | ||
+ | programy PřF UK 1963–91. | ||
+ | |||
+ | Vít Šmerha | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
Řádka 19: | Řádka 65: | ||
[[Kategorie:3- Chemik nebo alchymista]] | [[Kategorie:3- Chemik nebo alchymista]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1927]] | [[Kategorie:1927]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1992]] | [[Kategorie:1992]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 17. 3. 2017, 15:41
Jiří DVOŘÁK | |
Narození | 23.2.1927 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 27.1.1992 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
2- Fyzik 3- Chemik nebo alchymista 61- Pedagog |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=85835 |
DVOŘÁK, Jiří, * 23. 2. 1927 Praha, † 27. 1. 1992 Praha, chemik, pedagog
Byl synem úředníka. Maturoval 1946 na klasickém gymnáziu v Praze a zapsal se na chemii na Přírodovědeckou fakultu (PřF) UK, 1950 složil státní zkoušku, 1952 obhájil disertační práci Polarografický výzkum proudových maxim (oponenti J. Heyrovský, R. Brdička) a složil rigorózní zkoušku. 1961 získal titul kandidáta chemických věd.
Od 1950 (resp. 1953) působil v Ústavu fyzikální chemie PřF UK jako asistent, odborný asistent, od 1957 vedl katedru fyzikální chemie. 1965 se habilitoval z fyzikální chemie na základě práce Termooxydace cyklopolydienů. 1971 byl jmenován mimořádným profesorem. 1975 získal zlatý odznak za zásluhy o přírodovědeckou fakultu, byl 1979 jmenován řádným profesorem fyzikální chemie. 1973–80 zastával funkci proděkana. 1989 byl odvolán z vedení katedry fyzikální chemie, 1991 odešel do důchodu.
Přednášel a vedl cvičení pro studenty vyšších ročníků (např. metody makromolekulární chemie). Zabýval se elektrochemií, např. elektroforézou (s O. Grubnerem realizoval protiproudovou elektroforézu na papíře). Věnoval se i reakční kinetice makromolekulárních látek poté, co bylo zřízeno oddělení makromolekulární chemie při katedře fyzikální chemie. Absolvoval studijní zahraniční pobyty, např. na technice v nizozemském Eindhovenu (1971). Zasedal v komisi pro udělování vědeckých hodností, stal se členem redakce časopisu Collection of Czechoslovak Chemical Communications. Napsal učební texty o elektrochemii a fyzikální chemii.
D: Termická destrukce polychloroprenu, 1961; Fysikální chemie II.: termodynamika (s V. Boháčkovou), 1962; III.: elektrochemie (s touž), 1962; IV.: reakční kinetika (s touž), 1963; Elektrochemie (s J. Korytou a V. Boháčkovou), 1966 (další vyd. 1975, 1983, něm. 1975); Introduction to electrochemistry, 1967; Příručka měření pH (s J. Číhalíkem a V. Sukem), 1975; Základy fysikální chemie (člen kolektivu, ed. R. Brdička), 1977 (německy Grundlagen der physikalischen Chemie, Berlin 1988); Jak psát o chemii (s K. Bláhou a M. Krausem), 1983.
L: J. Jindra, Dějiny elektrochemie v českých zemích 1882–1989, 2009, passim; J. Koryta, Profesor J. D. (1927–1992), in: Chemické listy 86, 1992, č. 4, s. 308.
P: Archiv UK Praha, fond Přírodovědecká fakulta, osobní spis J. D.; Studijní programy PřF UK 1963–91.
Vít Šmerha