DVOŘÁK Josef 20.12.1891-1.10.1941: Porovnání verzí
(DVOŘÁK_Josef_20.12.1891-1.10.1941) |
|||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 20.12.1891 | | datum narození = 20.12.1891 | ||
− | | místo narození = Bořitov | + | | místo narození = Bořitov u Blanska |
| datum úmrtí = 1.10.1941 | | datum úmrtí = 1.10.1941 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 481 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''DVOŘÁK, Josef,''' ''* 20. 12. 1891 Bořitov u Blanska, † 1. 10. 1941 Praha, důstojník, účastník 1. a 2. odboje'' | ||
+ | |||
+ | Narodil se v rolnické rodině. Po maturitě na brněnském českém | ||
+ | gymnáziu se rozhodl pro učitelské povolání. 1912–13 | ||
+ | sloužil jako jednoroční dobrovolník 25. zeměbraneckého pluku | ||
+ | v Kroměříži. S ním za války narukoval na haličskou frontu | ||
+ | jako velitel čety. V březnu 1915 byl v hodnosti podporučíka | ||
+ | zajat a v srpnu 1916 se přihlásil do československých dobrovolnických | ||
+ | jednotek. Vzápětí byl zařazen k 2. střeleckému pluku. | ||
+ | Absolvoval důstojnickou školu v Borispolu u Kyjeva a v létě | ||
+ | 1917 se stal velitelem 1. čety 8. střeleckého pluku. V říjnu | ||
+ | 1917 se přihlásil k transportu do Francie, v dubnu 1918 nastoupil | ||
+ | u 21. československého pluku. Vystudoval důstojnický | ||
+ | kurs v St-Maixent a účastnil se jako velitel čety bitvy u francouzského | ||
+ | Terronu. V březnu 1919 se vrátil do vlasti v čele | ||
+ | 1. roty 24. pluku (npor.), prodělal slovenské tažení a 1919 až | ||
+ | 1920 byl spojovacím důstojníkem u YMCA v Praze. 1920 až | ||
+ | 1923 byl osobním pobočníkem zemského velitele v Praze | ||
+ | (kpt.), vystudoval Válečnou školu a stal se přednostou 1. oddělení | ||
+ | štábu Zemského vojenského velitelství Praha (mjr.). | ||
+ | 1932–33 velel I. praporu 23. pěšího pluku v Bratislavě (pplk.). | ||
+ | 1933 nastoupil do profesorského sboru Velitelské školy v Praze, | ||
+ | kde setrval do podzimu 1938 (plk.). Mobilizace se zúčastnil | ||
+ | jako podnáčelník štábu IV. armády. V civilní službě působil | ||
+ | u okresního úřadu v Lounech a na protektorátní sociální | ||
+ | a zdravotní správě. Od počátku okupace se zapojil do ilegální | ||
+ | vojenské organizace Obrana národa, zprvu jako náčelník štábu | ||
+ | Krajského velitelství Praha-jihovýchod, posléze Zemského velitelství | ||
+ | Čechy. Gestapo ho zatklo v srpnu 1941, stanným soudem | ||
+ | byl odsouzen k trestu smrti a v jízdárně dělostřeleckých | ||
+ | kasáren v Ruzyni popraven. In memoriam byl 1948 povýšen | ||
+ | do hodnosti brigádního generála. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' J. Čvančara, Někomu život, někomu smrt, 1997, s. 12; E. Stehlík – I. Lach, Vlast a čest byly jim dražší nežli život, 2000, s. 44–45; Vojenské | ||
+ | osobnosti československého odboje 1939–1945, 2005, s. 62–63. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' VHA Praha, poslužný spis legionáře. | ||
+ | |||
+ | Martin Kučera | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | [[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1891]] | [[Kategorie:1891]] | ||
[[Kategorie:Bořitov]] | [[Kategorie:Bořitov]] | ||
[[Kategorie:1941]] | [[Kategorie:1941]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 31. 10. 2019, 10:44
Josef DVOŘÁK | |
Narození | 20.12.1891 |
---|---|
Místo narození | Bořitov u Blanska |
Úmrtí | 1.10.1941 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 45- Voják nebo partyzán |
Citace | Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 481 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=77741 |
DVOŘÁK, Josef, * 20. 12. 1891 Bořitov u Blanska, † 1. 10. 1941 Praha, důstojník, účastník 1. a 2. odboje
Narodil se v rolnické rodině. Po maturitě na brněnském českém gymnáziu se rozhodl pro učitelské povolání. 1912–13 sloužil jako jednoroční dobrovolník 25. zeměbraneckého pluku v Kroměříži. S ním za války narukoval na haličskou frontu jako velitel čety. V březnu 1915 byl v hodnosti podporučíka zajat a v srpnu 1916 se přihlásil do československých dobrovolnických jednotek. Vzápětí byl zařazen k 2. střeleckému pluku. Absolvoval důstojnickou školu v Borispolu u Kyjeva a v létě 1917 se stal velitelem 1. čety 8. střeleckého pluku. V říjnu 1917 se přihlásil k transportu do Francie, v dubnu 1918 nastoupil u 21. československého pluku. Vystudoval důstojnický kurs v St-Maixent a účastnil se jako velitel čety bitvy u francouzského Terronu. V březnu 1919 se vrátil do vlasti v čele 1. roty 24. pluku (npor.), prodělal slovenské tažení a 1919 až 1920 byl spojovacím důstojníkem u YMCA v Praze. 1920 až 1923 byl osobním pobočníkem zemského velitele v Praze (kpt.), vystudoval Válečnou školu a stal se přednostou 1. oddělení štábu Zemského vojenského velitelství Praha (mjr.). 1932–33 velel I. praporu 23. pěšího pluku v Bratislavě (pplk.). 1933 nastoupil do profesorského sboru Velitelské školy v Praze, kde setrval do podzimu 1938 (plk.). Mobilizace se zúčastnil jako podnáčelník štábu IV. armády. V civilní službě působil u okresního úřadu v Lounech a na protektorátní sociální a zdravotní správě. Od počátku okupace se zapojil do ilegální vojenské organizace Obrana národa, zprvu jako náčelník štábu Krajského velitelství Praha-jihovýchod, posléze Zemského velitelství Čechy. Gestapo ho zatklo v srpnu 1941, stanným soudem byl odsouzen k trestu smrti a v jízdárně dělostřeleckých kasáren v Ruzyni popraven. In memoriam byl 1948 povýšen do hodnosti brigádního generála.
L: J. Čvančara, Někomu život, někomu smrt, 1997, s. 12; E. Stehlík – I. Lach, Vlast a čest byly jim dražší nežli život, 2000, s. 44–45; Vojenské osobnosti československého odboje 1939–1945, 2005, s. 62–63.
P: VHA Praha, poslužný spis legionáře.
Martin Kučera