DVOŘÁK Josef 20.12.1891-1.10.1941: Porovnání verzí

Z Personal
(DVOŘÁK_Josef_20.12.1891-1.10.1941)
 
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 20.12.1891
 
| datum narození = 20.12.1891
| místo narození = Bořitov, o. Blansko
+
| místo narození = Bořitov u Blanska
 
| datum úmrtí = 1.10.1941
 
| datum úmrtí = 1.10.1941
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Josef DVOŘÁK
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 481
 +
}}
 +
 
 +
'''DVOŘÁK, Josef,''' ''* 20. 12. 1891 Bořitov u Blanska, † 1. 10. 1941 Praha, důstojník, účastník 1. a 2. odboje''
 +
 
 +
Narodil se v rolnické rodině. Po maturitě na brněnském českém
 +
gymnáziu se rozhodl pro učitelské povolání. 1912–13
 +
sloužil jako jednoroční dobrovolník 25. zeměbraneckého pluku
 +
v Kroměříži. S ním za války narukoval na haličskou frontu
 +
jako velitel čety. V březnu 1915 byl v hodnosti podporučíka
 +
zajat a v srpnu 1916 se přihlásil do československých dobrovolnických
 +
jednotek. Vzápětí byl zařazen k 2. střeleckému pluku.
 +
Absolvoval důstojnickou školu v Borispolu u Kyjeva a v létě
 +
1917 se stal velitelem 1. čety 8. střeleckého pluku. V říjnu
 +
1917 se přihlásil k transportu do Francie, v dubnu 1918 nastoupil
 +
u 21. československého pluku. Vystudoval důstojnický
 +
kurs v St-Maixent a účastnil se jako velitel čety bitvy u francouzského
 +
Terronu. V březnu 1919 se vrátil do vlasti v čele
 +
1. roty 24. pluku (npor.), prodělal slovenské tažení a 1919 až
 +
1920 byl spojovacím důstojníkem u YMCA v Praze. 1920 až
 +
1923 byl osobním pobočníkem zemského velitele v Praze
 +
(kpt.), vystudoval Válečnou školu a stal se přednostou 1. oddělení
 +
štábu Zemského vojenského velitelství Praha (mjr.).
 +
1932–33 velel I. praporu 23. pěšího pluku v Bratislavě (pplk.).
 +
1933 nastoupil do profesorského sboru Velitelské školy v Praze,
 +
kde setrval do podzimu 1938 (plk.). Mobilizace se zúčastnil
 +
jako podnáčelník štábu IV. armády. V civilní službě působil
 +
u okresního úřadu v Lounech a na protektorátní sociální
 +
a zdravotní správě. Od počátku okupace se zapojil do ilegální
 +
vojenské organizace Obrana národa, zprvu jako náčelník štábu
 +
Krajského velitelství Praha-jihovýchod, posléze Zemského velitelství
 +
Čechy. Gestapo ho zatklo v srpnu 1941, stanným soudem
 +
byl odsouzen k trestu smrti a v jízdárně dělostřeleckých
 +
kasáren v Ruzyni popraven. In memoriam byl 1948 povýšen
 +
do hodnosti brigádního generála.
 +
 
 +
'''L:''' J. Čvančara, Někomu život, někomu smrt, 1997, s. 12; E. Stehlík – I. Lach, Vlast a čest byly jim dražší nežli život, 2000, s. 44–45; Vojenské
 +
osobnosti československého odboje 1939–1945, 2005, s. 62–63.
 +
 
 +
'''P:''' VHA Praha, poslužný spis legionáře.
 +
 
 +
Martin Kučera
  
== Literatura ==
 
Vlast, 44;
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
 
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
 
 
[[Kategorie:1891]]
 
[[Kategorie:1891]]
 
[[Kategorie:Bořitov]]
 
[[Kategorie:Bořitov]]
 
[[Kategorie:1941]]
 
[[Kategorie:1941]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 31. 10. 2019, 10:44

Josef DVOŘÁK
Narození 20.12.1891
Místo narození Bořitov u Blanska
Úmrtí 1.10.1941
Místo úmrtí Praha
Povolání 45- Voják nebo partyzán
Citace Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 481
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=77741

DVOŘÁK, Josef, * 20. 12. 1891 Bořitov u Blanska, † 1. 10. 1941 Praha, důstojník, účastník 1. a 2. odboje

Narodil se v rolnické rodině. Po maturitě na brněnském českém gymnáziu se rozhodl pro učitelské povolání. 1912–13 sloužil jako jednoroční dobrovolník 25. zeměbraneckého pluku v Kroměříži. S ním za války narukoval na haličskou frontu jako velitel čety. V březnu 1915 byl v hodnosti podporučíka zajat a v srpnu 1916 se přihlásil do československých dobrovolnických jednotek. Vzápětí byl zařazen k 2. střeleckému pluku. Absolvoval důstojnickou školu v Borispolu u Kyjeva a v létě 1917 se stal velitelem 1. čety 8. střeleckého pluku. V říjnu 1917 se přihlásil k transportu do Francie, v dubnu 1918 nastoupil u 21. československého pluku. Vystudoval důstojnický kurs v St-Maixent a účastnil se jako velitel čety bitvy u francouzského Terronu. V březnu 1919 se vrátil do vlasti v čele 1. roty 24. pluku (npor.), prodělal slovenské tažení a 1919 až 1920 byl spojovacím důstojníkem u YMCA v Praze. 1920 až 1923 byl osobním pobočníkem zemského velitele v Praze (kpt.), vystudoval Válečnou školu a stal se přednostou 1. oddělení štábu Zemského vojenského velitelství Praha (mjr.). 1932–33 velel I. praporu 23. pěšího pluku v Bratislavě (pplk.). 1933 nastoupil do profesorského sboru Velitelské školy v Praze, kde setrval do podzimu 1938 (plk.). Mobilizace se zúčastnil jako podnáčelník štábu IV. armády. V civilní službě působil u okresního úřadu v Lounech a na protektorátní sociální a zdravotní správě. Od počátku okupace se zapojil do ilegální vojenské organizace Obrana národa, zprvu jako náčelník štábu Krajského velitelství Praha-jihovýchod, posléze Zemského velitelství Čechy. Gestapo ho zatklo v srpnu 1941, stanným soudem byl odsouzen k trestu smrti a v jízdárně dělostřeleckých kasáren v Ruzyni popraven. In memoriam byl 1948 povýšen do hodnosti brigádního generála.

L: J. Čvančara, Někomu život, někomu smrt, 1997, s. 12; E. Stehlík – I. Lach, Vlast a čest byly jim dražší nežli život, 2000, s. 44–45; Vojenské osobnosti československého odboje 1939–1945, 2005, s. 62–63.

P: VHA Praha, poslužný spis legionáře.

Martin Kučera