DVOŘÁK Karel 8.1.1859-12.4.1946

Z Personal
Karel DVOŘÁK
Narození 8.1.1859
Místo narození Plandry u Jihlavy
Úmrtí 12.4.1946
Místo úmrtí Praha
Povolání

42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ

87- Fotograf
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=51684

DVOŘÁK, Karel, * 8. 1. 1859 Plandry u Jihlavy, † 12. 4. 1946 Praha, státní úředník, amatérský fotograf

Otec Václav byl sládkem, matka Františka, roz. Havlíčková. D. maturoval 1876 na jihlavské reálce. Potom studoval na Vysoké škole technické ve Vídni, kterou musel 1882 kvůli účasti na nepokojích mezi německým a českým obyvatelstvem v Třebíči opustit. Začal pracovat jako úředník na železnici, 1883 u plzeňsko-březenské dráhy (z Plzně na Mostecko), 1884 v Podmoklech (Děčín), 1885 v Lounech, 1897 znovu v Podmoklech, 1901–02 působil v Praze na ředitelství státních drah, od 1903 zastával v Olomouci funkci vrchního inspektora. 1918 byl povolán do Prahy na ministerstvo železnic ČSR, kde vedl finanční oddělení. 1926 odešel do důchodu.

Fotografovat začal 1887 v Lounech. Od založení Klubu fotografů amatérů v Praze (1889) byl jeho členem, od 1903 starostou. Věnoval se zejména národopisným tématům, mj. za fotomontáž lounských pamětihodností získal na Jubilejní zemské výstavě 1891 v Praze bronzovou medaili. Také pro Národopisnou výstavu českoslovanskou (1895) připravil soubor s etnografickými a folkloristickými náměty. Navštěvoval výstavy doma, v Německu i jinde v zahraničí. Klubové expozice obesílal pravidelně, na Světové výstavě v Paříži (1900) získal spolek za kolekci 13 snímků (autorem 5 byl D.) stříbrnou medaili. 1903 představil v rámci klubové výstavy monumentální zvětšeninu (100 × 230 cm) Praha stověžatá. Snímek, pořízený původně na formát 13 × 18 cm, se stal jeho nejznámějším dílem. 1895 začal pravidelně publikovat ve Fotografickém obzoru (založen 1893), jednak pod svým jménem a pravděpodobně i pod šifrou Debureau. Ve svých příspěvcích, mj. ve stati o gumotisku (1898), odmítal prostředky potlačující ostrost snímků, propagoval etnograficky laděnou čistou fotografii. Experimentoval také s barevnou fotografií. 1908 uveřejnil ve Fotografickém obzoru (jako Debureau) stať Deska autochromová. Později se zabýval i technikou Uvachromu, např. foto Svatováclavská koruna (1929) a v motivech ze Slovácka. 1897 se D. významně přičinil o založení Diapozitivního kroužku, který 1897/98 zakoupil projekční přístroj. První přednášky s promítáním diapozitivů prací fotoamatérů přednesl D. v Lounech. Od 1901 pořádal klub pravidelné veřejné projekce. I tam byla upřednostňována česká témata zaměřující se na lidovou osvětu, zejména v oblasti dokumentární, a reagující na celospolečenskou atmosféru, především na vztahy mezi pražskými Čechy a Němci. Brzy věnoval pozornost folkloristickým i etnografickým tématům ze Slovenska. Často přednášel po celé republice o svých cestách po Evropě a severní Africe. 1918 se stal členem výboru Klubu českých turistů, krátce zastával funkci předsedy Českého klubu fotografů amatérů (ČKFA) a spoluzaložil Svaz ČKFA. Fotografoval většinou na Slovácku, věnoval se výstavní činnosti, naposled 1937 v Uherském Hradišti na Výstavě Slovácka. Za zásluhy o českou fotografii byl vybrán mezi zahajovatele výstavy 100 let české fotografie (1939).

D: Slovácko 1905. Ze vzpomínek a fotografií K. D. z počátku 20. století sestavil a komentuje Václav Frolec, 1991.

L: Kalendář českých fotografů na 1907; P. Scheufler, Galerie c. k. fotografů, 2001, s. 176–178; Osobnosti střední Moravy. 2006 kalendář výročí, 2005, s. 17; J. Jeníček, K. D. zemřel, in: Fotografie 2, 1946, s. 34; http://www. scheufler.cz/cs-CZ/fotohistorie/fotografove,d,dvorak-karel,211.html (se soupisem díla a literatury).

P: Vlastivědné muzeum v Olomouci, osobní pozůstalost.

Jana Brabencová