DVOŘÁK Ladislav 2.6.1866-9.3.1952: Porovnání verzí
Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| datum úmrtí = 1936 | | datum úmrtí = 1936 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
− | | povolání = 44- Právník | + | | povolání = 44- Právník<br />61- Pedagog |
− | 61- Pedagog | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
+ | | citace = Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 485-486 | ||
}} | }} | ||
Verze z 31. 10. 2019, 11:51
Ladislav DVOŘÁK | |
Narození | 2.6.1866 |
---|---|
Místo narození | Bechyně |
Úmrtí | 1936 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
44- Právník 61- Pedagog |
Citace | Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 485-486 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=52119 |
DVOŘÁK, Ladislav, * 2. 6. 1866 Bechyně, † 1936 Praha ?, právník
Byl synem učitele Josefa D. a Josefy, roz. Peprné, pokřtěn jako Ladislav Karel Josef. Vystudoval práva na české univerzitě v Praze (JUDr. 1891). Poté se věnoval advokátní a soudní praxi, 1894 pobýval v Berlíně, kde na univerzitě navštěvoval přednášky z národního hospodářství a státního práva. 1895–99 působil jako profesor Českoslovanské obchodní akademie v Praze, učil národní hospodářství a směnečné právo. 1898 si v Praze otevřel advokátní kancelář. 1900 a 1901 byl zvolen za mladočechy poslancem zemského sněmu (za města Slaný, Louny, Rakovník a Velvary), poprvé porazil i pozdějšího ministra V. Klofáče, 1902 byl zvolen do říšské rady za město Písek. Oba mandáty si podržel do 1907. Psal o státoprávních otázkách, např. o vztahu Rakouska a Uher, o národnostní otázce (zejména u úřednictva), analyzoval důsledky morganatického sňatku následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este aj. Za spis Co jest národnost? (1893) získal cenu ČAVU. Redigoval Sborník spisů politických a národohospodářských, spolupracoval s Ottovým slovníkem naučným (zkratka Dř.) i s pařížskou Revue de droit public et de la science politique.
Jeho práce Podstata a význam českého práva státního (1897) byla za první světové války přeložena do angličtiny a sloužila jako informační text rozšiřovaný zahraničním odbojem. Po vzniku republiky vstoupil do služeb nového státu a pracoval jako zpravodaj ministerstva obchodu v USA (1919–23), kde přednesl množství přednášek o ČSR. Po návratu do vlasti hojně publikoval a stal se jedním z předních amerikanofilů v ČSR. Měl vilu v Praze na Ořechovce.
Datum úmrtí uvádí z neznámého zdroje pouze německá wikipedie, jinak zůstalo nepodchyceno.
D: Sňatek arcivévody Františka Ferdinanda d’Este a první důsledky jeho prohlášení z 28. 6. 1900, 1900; Nová válka světová, 1921; Alliance Rusko-Německá: ke konferenci janovské, 1922; Vzpomínky na Ameriku a tužby ve vlasti, 1923; O vůdčích zásadách hospodářských ve Spojených státech, 1927; O účelnosti ideí a metod Spojených států pro národní hospodářství československé, 1928.
L: OSN 28, s. 311; OSND 2/1, s. 312–313; KSN 3, s. 573; Kulturní adresář ČSR 1, 1934, A. Dolenský (ed.), s. 82.
P: SOA Třeboň, matrika narozených řkt. f. ú. Bechyně, Tom XIV, 1859 až 1872, s. 210.
Jiří Martínek