DVOŘÁK Ladislav 2.6.1866-1936: Porovnání verzí

Z Personal
(DVOŘÁK_Ladislav_2.6.1866)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 2.6.1866
 
| datum narození = 2.6.1866
| místo narození =  
+
| místo narození = Bechyně
| datum úmrtí =  
+
| datum úmrtí = 1936
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 44- Právník
 
| povolání = 44- Právník
 
61- Pedagog
 
61- Pedagog
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Ladislav DVOŘÁK
+
}}
 +
 
 +
'''DVOŘÁK, Ladislav,''' ''* 2. 6. 1866 Bechyně, † 1936 Praha ?, právník''
 +
 
 +
Byl synem učitele Josefa D. a Josefy, roz. Peprné, pokřtěn jako Ladislav Karel Josef. Vystudoval práva na české univerzitě
 +
v Praze (JUDr. 1891). Poté se věnoval advokátní a soudní praxi,
 +
1894 pobýval v Berlíně, kde na univerzitě navštěvoval přednášky
 +
z národního hospodářství a státního práva. 1895–99
 +
působil jako profesor Českoslovanské obchodní akademie
 +
v Praze, učil národní hospodářství a směnečné právo. 1898 si
 +
v Praze otevřel advokátní kancelář. 1900 a 1901 byl zvolen za
 +
mladočechy poslancem zemského sněmu (za města Slaný,
 +
Louny, Rakovník a Velvary), poprvé porazil i pozdějšího ministra
 +
V. Klofáče, 1902 byl zvolen do říšské rady za město Písek.
 +
Oba mandáty si podržel do 1907. Psal o státoprávních
 +
otázkách, např. o vztahu Rakouska a Uher, o národnostní
 +
otázce (zejména u úřednictva), analyzoval důsledky morganatického
 +
sňatku následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este
 +
aj. Za spis ''Co jest národnost?'' (1893) získal cenu ČAVU. Redigoval
 +
''Sborník spisů politických a národohospodářských'', spolupracoval
 +
s ''Ottovým slovníkem naučným'' (zkratka Dř.) i s pařížskou
 +
''Revue de droit public et de la science politique''.
 +
 
 +
Jeho práce ''Podstata a význam českého práva státního'' (1897) byla
 +
za první světové války přeložena do angličtiny a sloužila jako
 +
informační text rozšiřovaný zahraničním odbojem. Po vzniku
 +
republiky vstoupil do služeb nového státu a pracoval jako zpravodaj
 +
ministerstva obchodu v USA (1919–23), kde přednesl
 +
množství přednášek o ČSR. Po návratu do vlasti hojně publikoval
 +
a stal se jedním z předních amerikanofilů v ČSR. Měl
 +
vilu v Praze na Ořechovce.
 +
 
 +
Datum úmrtí uvádí z neznámého zdroje pouze německá wikipedie,
 +
jinak zůstalo nepodchyceno.
 +
 
 +
'''D:''' Sňatek arcivévody Františka Ferdinanda d’Este a první důsledky jeho
 +
prohlášení z 28. 6. 1900, 1900; Nová válka světová, 1921; Alliance Rusko-
 +
-Německá: ke konferenci janovské, 1922; Vzpomínky na Ameriku a tužby
 +
ve vlasti, 1923; O vůdčích zásadách hospodářských ve Spojených státech,
 +
1927; O účelnosti ideí a metod Spojených států pro národní hospodářství
 +
československé, 1928.
 +
 
 +
'''L:''' OSN 28, s. 311; OSND 2/1, s. 312–313; KSN 3, s. 573; Kulturní adresář
 +
ČSR 1, 1934, A. Dolenský (ed.), s. 82.
 +
 
 +
'''P:''' SOA Třeboň, matrika narozených řkt. f. ú. Bechyně, Tom XIV, 1859
 +
až 1872, s. 210.
 +
 
 +
Jiří Martínek
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:44- Právník]]
 
[[Kategorie:44- Právník]]
 
[[Kategorie:61- Pedagog]]
 
[[Kategorie:61- Pedagog]]
 
 
[[Kategorie:1866]]
 
[[Kategorie:1866]]
 +
[[Kategorie:Bechyně]]
 +
[[Kategorie:1936]]
 +
[[Kategorie:Praha]

Verze z 17. 3. 2017, 20:58

Ladislav DVOŘÁK
Narození 2.6.1866
Místo narození Bechyně
Úmrtí 1936
Místo úmrtí Praha
Povolání

44- Právník

61- Pedagog

DVOŘÁK, Ladislav, * 2. 6. 1866 Bechyně, † 1936 Praha ?, právník

Byl synem učitele Josefa D. a Josefy, roz. Peprné, pokřtěn jako Ladislav Karel Josef. Vystudoval práva na české univerzitě v Praze (JUDr. 1891). Poté se věnoval advokátní a soudní praxi, 1894 pobýval v Berlíně, kde na univerzitě navštěvoval přednášky z národního hospodářství a státního práva. 1895–99 působil jako profesor Českoslovanské obchodní akademie v Praze, učil národní hospodářství a směnečné právo. 1898 si v Praze otevřel advokátní kancelář. 1900 a 1901 byl zvolen za mladočechy poslancem zemského sněmu (za města Slaný, Louny, Rakovník a Velvary), poprvé porazil i pozdějšího ministra V. Klofáče, 1902 byl zvolen do říšské rady za město Písek. Oba mandáty si podržel do 1907. Psal o státoprávních otázkách, např. o vztahu Rakouska a Uher, o národnostní otázce (zejména u úřednictva), analyzoval důsledky morganatického sňatku následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este aj. Za spis Co jest národnost? (1893) získal cenu ČAVU. Redigoval Sborník spisů politických a národohospodářských, spolupracoval s Ottovým slovníkem naučným (zkratka Dř.) i s pařížskou Revue de droit public et de la science politique.

Jeho práce Podstata a význam českého práva státního (1897) byla za první světové války přeložena do angličtiny a sloužila jako informační text rozšiřovaný zahraničním odbojem. Po vzniku republiky vstoupil do služeb nového státu a pracoval jako zpravodaj ministerstva obchodu v USA (1919–23), kde přednesl množství přednášek o ČSR. Po návratu do vlasti hojně publikoval a stal se jedním z předních amerikanofilů v ČSR. Měl vilu v Praze na Ořechovce.

Datum úmrtí uvádí z neznámého zdroje pouze německá wikipedie, jinak zůstalo nepodchyceno.

D: Sňatek arcivévody Františka Ferdinanda d’Este a první důsledky jeho prohlášení z 28. 6. 1900, 1900; Nová válka světová, 1921; Alliance Rusko- -Německá: ke konferenci janovské, 1922; Vzpomínky na Ameriku a tužby ve vlasti, 1923; O vůdčích zásadách hospodářských ve Spojených státech, 1927; O účelnosti ideí a metod Spojených států pro národní hospodářství československé, 1928.

L: OSN 28, s. 311; OSND 2/1, s. 312–313; KSN 3, s. 573; Kulturní adresář ČSR 1, 1934, A. Dolenský (ed.), s. 82.

P: SOA Třeboň, matrika narozených řkt. f. ú. Bechyně, Tom XIV, 1859 až 1872, s. 210.

Jiří Martínek[[Kategorie:Praha]