DVOŘÁK Ladislav 2.6.1866-9.3.1952: Porovnání verzí
(DVOŘÁK_Ladislav_2.6.1866) |
m (Martínek přesunul stránku DVOŘÁK Ladislav 2.6.1866-1936 na DVOŘÁK Ladislav 2.6.1866-9.3.1952) |
||
(Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Ladislav DVOŘÁK | | jméno = Ladislav DVOŘÁK | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Dvorak Ladislav portret.jpg |
| datum narození = 2.6.1866 | | datum narození = 2.6.1866 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Bechyně |
− | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = <font color="red">9.3.1952</font> |
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = <font color="red">Praha</font> |
− | | povolání = 44- Právník | + | | povolání = 44- Právník<br />61- Pedagog |
− | 61- Pedagog | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }}< | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 485-486 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''DVOŘÁK, Ladislav,''' ''* 2. 6. 1866 Bechyně, † <font color="red">9.3.1952 San Francisco (USA)</font>, právník'' | ||
+ | |||
+ | Byl synem učitele Josefa D. a Josefy, roz. Peprné, pokřtěn jako Ladislav Karel Josef. Vystudoval práva na české univerzitě | ||
+ | v Praze (JUDr. 1891). Poté se věnoval advokátní a soudní praxi, | ||
+ | 1894 pobýval v Berlíně, kde na univerzitě navštěvoval přednášky | ||
+ | z národního hospodářství a státního práva. 1895–99 | ||
+ | působil jako profesor Českoslovanské obchodní akademie | ||
+ | v Praze, učil národní hospodářství a směnečné právo. 1898 si | ||
+ | v Praze otevřel advokátní kancelář. 1900 a 1901 byl zvolen za | ||
+ | mladočechy poslancem zemského sněmu (za města Slaný, | ||
+ | Louny, Rakovník a Velvary), poprvé porazil i pozdějšího ministra | ||
+ | V. Klofáče, 1902 byl zvolen do říšské rady za město Písek. | ||
+ | Oba mandáty si podržel do 1907. Psal o státoprávních | ||
+ | otázkách, např. o vztahu Rakouska a Uher, o národnostní | ||
+ | otázce (zejména u úřednictva), analyzoval důsledky morganatického | ||
+ | sňatku následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este | ||
+ | aj. Za spis ''Co jest národnost?'' (1893) získal cenu ČAVU. Redigoval | ||
+ | ''Sborník spisů politických a národohospodářských'', spolupracoval | ||
+ | s ''Ottovým slovníkem naučným'' (zkratka Dř.) i s pařížskou | ||
+ | ''Revue de droit public et de la science politique''. | ||
+ | |||
+ | Jeho práce ''Podstata a význam českého práva státního'' (1897) byla | ||
+ | za první světové války přeložena do angličtiny a sloužila jako | ||
+ | informační text rozšiřovaný zahraničním odbojem. Po vzniku | ||
+ | republiky vstoupil do služeb nového státu a pracoval jako zpravodaj | ||
+ | ministerstva obchodu v USA (1919–23), kde přednesl | ||
+ | množství přednášek o ČSR. Po návratu do vlasti hojně publikoval | ||
+ | a stal se jedním z předních amerikanofilů v ČSR. Měl | ||
+ | vilu <font color="red">čp. 360</font> v Praze na Ořechovce. <font color="red">Po 1938 emigroval do USA, kde žili příbuzní jeho manželky Heleny roz. Korbelové.</font> | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Sňatek arcivévody Františka Ferdinanda d’Este a první důsledky jeho | ||
+ | prohlášení z 28. 6. 1900, 1900; Nová válka světová, 1921; Alliance Rusko-Německá: ke konferenci janovské, 1922; Vzpomínky na Ameriku a tužby | ||
+ | ve vlasti, 1923; O vůdčích zásadách hospodářských ve Spojených státech, | ||
+ | 1927; O účelnosti ideí a metod Spojených států pro národní hospodářství | ||
+ | československé, 1928. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' OSN 28, s. 311; OSND 2/1, s. 312–313; KSN 3, s. 573; Kulturní adresář | ||
+ | ČSR 1, 1934, A. Dolenský (ed.), s. 82. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' SOA Třeboň, matrika narozených řkt. f. ú. Bechyně, Tom XIV, 1859 | ||
+ | až 1872, s. 210. | ||
+ | |||
+ | Jiří Martínek | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:44- Právník]] | [[Kategorie:44- Právník]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1866]] | [[Kategorie:1866]] | ||
+ | [[Kategorie:Bechyně]] | ||
+ | [[Kategorie:1936]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 24. 3. 2021, 17:17
Ladislav DVOŘÁK | |
Narození | 2.6.1866 |
---|---|
Místo narození | Bechyně |
Úmrtí | 9.3.1952 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
44- Právník 61- Pedagog |
Citace | Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 485-486 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=52119 |
DVOŘÁK, Ladislav, * 2. 6. 1866 Bechyně, † 9.3.1952 San Francisco (USA), právník
Byl synem učitele Josefa D. a Josefy, roz. Peprné, pokřtěn jako Ladislav Karel Josef. Vystudoval práva na české univerzitě v Praze (JUDr. 1891). Poté se věnoval advokátní a soudní praxi, 1894 pobýval v Berlíně, kde na univerzitě navštěvoval přednášky z národního hospodářství a státního práva. 1895–99 působil jako profesor Českoslovanské obchodní akademie v Praze, učil národní hospodářství a směnečné právo. 1898 si v Praze otevřel advokátní kancelář. 1900 a 1901 byl zvolen za mladočechy poslancem zemského sněmu (za města Slaný, Louny, Rakovník a Velvary), poprvé porazil i pozdějšího ministra V. Klofáče, 1902 byl zvolen do říšské rady za město Písek. Oba mandáty si podržel do 1907. Psal o státoprávních otázkách, např. o vztahu Rakouska a Uher, o národnostní otázce (zejména u úřednictva), analyzoval důsledky morganatického sňatku následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este aj. Za spis Co jest národnost? (1893) získal cenu ČAVU. Redigoval Sborník spisů politických a národohospodářských, spolupracoval s Ottovým slovníkem naučným (zkratka Dř.) i s pařížskou Revue de droit public et de la science politique.
Jeho práce Podstata a význam českého práva státního (1897) byla za první světové války přeložena do angličtiny a sloužila jako informační text rozšiřovaný zahraničním odbojem. Po vzniku republiky vstoupil do služeb nového státu a pracoval jako zpravodaj ministerstva obchodu v USA (1919–23), kde přednesl množství přednášek o ČSR. Po návratu do vlasti hojně publikoval a stal se jedním z předních amerikanofilů v ČSR. Měl vilu čp. 360 v Praze na Ořechovce. Po 1938 emigroval do USA, kde žili příbuzní jeho manželky Heleny roz. Korbelové.
D: Sňatek arcivévody Františka Ferdinanda d’Este a první důsledky jeho prohlášení z 28. 6. 1900, 1900; Nová válka světová, 1921; Alliance Rusko-Německá: ke konferenci janovské, 1922; Vzpomínky na Ameriku a tužby ve vlasti, 1923; O vůdčích zásadách hospodářských ve Spojených státech, 1927; O účelnosti ideí a metod Spojených států pro národní hospodářství československé, 1928.
L: OSN 28, s. 311; OSND 2/1, s. 312–313; KSN 3, s. 573; Kulturní adresář ČSR 1, 1934, A. Dolenský (ed.), s. 82.
P: SOA Třeboň, matrika narozených řkt. f. ú. Bechyně, Tom XIV, 1859 až 1872, s. 210.
Jiří Martínek