StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie DVOŘÁK Max 4.8.1843-9.1.1908

Max DVOŘÁK
Narození	4.8.1843
Místo narození	Roudnice nad Labem
Úmrtí	9.1.1908
Místo úmrtí	Roudnice nad Labem
Povolání	53- Historik
Citace	Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 487-488
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=83487

DVOŘÁK, Max, * 4. 8. 1843 Roudnice nad Labem, † 9. 1. 1909 Roudnice nad Labem, archivář, knihovník

Pocházel z rodiny roudnického lobkovického vychovatele, archiváře a knihovníka Josefa D. (1796–1874). Jeho synem byl historik umění Max D. (1874–1921). Po studiích na univerzitách v Praze a ve Vídni převzal D. po smrti otce vedení roudnické lobkovické knihovny a archivu. S využitím znalostí archiválií a literatury lobkovické knihovny publikoval řadu rozsáhlých studií vztahujících se k dějinám stavby roudnického zámku a lobkovické heraldice. Připravil k vydání významnou edici korespondence Václava Eusebia z Lobkovic s císařem Leopoldem I.

Pokračoval v pořádání novějších písemností, především lobkovické rodinné korespondence. Založil ke každému svazku původních inventářů svého otce tři další svazky doplňků. Ke zpracované korespondenci pořídil samostatné inventáře, v nichž zachytil písemnou pozůstalost knížete Mořice, jeho manželky Anny, roz. Oettingen-Wallersteinové, dále Ferdinanda Zdeňka a manželky Anny Berty hraběnky z Neippergu. Dále uspořádal a pořídil inventář (1880) k pozůstalosti zakladatele dolnobeřkovické větve Josefa z Lobkovic. Byl také autorem druhého dílu inventáře ke sbírce otisků pečetí (1908), kterou založil roudnický lobkovický archivář a knihovník Jan Kašpar Boušek. Na práci otce navázal též v knihovně, 1887 dokončil dva svazky dodatků k místně-systematickému katalogu, které 1893 doplnil ještě o další svazek. 1897–1905 zpracoval novou redakci katalogu.

1907 byl D. jmenován knížecím archivním radou. Jeho nástupcem se měl stát syn Max, věnující se na počátku vědecké kariéry také lobkovické problematice. 1909 však místo převzal Václav Chaloupecký, od 1919 profesor československých dějin na Komenského univerzitě v Bratislavě.

D: Vyvinutí erbu někdy pánův, nyní knížat z Lobkovic, in: PA 9, 1873, s. 5–18, 91–100; Geschichte des Raudnitzer Schlossbaues, 1873; Roudnický rukopis knih distinkčních práva saského, in: ČNM 53, 1879, s. 138 až 143; Maria Loretto am Hradschin zu Prag, 1883; Briefe Kaiser Leopold I. an Wenzel Euseb Herzog in Schlesien zu Sagan, Fürsten zu Lobkowitz 1657–1674, Wien 1894; Dva denníky Dra. Matiáše Borbonia z Borbenheimu, 1896.

L: OSN 28, s. 309; Biographisches Jahrbuch und Deutscher Nekrolog 14, Berlin 1912, s. 32–34; MSN 2, s. 467–468; J. Dobr, Roudnice a vědecká literatura, in: Podřipsko – celkový obraz kraje, 1940, s. 99; Státní archiv v Litoměřicích. Průvodce po archivních fondech 2, 1963, s. 114–115; BL 1, s. 290; Kutnar, s. 446, 586; A. Richterová, Vývoj roudnické lobkovické knihovny, 1989, s. 92; J. Hoffmannová – J. Pražáková (ed.), Biografický slovník archivářů českých zemí, 2000, s. 158.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Nina Milotová