DVOŘÁK Miloš 9.9.1901-26.7.1971: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Miloš DVOŘÁK
 
| jméno = Miloš DVOŘÁK
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Dvorak Milos portret.jpg
 
| datum narození = 9.9.1901
 
| datum narození = 9.9.1901
 
| místo narození = Jasenice u Velké Bíteše
 
| místo narození = Jasenice u Velké Bíteše

Aktuální verze z 9. 2. 2020, 15:05

Miloš DVOŘÁK
Narození 9.9.1901
Místo narození Jasenice u Velké Bíteše
Úmrtí 26.7.1971
Místo úmrtí Náměšť nad Oslavou
Povolání 65- Literární historik, kritik nebo teoretik
64- Překladatel
Citace Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 489-490
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46116

DVOŘÁK, Miloš, * 9. 9. 1901 Jasenice u Velké Bíteše, † 26. 7. 1971 Náměšť nad Oslavou, pedagog, básník, kritik, překladatel

Byl synem správce školy a učitelky. 1920 maturoval na gymnáziu v Třebíči, kde byli jeho spolužáky V. Nezval a B. Fučík. 1931 absolvoval češtinu a francouzštinu na Filozofické fakultě UK v Praze. V té době ho ovlivnili F. X. Šalda, J. Zahradníček, A. Vyskočil a J. Čep. Poté učil na gymnáziích v Nitře (1931 až 1933) a v Třebíči (1933–58). Oženil se 1936 s Miladou, roz. Kratochvílovou, dělnicí nábytkářských závodů v Třebíči, a spolu vychovali čtyři děti. 1958 odešel do invalidního důchodu. Křesťanská orientace se odrazila v D. poezii i literárněkritických aktivitách. Debutoval 1919 ve studentském časopise Svítání (esej O básnické tvorbě), jejž redigoval spolu s B. Fučíkem. Jejich spolupráce pokračovala i v Praze v literárním časopisu Tvar (1927–32, společně s A. Vyskočilem). D. názorovou orientaci ovlivnili J. Deml, O. Březina a osobnosti kolem časopisů Tvar, Akord (1936–40, jejž spoluredigoval s J. Zahradníčkem, A. Vyskočilem a J. Dokulilem) a Listy pro umění a kritiku. D. články a recenze vycházely také v Severu a východu, Hostu, Vyšehradu, Hostu do domu, Lidových novinách, Lidové demokracii a v Obrodě (používal šifry d.,M. D. a TMD). V kritických statích rozebíral používané výrazové prostředky a kompoziční výstavbu básní, hledal duchovní horizont díla. Zaměřil se na tvorbu svých krajanů O. Březiny, J. Demla a J. Zahradníčka, V. Holana ad., zajímal se o odraz duchovních dějin lidstva v jejich tvorbě, o odpovědnost k životu a Bohu. Březinovi věnoval první a za jeho života jedinou vydanou knihu Tradice díla O. Březiny (1928), ve které vykládal dílo na základě ústředního motivu prostoru. Další články byly zařazeny do edice M. D. o Otokaru Březinovi (2007). Vedle domácího písemnictví se zabýval také francouzskou literaturou, z níž překládal. Od 40. let studoval pod vlivem F. X. Šaldy a křesťanského personalismu (Gabriel Marcel, Max Picard) místo poezie v moderním světě, ve kterém postupně převažovalo exaktně technické myšlení nad tradičními duchovními hodnotami. Své postoje publikoval v esejích Rozjímání o dnešní poezii (Akord, 1947–48), Několik znamení času (sborník Pevný bod, 1967) a Inflace slova v našem věku (Sborník pětadvacíti, 1969). Pocit marnosti a osamocení v boji s avantgardou ho přivedl znovu k poezii. Začal ji psát již v mládí, byla blízká J. Zahradníčkovi, vyznačovala se monumentalitou a nezvratnou vírou ve vítězství křesťanského poselství naděje a lásky. Za nejvýznamnější dílo byla považována básnická skladba Symfonie XX. století, již dokončil 1959, avšak tiskem vyšla až 1991. V ní převažovala témata krize moderní civilizace a odlidštěnosti techniky v globálním světě. Další básně zůstaly v rukopise, výbor byl otištěn v knize M. D. – literární historik, kritik a básník (2005). Byl pohřben na starém hřbitově v Třebíči.

D: výběr: Tradice díla O. Březiny, 1928 (2. rozšíř. vyd. 1993); J. Deml, Rodný kraj, 1969 (ed. s B. Fučíkem); Tasov, 1971, J. Deml (ed.); Gymnasium básníků, in: Almanach k stému výročí třebíčského gymnasia, 1971, s. 68–80; Proč věřím, 1993; Několik znamení času. 5 literárních studií, 1993; Smrt Jakuba Demla, in: J. Deml, Poslední verše, 1998, J. Kuběna – J. E. Frič (ed.), s. 73–84; L. Soldán (ed.), Doma v Jasenici, 2006; týž (ed.), O Jakubu Demlovi, 2007; týž (ed.), O katolictví v české literatuře 20. století [a Host v domě Hosta], 2007; týž, M. D. o Otokaru Březinovi, 2007; týž (ed.), Inflace slova v našem věku. Texty z let 1945–1969, 2009; překlady: A. Maurois, Vysněné světy, 1931; P. Claudel, O francouzském verši, 1937.

L: L. Soldán (ed.), M. D. – literární historik, kritik a básník, 2005, s. 11 až 29, 194–204; LČL 1, s. 637–638 (kde soupisy díla a literatury); výběr: F. Götz, Dva mladí kritikové, in: Národní osvobození 5, 1928, č. 271, s. 12; Z. Rotrekl, Skrytá tvář české literatury, 1991, s. 48–53; J. Med, M. D. – typ literární kritiky, in: Česká literatura 40, 1992, s. 594–614; J. Hek, M. D. a Otokar Březina, in: M. D., Tradice díla O. Březiny, 1993, s. 57 až 61; Tomeš 1, s. 278; SČS 1, s. 156-157; Slovník českých spisovatelů, 2005, s. 154–155; M. C. Putna, Česká katolická literatura 1848–1918, 1998, s. 24, 450, 472, 495–497, 555, 640–641, 645, 675; týž, Česká katolická literatura v kontextech. 1918–1945, 2010, s. 1201–1208.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Radek Slabotínský, Miroslava Novotná, Gustav Novotný