DVOŘÁK Rudolf 9.4.1874-10.11.1945: Porovnání verzí
(DVOŘÁK_Rudolf_1874-10.11.1945) |
|||
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Rudolf DVOŘÁK | | jméno = Rudolf DVOŘÁK | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Dvorak Rudolf portret1.jpg |
− | | datum narození = 1874 | + | | datum narození = 9.4.1874 |
| místo narození = Třebíč | | místo narození = Třebíč | ||
| datum úmrtí = 10.11.1945 | | datum úmrtí = 10.11.1945 | ||
| místo úmrtí = Ostrava | | místo úmrtí = Ostrava | ||
− | | povolání = 6- Botanik | + | | povolání = 6- Botanik<br />61- Pedagog |
− | 61- Pedagog | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 490-491 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''DVOŘÁK, Rudolf,''' ''* 9. 4. 1874 Třebíč, † 10. 11. 1945 Ostrava, pedagog, botanik, vlastivědný pracovník'' | ||
+ | |||
+ | Absolvoval nižší gymnázium v rodišti, 1893 maturoval na učitelském | ||
+ | ústavu v Brně. Jako odborný učitel působil na Třebíčsku, | ||
+ | od 1924 na měšťanské škole v Mohelnu, kde zůstal až | ||
+ | do odchodu na odpočinek 1928. Pobyt v Mohelnu výrazně | ||
+ | poznamenal závěr jeho vědecké dráhy. | ||
+ | |||
+ | Zpočátku se věnoval floristice, zajímala ho však i entomologie | ||
+ | a mykologie, začal podrobněji studovat moravské řasy, o nichž vydal řadu příspěvků, nejvýznamnější vycházely od 1910 očíslovány. | ||
+ | Poslední – sedmý a osmý (1926, 1932) – zpracoval | ||
+ | spolu s krajanem a kolegou Františkem Nováčkem, jehož získal | ||
+ | pro studium sinic. Působení na mohelenské škole mu | ||
+ | usnadnilo výzkum celoevropsky významné lokality hadcových | ||
+ | (serpentinových) stepí a přivodilo tak obrat jeho badatelského | ||
+ | zájmu. Zaujaly ho trpasličí formy rostlin (nanismy), vyvolané | ||
+ | výživou v tamním neobvyklém prostředí. Podrobně je popsal | ||
+ | ve třech příspěvcích do ''Sborníku Klubu přírodovědeckého'' | ||
+ | ''v Brně'' (1927–34) a věnoval jim kapitolu v monografii ''Mohelno'' | ||
+ | (1935). Přírodní zvláštnosti tamních stepí zpopularizoval | ||
+ | v brožuře ''Pohádka Pojihlaví'' (1929). Studium nanismů D. přivedlo | ||
+ | i k obecnějšímu pohledu na proměnlivost rostlinného | ||
+ | tvaru. Popsal řadu odchylných forem mezi moravskými rostlinami, | ||
+ | nejobsáhleji v příspěvku ''Nové a méně známé formy rostlinné'' | ||
+ | (1937) ve ''Sborníku přírodovědeckého klubu v Třebíči'', | ||
+ | u jehož založení (1936) při tamním Horáckém muzeu stál. | ||
+ | Do vlastivědné příručky třebíčského okresu napsal stať o květeně | ||
+ | Třebíčska (1932). | ||
+ | |||
+ | Intenzivně se věnoval i vlastivědné práci a popularizaci přírodních | ||
+ | krás a uměleckých památek, a to v ''Průvodci Pojihlavím'' | ||
+ | ''a Pooslavím'' (1924), díky tomu se stal 1939 čestným členem | ||
+ | Klubu českých turistů a jeho jméno nese jedna turisticko-vlastivědná | ||
+ | stezka. 1929 byl zvolen dopisujícím členem Klubu | ||
+ | přírodovědeckého v Brně, následujícího roku řádným členem | ||
+ | Moravské přírodovědecké společnosti. Ve 30. letech otevřel | ||
+ | pro veřejnost malé přírodovědecké muzeum ve svém bytě | ||
+ | v Mohelně. Shromáždil velkou sbírku nerostů a moldavitů ze | ||
+ | širšího okolí, většinu z ní později rozdal dalším sběratelům či | ||
+ | školám. Jeho herbáře, respektive sběry, se zachovaly na Přírodovědecké | ||
+ | fakultě MU, v Moravském zemském muzeu v Brně | ||
+ | i v třebíčském muzeu. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' K. Domin, in: Věda přírodní 15, 1934, s. 88–89; J. Podpěra, in: Naše | ||
+ | věda 24, 1946, s. 216–18 (s bibliografií); J. Suza, in: Sborník Klubu | ||
+ | přírodovědeckého Brno 27, 1946, s. 43–46 (s portrétem a bibliografií); | ||
+ | I. Klášterský – A. Hrabětová – J. Duda, Botanikové na českém a moravskoslezském území od nejstarších dob, in: Zprávy Československé společnosti | ||
+ | pro dějiny věd a techniky při ČSAV 14–15, 1970, s. 75 (kde další literatura); | ||
+ | L. Rejl, Sběratelé minerálů na Oslavansku, in: Minerál (Brno) 12, 2004, | ||
+ | č. 4, s. 305. | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/396477 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Jan Janko | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:6- Botanik]] | [[Kategorie:6- Botanik]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1874]] | [[Kategorie:1874]] | ||
[[Kategorie:Třebíč]] | [[Kategorie:Třebíč]] | ||
[[Kategorie:1945]] | [[Kategorie:1945]] | ||
[[Kategorie:Ostrava]] | [[Kategorie:Ostrava]] |
Aktuální verze z 11. 2. 2020, 11:37
Rudolf DVOŘÁK | |
Narození | 9.4.1874 |
---|---|
Místo narození | Třebíč |
Úmrtí | 10.11.1945 |
Místo úmrtí | Ostrava |
Povolání |
6- Botanik 61- Pedagog |
Citace | Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 490-491 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69120 |
DVOŘÁK, Rudolf, * 9. 4. 1874 Třebíč, † 10. 11. 1945 Ostrava, pedagog, botanik, vlastivědný pracovník
Absolvoval nižší gymnázium v rodišti, 1893 maturoval na učitelském ústavu v Brně. Jako odborný učitel působil na Třebíčsku, od 1924 na měšťanské škole v Mohelnu, kde zůstal až do odchodu na odpočinek 1928. Pobyt v Mohelnu výrazně poznamenal závěr jeho vědecké dráhy.
Zpočátku se věnoval floristice, zajímala ho však i entomologie a mykologie, začal podrobněji studovat moravské řasy, o nichž vydal řadu příspěvků, nejvýznamnější vycházely od 1910 očíslovány. Poslední – sedmý a osmý (1926, 1932) – zpracoval spolu s krajanem a kolegou Františkem Nováčkem, jehož získal pro studium sinic. Působení na mohelenské škole mu usnadnilo výzkum celoevropsky významné lokality hadcových (serpentinových) stepí a přivodilo tak obrat jeho badatelského zájmu. Zaujaly ho trpasličí formy rostlin (nanismy), vyvolané výživou v tamním neobvyklém prostředí. Podrobně je popsal ve třech příspěvcích do Sborníku Klubu přírodovědeckého v Brně (1927–34) a věnoval jim kapitolu v monografii Mohelno (1935). Přírodní zvláštnosti tamních stepí zpopularizoval v brožuře Pohádka Pojihlaví (1929). Studium nanismů D. přivedlo i k obecnějšímu pohledu na proměnlivost rostlinného tvaru. Popsal řadu odchylných forem mezi moravskými rostlinami, nejobsáhleji v příspěvku Nové a méně známé formy rostlinné (1937) ve Sborníku přírodovědeckého klubu v Třebíči, u jehož založení (1936) při tamním Horáckém muzeu stál. Do vlastivědné příručky třebíčského okresu napsal stať o květeně Třebíčska (1932).
Intenzivně se věnoval i vlastivědné práci a popularizaci přírodních krás a uměleckých památek, a to v Průvodci Pojihlavím a Pooslavím (1924), díky tomu se stal 1939 čestným členem Klubu českých turistů a jeho jméno nese jedna turisticko-vlastivědná stezka. 1929 byl zvolen dopisujícím členem Klubu přírodovědeckého v Brně, následujícího roku řádným členem Moravské přírodovědecké společnosti. Ve 30. letech otevřel pro veřejnost malé přírodovědecké muzeum ve svém bytě v Mohelně. Shromáždil velkou sbírku nerostů a moldavitů ze širšího okolí, většinu z ní později rozdal dalším sběratelům či školám. Jeho herbáře, respektive sběry, se zachovaly na Přírodovědecké fakultě MU, v Moravském zemském muzeu v Brně i v třebíčském muzeu.
L: K. Domin, in: Věda přírodní 15, 1934, s. 88–89; J. Podpěra, in: Naše věda 24, 1946, s. 216–18 (s bibliografií); J. Suza, in: Sborník Klubu přírodovědeckého Brno 27, 1946, s. 43–46 (s portrétem a bibliografií); I. Klášterský – A. Hrabětová – J. Duda, Botanikové na českém a moravskoslezském území od nejstarších dob, in: Zprávy Československé společnosti pro dějiny věd a techniky při ČSAV 14–15, 1970, s. 75 (kde další literatura); L. Rejl, Sběratelé minerálů na Oslavansku, in: Minerál (Brno) 12, 2004, č. 4, s. 305.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Jan Janko