Biografický slovník
DVOŘÁK Rudolf 9.4.1874-10.11.1945: Porovnání verzí
(DVOŘÁK_Rudolf_1874-10.11.1945) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Rudolf DVOŘÁK | | jméno = Rudolf DVOŘÁK | ||
| − | | obrázek = | + | | obrázek = Dvorak Rudolf portret1.jpg |
| − | | datum narození = 1874 | + | | datum narození = 9.4.1874 |
| místo narození = Třebíč | | místo narození = Třebíč | ||
| datum úmrtí = 10.11.1945 | | datum úmrtí = 10.11.1945 | ||
| místo úmrtí = Ostrava | | místo úmrtí = Ostrava | ||
| − | | povolání = 6- Botanik | + | | povolání = 6- Botanik<br />61- Pedagog |
| − | 61- Pedagog | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 490-491 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''DVOŘÁK, Rudolf,''' ''* 9. 4. 1874 Třebíč, † 10. 11. 1945 Ostrava, pedagog, botanik, vlastivědný pracovník'' | ||
| + | |||
| + | Absolvoval nižší gymnázium v rodišti, 1893 maturoval na učitelském | ||
| + | ústavu v Brně. Jako odborný učitel působil na Třebíčsku, | ||
| + | od 1924 na měšťanské škole v Mohelnu, kde zůstal až | ||
| + | do odchodu na odpočinek 1928. Pobyt v Mohelnu výrazně | ||
| + | poznamenal závěr jeho vědecké dráhy. | ||
| + | |||
| + | Zpočátku se věnoval floristice, zajímala ho však i entomologie | ||
| + | a mykologie, začal podrobněji studovat moravské řasy, o nichž vydal řadu příspěvků, nejvýznamnější vycházely od 1910 očíslovány. | ||
| + | Poslední – sedmý a osmý (1926, 1932) – zpracoval | ||
| + | spolu s krajanem a kolegou Františkem Nováčkem, jehož získal | ||
| + | pro studium sinic. Působení na mohelenské škole mu | ||
| + | usnadnilo výzkum celoevropsky významné lokality hadcových | ||
| + | (serpentinových) stepí a přivodilo tak obrat jeho badatelského | ||
| + | zájmu. Zaujaly ho trpasličí formy rostlin (nanismy), vyvolané | ||
| + | výživou v tamním neobvyklém prostředí. Podrobně je popsal | ||
| + | ve třech příspěvcích do ''Sborníku Klubu přírodovědeckého'' | ||
| + | ''v Brně'' (1927–34) a věnoval jim kapitolu v monografii ''Mohelno'' | ||
| + | (1935). Přírodní zvláštnosti tamních stepí zpopularizoval | ||
| + | v brožuře ''Pohádka Pojihlaví'' (1929). Studium nanismů D. přivedlo | ||
| + | i k obecnějšímu pohledu na proměnlivost rostlinného | ||
| + | tvaru. Popsal řadu odchylných forem mezi moravskými rostlinami, | ||
| + | nejobsáhleji v příspěvku ''Nové a méně známé formy rostlinné'' | ||
| + | (1937) ve ''Sborníku přírodovědeckého klubu v Třebíči'', | ||
| + | u jehož založení (1936) při tamním Horáckém muzeu stál. | ||
| + | Do vlastivědné příručky třebíčského okresu napsal stať o květeně | ||
| + | Třebíčska (1932). | ||
| + | |||
| + | Intenzivně se věnoval i vlastivědné práci a popularizaci přírodních | ||
| + | krás a uměleckých památek, a to v ''Průvodci Pojihlavím'' | ||
| + | ''a Pooslavím'' (1924), díky tomu se stal 1939 čestným členem | ||
| + | Klubu českých turistů a jeho jméno nese jedna turisticko-vlastivědná | ||
| + | stezka. 1929 byl zvolen dopisujícím členem Klubu | ||
| + | přírodovědeckého v Brně, následujícího roku řádným členem | ||
| + | Moravské přírodovědecké společnosti. Ve 30. letech otevřel | ||
| + | pro veřejnost malé přírodovědecké muzeum ve svém bytě | ||
| + | v Mohelně. Shromáždil velkou sbírku nerostů a moldavitů ze | ||
| + | širšího okolí, většinu z ní později rozdal dalším sběratelům či | ||
| + | školám. Jeho herbáře, respektive sběry, se zachovaly na Přírodovědecké | ||
| + | fakultě MU, v Moravském zemském muzeu v Brně | ||
| + | i v třebíčském muzeu. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' K. Domin, in: Věda přírodní 15, 1934, s. 88–89; J. Podpěra, in: Naše | ||
| + | věda 24, 1946, s. 216–18 (s bibliografií); J. Suza, in: Sborník Klubu | ||
| + | přírodovědeckého Brno 27, 1946, s. 43–46 (s portrétem a bibliografií); | ||
| + | I. Klášterský – A. Hrabětová – J. Duda, Botanikové na českém a moravskoslezském území od nejstarších dob, in: Zprávy Československé společnosti | ||
| + | pro dějiny věd a techniky při ČSAV 14–15, 1970, s. 75 (kde další literatura); | ||
| + | L. Rejl, Sběratelé minerálů na Oslavansku, in: Minerál (Brno) 12, 2004, | ||
| + | č. 4, s. 305. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/396477 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Jan Janko | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:6- Botanik]] | [[Kategorie:6- Botanik]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1874]] | [[Kategorie:1874]] | ||
[[Kategorie:Třebíč]] | [[Kategorie:Třebíč]] | ||
[[Kategorie:1945]] | [[Kategorie:1945]] | ||
[[Kategorie:Ostrava]] | [[Kategorie:Ostrava]] | ||
Aktuální verze z 11. 2. 2020, 11:37
| Rudolf DVOŘÁK | |
 | |
| Narození | 9.4.1874 |
|---|---|
| Místo narození | Třebíč |
| Úmrtí | 10.11.1945 |
| Místo úmrtí | Ostrava |
| Povolání |
6- Botanik 61- Pedagog |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 490-491 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69120 |
DVOŘÁK, Rudolf, * 9. 4. 1874 Třebíč, † 10. 11. 1945 Ostrava, pedagog, botanik, vlastivědný pracovník
Absolvoval nižší gymnázium v rodišti, 1893 maturoval na učitelském ústavu v Brně. Jako odborný učitel působil na Třebíčsku, od 1924 na měšťanské škole v Mohelnu, kde zůstal až do odchodu na odpočinek 1928. Pobyt v Mohelnu výrazně poznamenal závěr jeho vědecké dráhy.
Zpočátku se věnoval floristice, zajímala ho však i entomologie a mykologie, začal podrobněji studovat moravské řasy, o nichž vydal řadu příspěvků, nejvýznamnější vycházely od 1910 očíslovány. Poslední – sedmý a osmý (1926, 1932) – zpracoval spolu s krajanem a kolegou Františkem Nováčkem, jehož získal pro studium sinic. Působení na mohelenské škole mu usnadnilo výzkum celoevropsky významné lokality hadcových (serpentinových) stepí a přivodilo tak obrat jeho badatelského zájmu. Zaujaly ho trpasličí formy rostlin (nanismy), vyvolané výživou v tamním neobvyklém prostředí. Podrobně je popsal ve třech příspěvcích do Sborníku Klubu přírodovědeckého v Brně (1927–34) a věnoval jim kapitolu v monografii Mohelno (1935). Přírodní zvláštnosti tamních stepí zpopularizoval v brožuře Pohádka Pojihlaví (1929). Studium nanismů D. přivedlo i k obecnějšímu pohledu na proměnlivost rostlinného tvaru. Popsal řadu odchylných forem mezi moravskými rostlinami, nejobsáhleji v příspěvku Nové a méně známé formy rostlinné (1937) ve Sborníku přírodovědeckého klubu v Třebíči, u jehož založení (1936) při tamním Horáckém muzeu stál. Do vlastivědné příručky třebíčského okresu napsal stať o květeně Třebíčska (1932).
Intenzivně se věnoval i vlastivědné práci a popularizaci přírodních krás a uměleckých památek, a to v Průvodci Pojihlavím a Pooslavím (1924), díky tomu se stal 1939 čestným členem Klubu českých turistů a jeho jméno nese jedna turisticko-vlastivědná stezka. 1929 byl zvolen dopisujícím členem Klubu přírodovědeckého v Brně, následujícího roku řádným členem Moravské přírodovědecké společnosti. Ve 30. letech otevřel pro veřejnost malé přírodovědecké muzeum ve svém bytě v Mohelně. Shromáždil velkou sbírku nerostů a moldavitů ze širšího okolí, většinu z ní později rozdal dalším sběratelům či školám. Jeho herbáře, respektive sběry, se zachovaly na Přírodovědecké fakultě MU, v Moravském zemském muzeu v Brně i v třebíčském muzeu.
L: K. Domin, in: Věda přírodní 15, 1934, s. 88–89; J. Podpěra, in: Naše věda 24, 1946, s. 216–18 (s bibliografií); J. Suza, in: Sborník Klubu přírodovědeckého Brno 27, 1946, s. 43–46 (s portrétem a bibliografií); I. Klášterský – A. Hrabětová – J. Duda, Botanikové na českém a moravskoslezském území od nejstarších dob, in: Zprávy Československé společnosti pro dějiny věd a techniky při ČSAV 14–15, 1970, s. 75 (kde další literatura); L. Rejl, Sběratelé minerálů na Oslavansku, in: Minerál (Brno) 12, 2004, č. 4, s. 305.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Jan Janko
