DVOŘÁK Rudolf 9.4.1874-10.11.1945

Z Personal
Rudolf DVOŘÁK
Narození 9.4.1874
Místo narození Třebíč
Úmrtí 10.11.1945
Místo úmrtí Ostrava
Povolání

6- Botanik

61- Pedagog
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69120

DVOŘÁK, Rudolf, * 9. 4. 1874 Třebíč, † 10. 11. 1945 Ostrava, pedagog, botanik, vlastivědný pracovník

Absolvoval nižší gymnázium v rodišti, 1893 maturoval na učitelském ústavu v Brně. Jako odborný učitel působil na Třebíčsku, od 1924 na měšťanské škole v Mohelnu, kde zůstal až do odchodu na odpočinek 1928. Pobyt v Mohelnu výrazně poznamenal závěr jeho vědecké dráhy.

Zpočátku se věnoval floristice, zajímala ho však i entomologie a mykologie, začal podrobněji studovat moravské řasy, o nichž vydal řadu příspěvků, nejvýznamnější vycházely od 1910 očíslovány. Poslední – sedmý a osmý (1926, 1932) – zpracoval spolu s krajanem a kolegou Františkem Nováčkem, jehož získal pro studium sinic. Působení na mohelenské škole mu usnadnilo výzkum celoevropsky významné lokality hadcových (serpentinových) stepí a přivodilo tak obrat jeho badatelského zájmu. Zaujaly ho trpasličí formy rostlin (nanismy), vyvolané výživou v tamním neobvyklém prostředí. Podrobně je popsal ve třech příspěvcích do Sborníku Klubu přírodovědeckého v Brně (1927–34) a věnoval jim kapitolu v monografii Mohelno (1935). Přírodní zvláštnosti tamních stepí zpopularizoval v brožuře Pohádka Pojihlaví (1929). Studium nanismů D. přivedlo i k obecnějšímu pohledu na proměnlivost rostlinného tvaru. Popsal řadu odchylných forem mezi moravskými rostlinami, nejobsáhleji v příspěvku Nové a méně známé formy rostlinné (1937) ve Sborníku přírodovědeckého klubu v Třebíči, u jehož založení (1936) při tamním Horáckém muzeu stál. Do vlastivědné příručky třebíčského okresu napsal stať o květeně Třebíčska (1932).

Intenzivně se věnoval i vlastivědné práci a popularizaci přírodních krás a uměleckých památek, a to v Průvodci Pojihlavím a Pooslavím (1924), díky tomu se stal 1939 čestným členem Klubu českých turistů a jeho jméno nese jedna turisticko-vlastivědná stezka. 1929 byl zvolen dopisujícím členem Klubu přírodovědeckého v Brně, následujícího roku řádným členem Moravské přírodovědecké společnosti. Ve 30. letech otevřel pro veřejnost malé přírodovědecké muzeum ve svém bytě v Mohelně. Shromáždil velkou sbírku nerostů a moldavitů ze širšího okolí, většinu z ní později rozdal dalším sběratelům či školám. Jeho herbáře, respektive sběry, se zachovaly na Přírodovědecké fakultě MU, v Moravském zemském muzeu v Brně i v třebíčském muzeu.

L: K. Domin, in: Věda přírodní 15, 1934, s. 88–89; J. Podpěra, in: Naše věda 24, 1946, s. 216–18 (s bibliografií); J. Suza, in: Sborník Klubu přírodovědeckého Brno 27, 1946, s. 43–46 (s portrétem a bibliografií); I. Klášterský – A. Hrabětová – J. Duda, Botanikové na českém a moravskoslezském území od nejstarších dob, in: Zprávy Československé společnosti pro dějiny věd a techniky při ČSAV 14–15, 1970, s. 75 (kde další literatura); L. Rejl, Sběratelé minerálů na Oslavansku, in: Minerál (Brno) 12, 2004, č. 4, s. 305.

Jan Janko