Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky DVOŘÁK Samuel st. †30.10.1689

{{Infobox - osoba
| jméno = Samuel DVOŘÁK st.
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 30. léta 17. století
| místo narození = Žebrák
| datum úmrtí = 30.10.1689 (datum pohřbu)
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 88- Umělecký řemeslník

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 492
}}

'''DVOŘÁK, Samuel st.,''' ''* 30. léta 17. století Žebrák, † 30. 10. 1689 (datum pohřbu) Praha, mědirytec''

Měšťanem na Starém Městě pražském se stal 1684, ale jeho
dílna, specializující se takřka výhradně na náboženskou a portrétní
grafiku pro Tiskárnu jezuitskou v Praze, pracovala přinejmenším
od 50. let 17. století. Po D. smrti přešla na syny
Samuela ml. a Daniela.

Pokud je známo, nejstarší značka „SD sc.“ patřící nepochybně
otci, se objevila na jedné ze dvou příloh některých exemplářů
Bridelova kancionálu ''Jesličky, staré nové písničky'' (1658). Pod
názvem ''Tabula geographica inclyti Boemiae regni in suas partes''
''et districtus divisa'' D. 1667 adaptoval pro Boleluckého spis ''Rosa''
''Boemica sive Vita sancti Woytiechi'' (1668) Sadelerovu mapu
Čech a pro Pešinův ''Mars Moravicus'' (1677) Komenského mapu
Moravy, která tak na území Čech vyšla tiskem vůbec poprvé.
Spolupracoval též na ilustracích významných Balbínových
děl. Signoval např. portrétní medailony v šesté a sedmé
části ''Epitome historica rerum Bohemicarum'' (1673–1677). Jeho
značku nesla i stylizovaná mapa Čech na rubu titulu úvodní
knihy první dekády ''Miscellanea historica Regni Bohemiae''
(1679–1688). Tento mědiryt s českými pohořími, řekami
a středovým panoramatem Prahy v kartuši nadnášené Říšským
znakem a Českým lvem navrhl K. Škréta. Také ostatní ilustrace
se značkou „SD“ byly pořízeny pro soudobou nábožensky
vzdělavatelskou literární produkci, např. osmnáct portrétů významných
členů svatováclavského semináře bylo publikováno
v kázání ''Domus pietatis, et literarum lapide fundamentali...'' od
J. Krause (1680).

Dosavadní početnou svatováclavskou ikonografii rozmnožil
D. 44 celostránkovými mědiryty k programovému spisu Jana
Tannera ''Svatá cesta z Prahy do Staré Boleslavě'' (1679). Šlo o rytecké
faksimilie freskového cyklu, který zdobil 44 poutních
kapliček mezi Prahou a Starou Boleslaví. Dílko, které vyšlo
v Tiskárně jezuitské, spojením mariánských a svatováclavských
námětů demonstrovalo náboženskou i politickou jednotu země,
patřící již plně do katolické Evropy. O rok později J. Černoch
vydal upravený překlad ''Heiliger Weeg von Prag nacher''
''Alt-Buntzel'' (1680). Po D. smrti se zásluhou pražských jezuitů
objevila i typograficky zběžná latinská verze ''Via sancta Praga''
''Vetero-Boleslaviam'' (1690) a pak znovu česká (1692). Obě provázel
týž cyklus. V. J. Koniáš reeditoval německé znění ještě
dvakrát, 1699 a 1705.

D. syn '''Samuel ml.''' se vyučil v otcově dílně, 1684 získal spolu
s ním měšťanské právo na Starém Městě pražském a 1714 při
prodeji otcovského domu byl uveden jako člen řádu křižovníků.
Patrně byl rytcem frontispisu modlitební knihy ''Zlatý''
''prsten'' (1696). Jeho autorství lze též předpokládat u ilustrací
modliteb ''Pět červených korálův'' (1710) a v Cochemově ''Životu''
''Pána našeho Krista Ježíše'' (1717). Další syn '''Daniel D.''' byl
1697 imatrikulován na pražské filozofické fakultě a 1714 působil
na faře v Úsobí na Havlíčkobrodsku. Z monogramu „D.
D.“ u podobizny F. O. Kinského, která se stala součástí Zeidlerova
pojednání ''Somatotomia anthropologica seu Corporis humani''
''fabrica'' (1686), lze soudit, že by mohl být též rytcem
i ostatních tabulí tohoto anatomického atlasu. Plným jménem
„Daniel Dworžak sc.“ i monogramem se podepsal pod 37 ilustrací
Bridelova díla ''Jiskra slávy svatoprokopské'' (1699). Vedle
toho se živil rytím univerzitních tezí. O dalších D. synech
Františkovi a Václavovi není v souvislosti s knižní grafikou nic
známo.

'''L:''' OSN 8, s. 265; P. R. Pokorný, Zmizelá erbovní galerie, in: Miscellanea
oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny v Praze 16, 1999 až
2000, s. 140n.; J. Royt – D. Stehlíková – P. Štěpánek, Poutě do Staré
Boleslavi, 1995, s. 10n.; Thieme – Becker 10, s. 261; Toman 1, s. 187
(D. Daniel), s. 190 (D. Samuel st. a ml.); V. Vlnas (ed.), Sláva barokní
Čechie, 2001, s. 525; Voit, s. 227–228.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/176594 Bibliografie dějin Českých zemí]

Petr Voit

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:88- Umělecký řemeslník]]
[[Kategorie:1630]]
[[Kategorie:Žebrák]]
[[Kategorie:1689]]
[[Kategorie:Praha]]