DVOŘÁK Vladimír 14.5.1925-28.12.1999: Porovnání verzí
(DVOŘÁK_Vladimír_14.5.1925-28.12.1999) |
|||
Řádka 10: | Řádka 10: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''DVOŘÁK, Vladimír,''' ''* 14. 5. 1925 Písek, † 28. 12. 1999 Praha, scenárista, textař, dramaturg, konferenciér, herec'' | ||
+ | |||
+ | Narodil se v rodině železničáře. Otec byl přeložen do Prahy, | ||
+ | kde se stal přednostou nádraží Těšnov. 1944 D. ukončil reálné | ||
+ | gymnázium. Po válce absolvoval dva semestry žurnalistiky na | ||
+ | Vysoké škole politické a sociální a čtyři semestry sociologie | ||
+ | a estetiky na Filozofické fakultě UK. | ||
+ | |||
+ | Krátce působil jako redaktor deníku ''Mladá fronta'', poté tiskový | ||
+ | referent Ústředí Svazu české mládeže. Již 1946 nastoupil | ||
+ | jako redaktor do Československého rozhlasu, začal připravovat | ||
+ | i konferovat vlastní hudební pořady (''Kabarety z kavárny Vltava'', | ||
+ | 1946–47, seriál ''Hudba pro radost'', 1948–50, od 1952 ''Z alba'' | ||
+ | ''Karla Vlacha''). 1951 musel z rozhlasu odejít a směl v něm | ||
+ | nadále působit pouze externě. Byl zaměstnán ve vedení Gramofonových | ||
+ | závodů v Loděnici u Berouna. 1950–52 vystupoval | ||
+ | především v cirkuse Praga jako estrádní konferenciér | ||
+ | podniku Československé cirkusy, varieté a lunaparky. 1952 až | ||
+ | 1956 ho angažovalo Divadlo estrády a satiry (nyní Divadlo | ||
+ | ABC), kde se setkal s J. Werichem, V. Brodským, J. Hlinomazem | ||
+ | a dalšími. 1956–68 byl ve svobodném povolání. Začal | ||
+ | spolupracovat na zábavných pořadech s Československou televizí | ||
+ | a dále působil v rozhlasu. 1956 se poprvé objevil na televizní | ||
+ | obrazovce spolu s herečkou J. Bohdalovou (v pořadu | ||
+ | ''Černá hodinka''). Od 1968 pracoval v televizi jako dramaturg, | ||
+ | 1976 byl jmenován šéfredaktorem, později vedoucím dramaturgem | ||
+ | hlavní redakce zábavných pořadů Československé televize, | ||
+ | setrval tam do 1991. Skládal písňové texty, konferoval | ||
+ | zábavné pořady, napsal scénáře k pořadům ''Písničky na zítra'' | ||
+ | (1961–65), ''Kdo s kým o čem a pro koho'' (1965–66), ''Píšu, píšeš,'' | ||
+ | ''píšeme'', ''Zpívá celá rodina'', k silvestrovským estrádám a ''Televarieté'' | ||
+ | (1971–89), které s J. Bohdalovou i moderoval a účinkoval | ||
+ | v hereckých scénkách. Pořad ''Televarieté'' se stal jedním z nejsledovanějších | ||
+ | z celé československé televizní tvorby. Organizoval | ||
+ | hudební televizní soutěž ''Hledáme písničku pro všední den'' | ||
+ | a zakládal a konferoval první dva ročníky (1966–67) hudebního | ||
+ | festivalu Bratislavská lyra. | ||
+ | |||
+ | Jako textař spolupracoval po 1945 s vokálním souborem Lišáci, | ||
+ | brzy přešel k Orchestru Karla Vlacha a pro jeho sólisty | ||
+ | (R. Cortéze, M. Chladila a Y. Simonovou) otextoval hity | ||
+ | ''Očím snad uvěříš'', ''Váš dům šel spát'', ''Je po dešti'', ''Marína'', ''Až budeš'' | ||
+ | ''má'' aj. S hudebním skladatelem Zdeňkem Petrem 1951 vytvořil | ||
+ | rozhlasovou hudební komedii ''Sto dukátů za Juana'' (premiéra | ||
+ | 1953), kde kromě libreta napsal i populární písňové texty | ||
+ | (''Dobrou noc'', ''Znám všechny krčmy v Madridu'' a ''Píseň pro'' | ||
+ | ''Kristýnku''). Stal se autorem několika stovek písňových textů, | ||
+ | ať již k původním českým (''Čert ví proč'', ''Kulatý svět'', ''Rolničky'', | ||
+ | ''Tam kde šumí proud''), nebo převzatým zahraničním melodiím | ||
+ | (''Až na severní pól'', ''Buď pořád se mnou'', ''V pravé poledne'' nebo | ||
+ | Pár dnů). V časopisech otiskoval povídky, fejetony a reportáže. | ||
+ | 1960 se podílel na publikaci o populární hudbě s medailony | ||
+ | populárních zpěváků ''Začínáme od Adama''. | ||
+ | |||
+ | Příležitostně vystupoval jako herec: D. filmografie čítala asi | ||
+ | 10 drobných rolí především z 50. a 60. let (mj. ''Návštěva z oblak'', | ||
+ | ''Hudba z Marsu'', ''Zaostřit prosím'', ''Až přijde kocour'', seriál | ||
+ | ''Žena za pultem''). Získal několik ocenění: Trilobit (1965), Zlatý | ||
+ | krokodýl (1971), Televizní rolnička (1984). Vydal vzpomínkovou | ||
+ | knihu ''Všechny náhody mého života'' (1991). | ||
+ | |||
+ | Byl dvakrát ženatý, měl syna a dceru. Jeho nevlastní dcerou je | ||
+ | herečka Jana Krausová (* 1954). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 172; ČBS, s. 128; Tomeš 1, | ||
+ | s. 279; EJ, s. 120; www.fdb.cz. | ||
+ | |||
+ | Tomáš Burda | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]] | [[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1925]] | [[Kategorie:1925]] | ||
[[Kategorie:Písek]] | [[Kategorie:Písek]] | ||
[[Kategorie:1999]] | [[Kategorie:1999]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 19. 3. 2017, 20:32
Vladimír DVOŘÁK | |
Narození | 14.5.1925 |
---|---|
Místo narození | Písek |
Úmrtí | 28.12.1999 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
83- Divadelní interpret nebo herec 63- Spisovatel |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46124 |
DVOŘÁK, Vladimír, * 14. 5. 1925 Písek, † 28. 12. 1999 Praha, scenárista, textař, dramaturg, konferenciér, herec
Narodil se v rodině železničáře. Otec byl přeložen do Prahy, kde se stal přednostou nádraží Těšnov. 1944 D. ukončil reálné gymnázium. Po válce absolvoval dva semestry žurnalistiky na Vysoké škole politické a sociální a čtyři semestry sociologie a estetiky na Filozofické fakultě UK.
Krátce působil jako redaktor deníku Mladá fronta, poté tiskový referent Ústředí Svazu české mládeže. Již 1946 nastoupil jako redaktor do Československého rozhlasu, začal připravovat i konferovat vlastní hudební pořady (Kabarety z kavárny Vltava, 1946–47, seriál Hudba pro radost, 1948–50, od 1952 Z alba Karla Vlacha). 1951 musel z rozhlasu odejít a směl v něm nadále působit pouze externě. Byl zaměstnán ve vedení Gramofonových závodů v Loděnici u Berouna. 1950–52 vystupoval především v cirkuse Praga jako estrádní konferenciér podniku Československé cirkusy, varieté a lunaparky. 1952 až 1956 ho angažovalo Divadlo estrády a satiry (nyní Divadlo ABC), kde se setkal s J. Werichem, V. Brodským, J. Hlinomazem a dalšími. 1956–68 byl ve svobodném povolání. Začal spolupracovat na zábavných pořadech s Československou televizí a dále působil v rozhlasu. 1956 se poprvé objevil na televizní obrazovce spolu s herečkou J. Bohdalovou (v pořadu Černá hodinka). Od 1968 pracoval v televizi jako dramaturg, 1976 byl jmenován šéfredaktorem, později vedoucím dramaturgem hlavní redakce zábavných pořadů Československé televize, setrval tam do 1991. Skládal písňové texty, konferoval zábavné pořady, napsal scénáře k pořadům Písničky na zítra (1961–65), Kdo s kým o čem a pro koho (1965–66), Píšu, píšeš, píšeme, Zpívá celá rodina, k silvestrovským estrádám a Televarieté (1971–89), které s J. Bohdalovou i moderoval a účinkoval v hereckých scénkách. Pořad Televarieté se stal jedním z nejsledovanějších z celé československé televizní tvorby. Organizoval hudební televizní soutěž Hledáme písničku pro všední den a zakládal a konferoval první dva ročníky (1966–67) hudebního festivalu Bratislavská lyra.
Jako textař spolupracoval po 1945 s vokálním souborem Lišáci, brzy přešel k Orchestru Karla Vlacha a pro jeho sólisty (R. Cortéze, M. Chladila a Y. Simonovou) otextoval hity Očím snad uvěříš, Váš dům šel spát, Je po dešti, Marína, Až budeš má aj. S hudebním skladatelem Zdeňkem Petrem 1951 vytvořil rozhlasovou hudební komedii Sto dukátů za Juana (premiéra 1953), kde kromě libreta napsal i populární písňové texty (Dobrou noc, Znám všechny krčmy v Madridu a Píseň pro Kristýnku). Stal se autorem několika stovek písňových textů, ať již k původním českým (Čert ví proč, Kulatý svět, Rolničky, Tam kde šumí proud), nebo převzatým zahraničním melodiím (Až na severní pól, Buď pořád se mnou, V pravé poledne nebo Pár dnů). V časopisech otiskoval povídky, fejetony a reportáže. 1960 se podílel na publikaci o populární hudbě s medailony populárních zpěváků Začínáme od Adama.
Příležitostně vystupoval jako herec: D. filmografie čítala asi 10 drobných rolí především z 50. a 60. let (mj. Návštěva z oblak, Hudba z Marsu, Zaostřit prosím, Až přijde kocour, seriál Žena za pultem). Získal několik ocenění: Trilobit (1965), Zlatý krokodýl (1971), Televizní rolnička (1984). Vydal vzpomínkovou knihu Všechny náhody mého života (1991).
Byl dvakrát ženatý, měl syna a dceru. Jeho nevlastní dcerou je herečka Jana Krausová (* 1954).
L: Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 172; ČBS, s. 128; Tomeš 1, s. 279; EJ, s. 120; www.fdb.cz.
Tomáš Burda