DVOŘÁK Vladimír 14.5.1925-28.12.1999: Porovnání verzí
Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| datum úmrtí = 28.12.1999 | | datum úmrtí = 28.12.1999 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
− | | povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec | + | | povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec<br />63- Spisovatel |
− | 63- Spisovatel | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
+ | | citace = Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 494-495 | ||
}} | }} | ||
Verze z 31. 10. 2019, 11:59
Vladimír DVOŘÁK | |
Narození | 14.5.1925 |
---|---|
Místo narození | Písek |
Úmrtí | 28.12.1999 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
83- Divadelní interpret nebo herec 63- Spisovatel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 494-495 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46124 |
DVOŘÁK, Vladimír, * 14. 5. 1925 Písek, † 28. 12. 1999 Praha, scenárista, textař, dramaturg, konferenciér, herec
Narodil se v rodině železničáře. Otec byl přeložen do Prahy, kde se stal přednostou nádraží Těšnov. 1944 D. ukončil reálné gymnázium. Po válce absolvoval dva semestry žurnalistiky na Vysoké škole politické a sociální a čtyři semestry sociologie a estetiky na Filozofické fakultě UK.
Krátce působil jako redaktor deníku Mladá fronta, poté tiskový referent Ústředí Svazu české mládeže. Již 1946 nastoupil jako redaktor do Československého rozhlasu, začal připravovat i konferovat vlastní hudební pořady (Kabarety z kavárny Vltava, 1946–47, seriál Hudba pro radost, 1948–50, od 1952 Z alba Karla Vlacha). 1951 musel z rozhlasu odejít a směl v něm nadále působit pouze externě. Byl zaměstnán ve vedení Gramofonových závodů v Loděnici u Berouna. 1950–52 vystupoval především v cirkuse Praga jako estrádní konferenciér podniku Československé cirkusy, varieté a lunaparky. 1952 až 1956 ho angažovalo Divadlo estrády a satiry (nyní Divadlo ABC), kde se setkal s J. Werichem, V. Brodským, J. Hlinomazem a dalšími. 1956–68 byl ve svobodném povolání. Začal spolupracovat na zábavných pořadech s Československou televizí a dále působil v rozhlasu. 1956 se poprvé objevil na televizní obrazovce spolu s herečkou J. Bohdalovou (v pořadu Černá hodinka). Od 1968 pracoval v televizi jako dramaturg, 1976 byl jmenován šéfredaktorem, později vedoucím dramaturgem hlavní redakce zábavných pořadů Československé televize, setrval tam do 1991. Skládal písňové texty, konferoval zábavné pořady, napsal scénáře k pořadům Písničky na zítra (1961–65), Kdo s kým o čem a pro koho (1965–66), Píšu, píšeš, píšeme, Zpívá celá rodina, k silvestrovským estrádám a Televarieté (1971–89), které s J. Bohdalovou i moderoval a účinkoval v hereckých scénkách. Pořad Televarieté se stal jedním z nejsledovanějších z celé československé televizní tvorby. Organizoval hudební televizní soutěž Hledáme písničku pro všední den a zakládal a konferoval první dva ročníky (1966–67) hudebního festivalu Bratislavská lyra.
Jako textař spolupracoval po 1945 s vokálním souborem Lišáci, brzy přešel k Orchestru Karla Vlacha a pro jeho sólisty (R. Cortéze, M. Chladila a Y. Simonovou) otextoval hity Očím snad uvěříš, Váš dům šel spát, Je po dešti, Marína, Až budeš má aj. S hudebním skladatelem Zdeňkem Petrem 1951 vytvořil rozhlasovou hudební komedii Sto dukátů za Juana (premiéra 1953), kde kromě libreta napsal i populární písňové texty (Dobrou noc, Znám všechny krčmy v Madridu a Píseň pro Kristýnku). Stal se autorem několika stovek písňových textů, ať již k původním českým (Čert ví proč, Kulatý svět, Rolničky, Tam kde šumí proud), nebo převzatým zahraničním melodiím (Až na severní pól, Buď pořád se mnou, V pravé poledne nebo Pár dnů). V časopisech otiskoval povídky, fejetony a reportáže. 1960 se podílel na publikaci o populární hudbě s medailony populárních zpěváků Začínáme od Adama.
Příležitostně vystupoval jako herec: D. filmografie čítala asi 10 drobných rolí především z 50. a 60. let (mj. Návštěva z oblak, Hudba z Marsu, Zaostřit prosím, Až přijde kocour, seriál Žena za pultem). Získal několik ocenění: Trilobit (1965), Zlatý krokodýl (1971), Televizní rolnička (1984). Vydal vzpomínkovou knihu Všechny náhody mého života (1991).
Byl dvakrát ženatý, měl syna a dceru. Jeho nevlastní dcerou je herečka Jana Krausová (* 1954).
L: Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 172; ČBS, s. 128; Tomeš 1, s. 279; EJ, s. 120; www.fdb.cz.
Tomáš Burda