DVORSKÝ Ladislav 5.6.1931-25.7.1995

Z Personal
Ladislav DVORSKÝ
Narození 5.6.1931
Místo narození Javornice u Rychnova nad Kněžnou
Úmrtí 25.7.1995
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 457
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46052

DVORSKÝ, Ladislav, * 5. 6. 1931 Javornice u Rychnova nad Kněžnou, † 25. 7. 1995 Praha, spisovatel, redaktor, pedagog

Reálné gymnázium vystudoval 1950 v Jaroměři. V Praze pokračoval na Pedagogické fakultě UK (obory čeština a ruština). 1953 absolvoval diplomovou prací Kapitoly o recitaci, rozbor zvukových prostředků mluvené řeči. Stal se učitelem, nejprve na odborných školách v Teplicích a Liberci, přitom dálkově pokračoval ve studiích bohemistiky na Fakultě společenských věd Vysoké školy pedagogické v Praze (1953–59). Na Filozofické fakultě UK obhájil 1969 titul PhDr. 1955–57 vyučoval i na polygrafickém učilišti, 1959–61 na katedře jazyků Vysoké školy strojní a textilní v Liberci. Od 1961 působil čtyři roky na katedře českého jazyka v Liberci jako odborný asistent. 1960 vstoupil verši v časopise Kultura do literatury. 1963 vydal loutkovou hru Poklad baby Mračenice, 1964 sbírku Verše. Od poloviny 60. let psal humorné příběhy a pohádky pro děti, vytvářel pohádky moderní, často se vracel k práci pro loutková divadla. Jazykovými prostředky humoru v literatuře pro děti se zabýval i teoreticky. 1969 vydal soubor krátkých medailonků Hrdinové z pohádek, kde s vtipem líčil charaktery pohádkových hrdinů i lidí. Od 1965 působil jako ředitel Severočeského nakladatelství v Liberci, odkud byl v době normalizace 1970 propuštěn. Vystřídal různé profese (soukromě vyučoval jazyky, hrál v lázeňském orchestru na housle, učil na Lidové škole umění v České Lípě, byl zaměstnán v Československé televizi apod.) a začal se více věnovat původní literatuře pro děti. 1971 vydal Dětské anekdoty, knížku o dětech a jejich vztahu k dospělým a světu. Po 1970 navázal spolupráci s ilustrátorem M. Nesvadbou, pod jehož vypůjčeným jménem publikoval řadu populárních dětských knížek. Oblíbené byly pohádkové příběhy o Bubetce, vyprávění o malých strašidýlkách, odehrávající se v Praze (Bubetka a Smítko, 1976, Bubetka v Praze, 1978). Principy jazykové komiky rozebral 1984 v práci Repetitorium jazykové komiky, 1988 vydal statistickou příručku pro profesionální publicisty Kapitoly o popisu. 1990 se stal ředitelem nakladatelství Liberecké tiskárny, od 1991 působil jako odborný asistent na Pedagogické fakultě UK v Praze. Řada jeho knih byla zfilmována, sám také různá díla adaptoval pro loutková divadla, v 60. letech překládal i z polštiny.

L: Doplňky ke slovníku Čeští spisovatelé pro děti a mládež, in: Zlatý máj, 1990, č. 5; Nové knihy, 1991, č. 12; nekrolog in: Alternativa nova, 1995, č. 3; SČS 1, s. 149–150 (kde další literatura).

P: Biografický archiv ÚČL Praha; LA PNP Praha (osobní fond 6 kartonů).

Marcella Husová