DVOŘÁK František Alois 19.6.1852-4.6.1925

Z Personal
František Alois DVOŘÁK
Narození 19.6.1852
Místo narození Křetín u Letovic
Úmrtí 4.6.1925
Místo úmrtí Brno
Povolání 74- Architekt
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137714

DVOŘÁK, František Alois (též DWOŘAK), * 19. 6. 1852 Křetín u Letovic, † 4. 6. 1925 Brno, stavitel, projektant

Byl synem kamenického mistra. Studoval na německé vyšší reálce v Brně a na průmyslové škole ve Vídni, kde 1876 maturoval. Po dvouleté praxi získal stavitelskou koncesi v Brně.

D. patřil k nejproduktivnějším brněnským stavitelům přelomu 19. a 20. století a k typickým představitelům neorenesančního proudu architektury, který charakterizovaly vysoké portiky, bohatá plastická figurální výzdoba a modelace. Byl i stavebním podnikatelem, vykupoval pozemky zejména v okolí dnešního náměstí 28. října a na nich stavěl podle vlastních projektů honosné nájemní domy určené především pro klientelu ze středních a vyšších sociálních vrstev. Už od 1894 se zabýval myšlenkou vybudovat ze svých domů jednotný urbanistický celek, který měl v okolí náměstí 28. října zaujímat celé ulice. Nakonec nezískal všechna potřebná staveniště a realizoval část dnešní třídy Kpt. Jaroše a ulici Schodovou. Obohatil město o několik souborů architektonicky cenných nájemních domů, v případě Schodové situovaných ve svažitém terénu.

1908 byl jmenován císařským radou. Angažoval se významně v uměleckých a profesních sdruženích, patřil např. k zakladatelům Klubu přátel umění (1900) nebo Spolku českých stavitelů na Moravě a ve Slezsku, jehož byl 1906 zvolen předsedou. Často spolupracoval s Augustem Prokopem, významným architektem a ředitelem Uměleckoprůmyslového muzea v Brně. D. bratr Emanuel (1851–1925) byl kameníkem a podílel se na některých jeho stavbách, další bratr Rudolf Vincenc D. (1861–1919) historikem. Syn Antonín (1885–?) byl architektem a vlastnil stavební firmu.

D: nájemní domy v Brně: Údolní 1 (1879–1880), Údolní 5 (1879–1881), Koliště 15 (1880), Joštova 2 a 4 (1883–1884, s A. Prokopem?), Koliště 1 (1883), Moravské nám. 8 – Brandlova 2 (1883–1884), Radnická 14a (1884), Bartošova 1, 3, 5, Náměstí 28. října 6, Kudelova 3, Náměstí 28. října 3, Bartošova 4 (1886–1888), Třída Kpt. Jaroše 16, 18 (1885–1886), Náměstí 28. října 15, 16, 17 (1888), Drobného 8, 10 (1896–1897), Antonína Slavíka 2, 4, 10 (1897–1901), Třída Kpt. Jaroše 37a, 37b, 39a, 39b (1898–1899, projekt Germano Wanderlay), Lidická 28 (1898), Drobného 6 (1900), blok Bratislavská 2, 2a, Koliště 39, Ponávka 2 (1901–1903), Schodová 1–6 (1904–1906), Beethovenova 7, 9 (1905), Kozí 1a (1906), Kobližná 25, 27 (1908), Drobného 30, 32 (1909), Kozí 10, 12 (1911), Antonína Slavíka 14 (1912), Kunzova 2 (1913); rodinné domy v Brně: Veslařská 250 (1881), Černopolní 41 (1904).

L: Brünner Zeitung 27. 9. 1879; 21. 8. 1880; 9. 1. 1883; 4. a 15. 3. 1884; 29. 1. 1887; Mährisch-schlesischer Correspondent. Illustrierte Beilage 14. 12. 1888; C. Hálová-Jahodová, Brno. Stavební a umělecký vývoj města, 1947, s. 318n.; P. Zatloukal, Historismus. Architektura 2. poloviny 19. století na Moravě a ve Slezsku, 1986, s. 60; K. Kuča, Památky Brna, 1989, s. 83n.; P. Zatloukal, Brněnská okružní třída, 1997, s. 84n.; týž, Brněnská architektura 1815–1915. Průvodce, 2006, zvl. s. 221–222 a passim.

P: MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 396, řkt. f. ú. Křetín, matrika narozených sv. V, oddíl pro Křetín, fol. 32.

Lenka Kudělková