Verze z 31. 10. 2019, 11:08, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

DYK František 9.5.1902-7.6.1974

Z Personal
František DYK
Narození 9.5.1902
Místo narození Plzeň
Úmrtí 7.6.1974
Místo úmrtí Praha
Povolání 78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 501

DYK, František, * 9. 5. 1902 Plzeň, † 7. 6. 1974 Praha, dirigent

Absolvoval reálné gymnázium v Plzni a současně soukromě studoval (1910–20) kompozici a dirigování u Stanislava Sudy, Ludvíka Vítězslava Čelanského a Jana Janoty. 1916–26 působil jako korepetitor, sbormistr a dirigent orchestru Městského divadla v Plzni, 1926–28 dirigent Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, 1928–29 Vinohradské zpěvohry, 1929 až 1939 šéf orchestru Československého rozhlasu v Bratislavě, 1939–62 v Praze, po 1962 dirigent lázeňského orchestru v Poděbradech. Stal se spoluzakladatelem a prvním dirigentem rozhlasového orchestru v Bratislavě, spoluautorem hudebního vysílání bratislavského Radiojournalu. Podílel se na pravidelném vysílání relací propagujících opery, operety a baletní hudbu (Jedným prúdom, Operetná hodina). Díky vysoké úrovni je ve 30. letech přebíraly i další československé stanice (F. v. Suppé: Krásná Galatea, 1931; O. Nedbal: Donna Gloria, 1934; F. Lehár: Veselá vdova, J. Strauss: Cikánský baron, E. Kálmán: Hraběnka Marica, 1936). Pod jeho vedením se repertoár orchestru orientoval hlavně na salonní a zábavnou hudbu, ale propagoval také díla G. Bizeta, J. L. Belly, P. I. Čajkovského, A. Dvořáka, V. Figuše-Bystrého, J. Haydna, A. Moyzesa, W. A.Mozarta,M. P. Musorgského, O.Nedbala,M. Schneidra-Trnavského, B. Smetany aj. Nastudoval scénickou hudbu k rozhlasovým dramatizacím Hájnikovy ženy (1934), Peera Gynta (1935, s hudbou E. Griega), Hamleta, Krále Svätopluka, Zvěstování (1936), Detvana, Kocourkova (1937). Jako dirigent spolupracoval se Středočeským symfonickým orchestrem a pěveckým sborem Zora, jako koncertní hráč doprovázel na klavír přední operní pěvce.

L: OSND 2/1, s. 320; V. Draxler, Začiatky bratislavského rozhlasu, Bratislava 1975, s. 199; Hudobný život 6, 1974, č. 17, s. 7; HS 1, s. 288 až 289; Encyklopédia dramatických umení Slovenska 1, Bratislava 1989, s. 343; BLS 2, s. 405; Tomeš 1, s. 281.

Anna Šourková