Verze z 9. 4. 2017, 19:32, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky) (Holoubková přesunul stránku DYMEŠ Ladislav 8.4.1901-22.4.1971 na DYMEŠ Ladislav Jiří František 8.4.1901-22.4.1971 bez založení přesměrování)

DYMEŠ Ladislav Jiří František 8.4.1901-22.4.1971

Z Personal
Ladislav Jiří František DYMEŠ
Narození 8.4.1901
Místo narození Rosice u Chrudimi
Úmrtí 22.4.1971
Místo úmrtí Kostelec nad Černými lesy
Povolání 63- Spisovatel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46141

DYMEŠ, Ladislav Jiří František, * 8. 4. 1901 Rosice u Chrudimi, † 22. 4. 1971 Kostelec nad Černými lesy, právník, básník

Byl synem technického adjunkta knížecího cukrovaru. Studoval na reálném gymnáziu v Chrudimi, 1919 maturoval, pokračoval na Právnické fakultě UK v Praze (JUDr. 1934). 1922 absolvoval šestiměsíční studijní cestu po Německu. Po návratu se stal redakčním tajemníkem Masarykova slovníku naučného, avšak místo po čtyřech měsících opustil kvůli chronické chorobě a léčil se v rodišti. 1924 pracoval jako finanční koncipient v Liptovském Mikuláši, Bratislavě a v Topoľčanech. 1926–31 se živil jako literát v Praze. Mezitím 1927 přijal místo v Léčebném fondu veřejných zaměstnanců. Tehdy byl odsouzen na tři měsíce do žaláře za báseň Revoluce v Praze pro časopis Pravda mládeže (1926). Od 1931 pracoval jako advokát v Chrasti u Chrudimi, 1932 v Mirovicích u Písku, 1933 v Blatné a v Náchodě, 1933–34 v Poličce, 1935 v Praze, 1936–39 v Josefově a od 1939 až do odchodu do výslužby 1955 v Kutné Hoře. Pak se přestěhoval do Kostelce nad Černými lesy, kde dožil.

Od 20. let 20. století otiskoval lyrické básně ve čtyřech desítkách novin a časopisů: např. Host, Lumír, Právo lidu, Rudé právo, Národní politika, Volná myšlenka, Topičův slovník, Tvorba pod pseudonymy Jan Zličan, Pavel Jun či pod šifrou Dý. Vydal deset drobných básnických sbírek (1925–45). V tvorbě byl v počátcích ovlivněn levicovým hnutím, postupně se přikláněl k náboženským motivům a meditativní poezii. Převažovaly plaché niterné tóny a melancholie. Uměleckým vyvrcholením se staly verše z válečných let. Ve srovnání s vesměs ponurou lyrikou byla sbírka Lyra neumlčená (1945) laděna optimisticky. V ní se vyznal z lásky k rodné zemi, která dokázala přežít hrůzy války, a básně prodchl vírou v nový život a šťastnou budoucnost. Jediné prozaické dílo Zpěvačka dobrého srdce (1927), v němž se prolínala D. touha po rodinném a intimním životě, sklidilo nepříznivou kritiku.

D: výběr: Ze světa do světa, 1925 (2. přeprac. a rozšíř. vyd. Ze světa do světa. 1921–1924. Básně, 1929); Zpěvačka dobrého srdce, 1927; Poslední výzva. Sbírka básní k dětským slavnostem, 1929 (sbírka konfiskována); Člověk, jehož jsem potkal, 1936 (bibliofilie); Stan pod nebesy, 1937; Sen nad strunami, 1939; Chrámy, 1940; Kvetoucí sen, 1940; Motýl ve větru, 1941; Nový měsíc, 1944; Lyra neumlčená, 1945.

L: OSND 2/1, s. 325; LČL 1, s. 647–648; J. Kučera – J. Zeman a kol., Spisovatelé Chrudimska 1, 1999, s. 65–66; P. Kobetič, Osobnosti Chrudimska, 2002, s. 44; Náhledy na kolínskou literaturu 1901–2001, 2002, s. 15; Osobnosti Podlipanska, 2006, s. 8; A. C. Nor, L. D.: Zpěvačka dobrého srdce, in: Host 4, 1927/28, s. 218; V. Hrbek (=Z. Kalista), Poznámky o nové lyrice, in: Lumír 63, 1937, č. 3, s. 172.

P: SOA Zámrsk, sbírka matrik Východočeského kraje, řkt. f. ú. Chrast, sign. 6893, matrika narozených 1880–1909 pro Rosice, Seslávky, Brčekoly, Synčany, stará fol. 188 (nová fol. 184).

Miroslava Kyselá