DYNYBYL Emil 21.11.1897-19.7.1948: Porovnání verzí
(DYNYBYL_Emil_21.11.1897-19.7.1948) |
|||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 21.11.1897 | | datum narození = 21.11.1897 | ||
− | | místo narození = Stříbrná Skalice | + | | místo narození = Stříbrná Skalice u Benešova |
| datum úmrtí = 19.7.1948 | | datum úmrtí = 19.7.1948 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 31- Potravinář | | povolání = 31- Potravinář | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 505 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''DYNYBYL, Emil,''' ''* 21. 11. 1897 Stříbrná Skalice u Benešova, † 19. 7. 1948 Praha, podnikatel, výrobce likérů'' | ||
+ | |||
+ | Byl synem kováře Bohumila D. a Marie, roz. Hrušové. Rodina | ||
+ | se nejpozději na přelomu století přistěhovala do Prahy (1901 | ||
+ | byla policejně hlášena na Pankráci). Vyučil se obchodním příručím | ||
+ | na Žižkově, kde 1918 založil výrobnu likérů v Chelčického | ||
+ | ulici. Do obchodního rejstříku byla firma zapsána 1926. | ||
+ | Jako obchodní značku používal své jméno, později také tři ypsilony | ||
+ | (odvozenina z příjmení) či označení Verda Stelo (z esperanta | ||
+ | „zelená hvězda“), o nějž vedl spory s finanční prokuraturou. | ||
+ | Patřil k podporovatelům barmanských soutěží, byl | ||
+ | i příznivcem letectví. | ||
+ | |||
+ | Produkci významně rozšířil koncem 30. let, kdy zakoupil bývalou | ||
+ | kopytárnu (firma Lehovec) v Říčanech u Prahy a přestavěl | ||
+ | ji na ovocný lihovar. 1942 dostal také povolení k destilaci | ||
+ | lihu a produkci ovocných vín. Jako surovinu pro výrobu | ||
+ | za války nedostatkového lihu dokázal využívat i oddenky pýru. | ||
+ | Další plány počítající se zvýšením výroby už nestihl realizovat, | ||
+ | v červnu 1948 byl podnik znárodněn. Krátce poté D. zemřel | ||
+ | na infarkt, pohřben byl na Olšanských hřbitovech. Po 1989 | ||
+ | potomci, žijící v Kanadě, firmu restituovali, 1999 ji prodali | ||
+ | švédskému koncernu Vin & Spirit. Po dalším prodeji firmy | ||
+ | se lihoviny pod značkou Dynybyl nyní vyrábějí v Mikulově. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' R. Šimek, Lihoviny s hvězdičkou, in: Profit..., 3. 6. 2007; | ||
+ | http://cs.wikipedia.org/wiki/Dynybyl. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' NA Praha, policejní konskripce hl. m. Prahy, 1850–1914, karton 88, | ||
+ | obraz 360. | ||
+ | |||
+ | Jiří Martínek | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:31- Potravinář]] | [[Kategorie:31- Potravinář]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1897]] | [[Kategorie:1897]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Stříbrná Skalice]] |
[[Kategorie:1948]] | [[Kategorie:1948]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 31. 10. 2019, 12:13
Emil DYNYBYL | |
Narození | 21.11.1897 |
---|---|
Místo narození | Stříbrná Skalice u Benešova |
Úmrtí | 19.7.1948 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 31- Potravinář |
Citace | Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 505 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137021 |
DYNYBYL, Emil, * 21. 11. 1897 Stříbrná Skalice u Benešova, † 19. 7. 1948 Praha, podnikatel, výrobce likérů
Byl synem kováře Bohumila D. a Marie, roz. Hrušové. Rodina se nejpozději na přelomu století přistěhovala do Prahy (1901 byla policejně hlášena na Pankráci). Vyučil se obchodním příručím na Žižkově, kde 1918 založil výrobnu likérů v Chelčického ulici. Do obchodního rejstříku byla firma zapsána 1926. Jako obchodní značku používal své jméno, později také tři ypsilony (odvozenina z příjmení) či označení Verda Stelo (z esperanta „zelená hvězda“), o nějž vedl spory s finanční prokuraturou. Patřil k podporovatelům barmanských soutěží, byl i příznivcem letectví.
Produkci významně rozšířil koncem 30. let, kdy zakoupil bývalou kopytárnu (firma Lehovec) v Říčanech u Prahy a přestavěl ji na ovocný lihovar. 1942 dostal také povolení k destilaci lihu a produkci ovocných vín. Jako surovinu pro výrobu za války nedostatkového lihu dokázal využívat i oddenky pýru. Další plány počítající se zvýšením výroby už nestihl realizovat, v červnu 1948 byl podnik znárodněn. Krátce poté D. zemřel na infarkt, pohřben byl na Olšanských hřbitovech. Po 1989 potomci, žijící v Kanadě, firmu restituovali, 1999 ji prodali švédskému koncernu Vin & Spirit. Po dalším prodeji firmy se lihoviny pod značkou Dynybyl nyní vyrábějí v Mikulově.
L: R. Šimek, Lihoviny s hvězdičkou, in: Profit..., 3. 6. 2007; http://cs.wikipedia.org/wiki/Dynybyl.
P: NA Praha, policejní konskripce hl. m. Prahy, 1850–1914, karton 88, obraz 360.
Jiří Martínek