Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky DYRYNK Karel 25.3.1876-2.7.1949

{{Infobox - osoba
| jméno = Karel DYRYNK
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 25.3.1876
| místo narození = Královské Vinohrady (Praha)
| datum úmrtí = 2.7.1949
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik<br />69- Knihtiskař nebo typograf<br />64- Překladatel<br />

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 506-507
}}

'''DYRYNK, Karel,''' ''* 25. 3. 1876 Královské Vinohrady (Praha), † 2. 7. 1949 Praha, typograf, knižní grafik, publicista, překladatel''

Vyučil se sazečem v tiskárně J. B. Pichla. Od 1894 vystřídal
několik zaměstnavatelů, od 1903 začal graficky upravovat knihy
v Leschingrově tiskárně. Spoluzakládal odborný časopis ''Typografia'',
který redigoval 1905–14 a 1918–20. Od 1907 byl
uměleckým typografem v tiskařském a vydavatelském závodě
Politika, současně se angažoval v sociálně demokratickém odborovém
hnutí. S F. X. Šaldou, M. Martenem, Z. Braunerovou,
V. Preissigem, V. H. Brunnerem, F. Koblihou, J. Konůpkem,
J. Bendou, J. Váchalem stál v čele snah o prosazení
přísných požadavků na moderní krásnou knihu, které se po
renesančním a francouzském klasicistním vzoru šířily z Anglie.
1908 se stal zakládajícím členem Spolku českých bibliofilů.
1913 patřil k organizátorům stávky tiskařského dělnictva a ze
zaměstnání dostal výpověď. Živil se publicistikou a překlady.
Od 1915 pracoval v tiskárně T. Venty a redigoval obrazovou
část týdeníku ''Český svět''. Od 1919 byl redaktorem obrazové
propagace tiskového odboru prezidia ministerské rady, 1919
až 1934 ředitelem Státní tiskárny, z níž vybudoval evropsky
srovnatelný závod vybavený moderními stroji a dílnami. Český
písmový fond obohatil o nová americká písma, zprostředkovaná
V. Preissigem. 1924 realizoval první české typografické
písmo Pressigovu antikvu, jímž nechal vytisknout unikátní
tisk pro Mezinárodní výstavu dekorativního umění (''Barevný''
''lept a barevná rytina'' od V. Preissiga). Ve Státní tiskárně navrhl
sérii písem, mj. Preissigovu italiku. 1934 byl nedobrovolně
penzionován. 1935 si najal Reylovu tiskárnu v Praze na Malé
Straně, kde pokračoval v práci. Závod byl úředně uzavřen
1944. D. se poté zabýval rytím matric a akcentů na objednávku,
návrhy krásných tisků, odbornou publicistikou. 1948 mu
byla udělena státní cena. Pohřben byl na Vinohradských hřbitovech.
Jeho švagrem byl typograf, překladatel a politický pracovník
Bořivoj Weigert (1873–1952), vnukem je grafik a typograf
Martin D. (*1941).

Knihu D. komponoval jako celek, včetně volby tisku, papíru,
barvy písma, úpravy, výzdoby a vazby s důrazem na řemeslnou
propracovanost a výtvarná estetická kritéria. Jeho archaizující
pojetí nejlépe vyhovovalo Z. Braunerové a A. Kašparovi, našlo
ohlas u nastupující generace novoklasiků. Podílel se na úpravě
Martenových esejů, Komenského ''Kšaftu umírající matky Jednoty bratrské'', bibliofilského vydání Poeova ''Havrana'', Puškinovy
''Pohádky o caru Saltánovi'', Čelakovského ''Ohlasů'', s J. Konůpkem
na vydání ''Bible kralické'', pro niž navrhl biblické písmo
(1934) ad. Ve Státní tiskárně vytvořil sérii písem:
Preissigova italika, Malostranská antikva, Malostranská kurzíva,
Grégrova Romana, Grégrova kurzíva, D. latinka, D. kurzíva.
V součinnosti s B. Hrozným nakreslil, vyryl a vysázel několik
set chetitských znaků. Posledním D. písmem byla
Konůpkova italika (1946). Stal se typografem řady nakladatelů,
např. F. Borového, F. Topiče, O. Štorcha-Mariena,
A. Nováka, K. Janského, L. Bradáče. Jeho typografické dílo
obsahuje na 300 titulů většinou trvalé hodnoty. D. zanechal
rozsáhlý publicistický odkaz. Vedle množství časopiseckých
článků kodifikoval zásady moderního knihtiskařství, typografické
kritiky a programového bibliofilství v početných knižních
publikacích. Pro svá bibliofilská vydání překládal prózy
A. France, G. Flauberta, K. Hamsuna, ale také J. Verna,
C. Flammariona aj.

'''D:''' výběr: Pravidla sazby typografické, 1908; Krásná kniha – její technická
úprava, 1909; Typograf o knihách, 1911; Sazba akcidenční 1–2, 1920 až
1924; České původní typografické písmo, 1925; Knihtiskař zákazníkovi,
1926; České akcenty, 1930; Písma J. Váchala, 1930; Moderní české písmařství,
1947; Typografické písmařství, 1948.

'''L:''' J. Kural, K. D. k padesátinám, 1926; Typografia K. D., in: Typografia
33, 1926, č. 3 (jubilejní číslo); K. D. k sedmdesátinám bývalí tiskaři Státní
tiskárny, 1946; Sborník na památku K. D., knihtiskaře, tvůrce písem, knihomila
a člověka, 1951; M. Dyrynk, Krásná kniha K. D., 1967 (se soupisem
díla); OSND 2/1, s. 331; Toman 1, s. 191; LČL 1, s. 648–649; Tomeš
1, s. 283; NEČVU 1, s. 155–156.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/269799 Bibliografie dějin Českých zemí]

Martin Kučera

[[Kategorie:B]]
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
[[Kategorie:69- Knihtiskař nebo typograf]]
[[Kategorie:64- Překladatel]]
[[Kategorie:1876]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1949]]
[[Kategorie:Praha]]