De HERDT Jan ?1620-1684?: Porovnání verzí

Verze z 27. 2. 2023, 22:20

Jan de HERDT
Narození	1620
Místo narození	Antverpy (Belgie)
Úmrtí	mezi 1684–1690
Povolání	76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace	Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 508-509
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=76716

de HERDT, Jan (též HART, HERDE, HIERT, zv. Il Fiammingo), * 1620 Antverpy (Belgie), † mezi 1684–1690, malíř, kreslíř, grafik

Informace o H. životě a díle jsou jen útržkovité. Předpokládá se, že studoval v rodišti (vzhledem k jeho znalosti protagonistů antverpské školy: P. P. Rubens, A. van Dyck, a zejména J. Jordaens). Tam byl 1646–47 přijat jako mistr do malířského cechu sv. Lukáše. 1657 byl zaznamenán v severoitalském Lovere, kde namaloval oltářní obraz pro místní kostel, stejně jako v Bergamu, kde působil o rok později. 1658–62 pracoval v Brescii, kde byl uváděn H. první doložený žák – Angello Everardi, zv. Il Fiammenghino (Vlámeček).

H., výrazný představitel skupiny vlámských umělců působících v druhé polovině 17. století v Itálii a ve střední Evropě, kteří ve své tvorbě kombinovali rubensovské vlivy s prvky italského malířství, přesídlil 1661 nebo 1662 do Vídně k bratrovi Franzovi, dvornímu zlatníkovi císaře Ferdinanda III. Tam pracoval pro dvůr a šlechtu a byl v kontaktu s pobočkou antverpského obchodu s uměním Alexandra Forchoudta. 1666–69 byl činný v Brně, kde na objednávku městské rady vytvořil dnes nezvěstné obrazy pro kostel sv. Jakuba a pro radnici. Neznámý objednavatel zadal sérii obrazů inspirovaných příběhy Osvobozeného Jeruzaléma Torquata Tassa, z nichž některé se dnes nacházejí v augustiniánském klášteře na Starém Brně a v Uměleckohistorickém muzeu ve Vídni. Dva z nich, dříve ve sbírce hraběte Hugo Salma, později Ernsta Hawlika, jsou dnes nezvěstné. Na konci šedesátých let, kdy patrně působil také v Olomouci, spolupracoval na publikaci Galeazza Gualda Priorata Historia di Leopoldo Cesare (1–3, 1670–74), která popisovala politické a vojenské úspěchy císaře Leopolda I. v období 1656–70. Přispěl nejméně šesti předlohami pro grafické listy (portréty Jerzyho Sebastiana Lubomirského, Ferdinanda z Dietrichštejnu, Jeana-Louise Raduita de Souches, Raimunda Montecuccoliho, Johanna Rottala a Miklose Zrinského, dnes v majetku Moravské galerie v Brně). Další informace o H. pocházejí ze sedmdesátých let 17. století, kdy pracoval pro Jana Antonína z Questenberka v Jaroměřicích nad Rokytnou, pro znojemské dominikány a pro hraběte Františka Augustina z Valdštejna v Třebíči. Poslední písemný záznam o H. byl objeven v deníku člena řádu křižovníků s červenou hvězdou Jiřího Ignáce Pospíchala, kterého 1680 portrétoval v Praze. 1684 H. vytvořil poslední signované a datované obrazy pro pražského arcibiskupa Jana Bedřicha z Valdštejna.

D: výběr: Starožitník, 1663; portrét hraběte Františka Augustina z Valdštejna; portrét šlechtičny, oba 1. pol. 70. let 17. stol. (dnes Muzeum Vysočiny, Třebíč); portrét Marie Kateřiny z Questenberka jako sv. Kateřiny Alexandrijské, zámek Jaroměřice nad Rokytnou, 1673; Obraz Adorace obrazu P. Marie Staroboleslavské, dominikánský klášter, Znojmo, 1673 (dnes Deblínská kaple Znojemského hradu); portrét hraběte Františka Augustina z Valdštejna v brnění; portrét hraběte Františka Augustina z Valdštejna s městskou vedutou v pozadí, oba 2. pol. 70. let 17. stol. (dnes Muzeum Vysočiny, Třebíč); hlavní oltářní obraz dominikánského klášterního kostela Nalezení sv. Kříže; Sv. Tomáš Akvinský dostává pás cudnosti, oba dominikánský klášterní kostel Nalezení sv. Kříže, Znojmo, 1677; portrét neznámého muže jako Merkura, zámek Jaroměřice nad Rokytnou, 80. léta 17. stol.; portrét Jiřího Ignáce Pospíchala, kapitulní síň konventu křižovníků s červenou hvězdou, Praha – Staré Město, asi 1680; Křest Krista, 1681 (dnes Muzeum Vysočiny, Třebíč); Sv. Jan Evangelista na ostrově Patmu; Sv. Jan Křtitel, oba kaple Sv. Jana Křtitele, Arcibiskupský palác, Praha 1684.

L: Thieme–Becker 16, s. 459; Toman 1, s. 322; O. Kasajová, J. de H., Jeho dielo na Morave v 2. polovici 17. storočia, 1981 (diplomová práce, FF UJEP, Brno); DČVU 2/1, s. 362; NEČVU, s. 256; I. Krsek – Z. Kudělka – M. Stehlík – J. Válka, Umění baroka na Moravě a ve Slezsku, 1996, s. 117–118, 452; M. Kindl, J. de H. – Nizozemí, Itálie, střední Evropa, 2009 (magisterská diplomová práce, FF UP, Olomouc); týž, Portrétní tvorba J. de H. v Čechách a na Moravě, in: Karel Škréta (1610–1674). Dílo a doba. Studie, dokumenty, prameny, L. Stolárová (ed.), 2013, s. 303–328.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Lenka Kudělková