EBERLE Johann Joseph ?1730-23.3.1772: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku EBERLE Jan Josef 1730-23.3.1772 na EBERLE Johann Joseph ?1730-23.3.1772 bez založení přesměrování)
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 23.3.1772
 
| datum úmrtí = 23.3.1772
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 63- Spisovatel
+
| povolání = 63- Spisovatel<br />77- Hudební skladatel<br />78- Hudební interpret<br />
77- Hudební skladatel
+
78- Hudební interpret
+
 
+
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 511-512
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 31. 10. 2019, 11:20

Johann Joseph EBERLE
Narození kolem 1730
Úmrtí 23.3.1772
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
77- Hudební skladatel
78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 511-512
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=57650

EBERLE, Johann Joseph (též EBERLEN, Jan Josef), * kolem 1730, † 23. 3. 1772 Praha, hudební skladatel, houslista, spisovatel

Narodil se v Čechách. Svůj život zasvětil hudbě a literatuře. Jako skladatel se etabloval v Praze, jako interpret si získal jméno virtuózní hrou na violu d’amour. Komponoval a psal básně. Svou obživu pokrýval platem plynoucím mu z funkce sekretáře pražského arcibiskupa Antonína Petra Příchovského. 1761 napsal své první dosud známé literární dílo, v němž se představil jako český básník německé řeči a překladatel básnických děl antiky. Tvořil je komický hrdinský epos v pěti zpěvech o ztraceném klobouku Der verlorene Hut. Ein komisches Heldengedicht in fünf Gesängen, který vydal v Praze spolu s vlastními překlady Horatiových ód. V polovině 60. let publikoval několik prací v nakladatelství B. C. Breitkopf & Sohn v Lipsku (zda tam i osobně pobýval, nebylo dosud doloženo), a to zejména 1765 sbírku písní s vlastním klavírním doprovodem Oden und Lieder mit Melodien auf dem Flügel jako 12. svazek oblíbené edice Allgemeine deutsche Bibliothek a Sammlung von Oden, in Musik gesetzt (1765). V Lipsku a Frankfurtu nad Mohanem vydal téhož roku komický hrdinský epos v pěti zpěvech s názvem Podvazek (Das Strumpfband. Ein komisches Heldengedicht in fünf Gesängen). Je mu připisován také překlad De Belloyeova Die Belagerung von Calais, ein Trauerspiel in fünf Handlungen aus dem Französischen, vydaný v Hamburku 1765 a téhož roku u Trattnera ve Vídni. Tam 1767 s názvem Versuch in allereley Gattungen Teutscher Gedichte vydal sbírku básní všech žánrů. Má se za to, že v Praze byl činný od počátku 70. let (nebo se tam vrátil), neboť po C. P. Loepperovi převzal od 6. čísla (3. 8. 1771) pražský německy psaný týdeník Neue Literatur. Do 25. čísla (20. 2. 1772) byl veden jako samostatný vydavatel listu, který s podtitulem Eine Wochenschrift byl jedním z prvních novodobých literárních pokusů svého druhu v Praze. Zanikl patrně z důvodů E. onemocnění.

L: Dlabač 1, s. 359; J. G. Meusel, Lexikon der vom Jahr 1750 bis 1800 verstorbenen teutschen Schriftsteller 6, Leipzig 1806, s. 114; E. L. Gerber, Neues historisch-biographisches Lexikon der Tonkünstler, Leipzig 1812, s. 7; Ch. F. Rassmann, Literarisches Handwörterbuch der verstorbenen deutschen Dichter, Leipzig 1826, s. 164; C. F. Whistling, Handbuch der musikalischen Literatur 2, Leipzig 1828, s. 1059; F. W. Ebeling, Geschichte der komischen Literatur in Deutschland 3, Leipzig 1869, s. 406; K. Goedeke a kol., Grundriss zur Geschichte der deutschen Dichtung aus den Quellen 4, Dresden 1929, s. 65, 177; Wurzbach 3, s. 411; Pazdírek 2, s. 226; J. Němeček, Nástin české hudby 18. století, 1955, s. 283; BL 1, s. 292; HS 1, s. 290 (kde mimo jiné i tradovaná chyba, že E. byl žákem Ganswindta); J. Ch. Adelung, Supplement zu Jöchers Gelehrten- Lexikon 1, Nouvelle Biographie générale…, Paris 1853, 15, s. 608.

P: Biografický archiv ÚČL, Praha.

Marcella Husová