Biografický slovník
EBERLE rodina výrobců hudebních nástrojů
| EBERLE rodina výrobců hudebních nástrojů | |
 | |
| Narození | 2.7.1699 |
|---|---|
| Místo narození | Vils (Rakousko) |
| Úmrtí | 2.7.1768 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
88- Umělecký řemeslník |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 510-511 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137720 |
EBERLE, rodina výrobců hudebních nástrojů
Zakladatelem rodinné tradice byl Jan Oldřich E. (též Johannes Udalricus, * 2. 7. 1699 Vils, Rakousko, † 2. 7. 1768 Praha), syn Sebastiana E. a Voršily, roz. Schongerové. S největší pravděpodobností se vyučil ještě před příchodem do Prahy ve svém tyrolském rodišti. V Praze se stal pomocníkem a žákem Tomáše Edlingera, u kterého pracoval sedm až osm let, než se osamostatnil. Zhotovoval housle, violoncella, loutny, gamby, violy d’amour, ale i kvinton. Důvěrně byl obeznámen se Stainerovým modelem, který různě upravoval, avšak znal i stavbu italských nástrojů. Vyučil houslaře Tomáše Hulínského a Karla Josefa Hellmera. Měšťanské právo mu bylo uděleno 1726 na Starém Městě pražském. Vlastní dílnu začal provozovat mezi 1726–28, a to v domě U Bílého lva v dnešní Celetné ulici. 1731–57 sídlil v domě U Strunařů nebo U Strunařky a od 1767 až do smrti v domě čp. 296 v Konviktské ulici, později zvaném U Eberlů. V dnes zaniklém staroměstském kostele sv. Štěpána se oženil 1727 s Klárou Terezií (1709–1767), dcerou Marie Jordinové. Narodilo se jim sedm synů a čtyři dcery. Byl pohřben na hřbitově u sv. Štěpána menšího.
Jejich šesté dítě, čtvrtý syn Václav Michal E. (též Vincenc, * 14. 10. 1738 Praha, † 1772) se začal učit asi od šestnácti let u otce a pracoval s ním až do jeho smrti. Synova práce však celoživotně zůstala v otcově stínu a nelze určit, které nástroje byly jeho dílem. I viněty po otcově smrti nesou jméno Jana Oldřicha E. U Václava Michala pracovali jako žáci Josef Stadlmann z Vídně a Jan Karel Krichbaum.
L: Dlabač, s. 359; E. Homolka, Životopisné zprávy o houslařích a loutnařích v Praze a okolí, 1896, s. 8–10; W. L. Lütgendorff, Die Geigen- und Lautenmacher, Frankfurt am Main 1913, s. 187–188; K. Jalovec, Čeští houslaři, 1959, s. 144; F. Skokan, Svět houslí, 1965, s. 143–144; R. Budiš, Housle v proměnách staletí, 1975, s. 35; F. Šrámek – V. Pilař, Umění houslařů, 1989, s. 101–102; RSN 2, s. 388; OSN 8, s. 351; HS 1, s. 290; BL 1, s. 292; LDM 1, s. 321 (se soupisem literatury); MGG, Personenteil 6, 2001, sl. 21–22; www.ceskyhudebnislovnik.cz.
Peter Balog
