Biografický slovník
EBERL František Zdeněk 25.6.1887-1962: Porovnání verzí
(EBERL_František_Zdeněk_25.6.1888-0.10.1962) |
|||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = František Zdeněk EBERL | | jméno = František Zdeněk EBERL | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = 25.6. | + | | datum narození = 25.6.1887 |
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Praha |
| − | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = říjen 1962 |
| − | | místo úmrtí = Paříž | + | | místo úmrtí = Paříž (Francie) |
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | | povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''EBERL, František Zdeněk''' ''(též François Maurice Augustin), * 25. 6. 1887 Praha, † říjen 1962 Paříž (Francie), malíř'' | ||
| + | |||
| + | Narodil se v rodině smíchovského měšťana. Z reálky přešel | ||
| + | 1903 na Akademii výtvarných umění v Praze, po vyloučení | ||
| + | profesorem B. Roubalíkem studoval 1904–07 v Mnichově | ||
| + | u C. Marra a F. Stucka, 1907–11 žil v Amsterdamu, 1911 až | ||
| + | 1912 ve Stockholmu a od 1912 v Paříži, kde se trvale usadil | ||
| + | na Montmartru. Stal se známým malířem pařížské periferie. | ||
| + | Maloval figurální výjevy z Montmartru, typy z temných uliček | ||
| + | a pokoutních podniků, prostitutky, morfinisty, kokainisty, | ||
| + | scény z cirkusů, kaváren, tančíren, barů a vykřičených domů. | ||
| + | Tvořil i v Tunisku a Monaku. Od 1919 vystavoval v řadě | ||
| + | předních francouzských i zahraničních galerií jako souputník | ||
| + | Pařížské školy a umírněný expresionista, od 1923 vystupoval | ||
| + | jako člen Salon d’Automne. Založil skupinu Ensemble, zaměřenou | ||
| + | na zkvalitnění komerční malby, dosáhl značné popularity | ||
| + | a 1926 byl vyznamenán rytířským Řádem Čestné legie. | ||
| + | Za druhé světové války podporoval hnutí odporu a v jeho díle | ||
| + | sílila sociální tematika, především z prostředí továren. Posléze | ||
| + | převážily motivy z doků a nádražních dílen. Od popisného | ||
| + | naturalismu a secesního dekorativismu přes estetiku expresionismu | ||
| + | dospěl k malbě poučené moderní plastikou, v níž zvýraznil | ||
| + | objem a potlačil barevnost. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' G. Turpin, F. E., Paris 1926; J. R. Marek, F. Z. E., 1934; J. Cathelin – | ||
| + | – J. C. L. Chaudun, E. (1887–1962), Paris 1973; Toman 1, s. 192–193; | ||
| + | SČSVU 2, s. 177; E. Bénézit, Dictionnaire critique et documentaire des | ||
| + | peintres, sculpteurs, dessinateurs et graveurs 5, Paris 1999, s. 105. | ||
| + | |||
| + | Martin Kučera | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | [[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | ||
| − | + | [[Kategorie:1887]] | |
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Praha]] |
[[Kategorie:1962]] | [[Kategorie:1962]] | ||
[[Kategorie:Paříž]] | [[Kategorie:Paříž]] | ||
Verze z 9. 4. 2017, 20:24
| František Zdeněk EBERL | |
 | |
| Narození | 25.6.1887 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | říjen 1962 |
| Místo úmrtí | Paříž (Francie) |
| Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46153 |
EBERL, František Zdeněk (též François Maurice Augustin), * 25. 6. 1887 Praha, † říjen 1962 Paříž (Francie), malíř
Narodil se v rodině smíchovského měšťana. Z reálky přešel 1903 na Akademii výtvarných umění v Praze, po vyloučení profesorem B. Roubalíkem studoval 1904–07 v Mnichově u C. Marra a F. Stucka, 1907–11 žil v Amsterdamu, 1911 až 1912 ve Stockholmu a od 1912 v Paříži, kde se trvale usadil na Montmartru. Stal se známým malířem pařížské periferie. Maloval figurální výjevy z Montmartru, typy z temných uliček a pokoutních podniků, prostitutky, morfinisty, kokainisty, scény z cirkusů, kaváren, tančíren, barů a vykřičených domů. Tvořil i v Tunisku a Monaku. Od 1919 vystavoval v řadě předních francouzských i zahraničních galerií jako souputník Pařížské školy a umírněný expresionista, od 1923 vystupoval jako člen Salon d’Automne. Založil skupinu Ensemble, zaměřenou na zkvalitnění komerční malby, dosáhl značné popularity a 1926 byl vyznamenán rytířským Řádem Čestné legie. Za druhé světové války podporoval hnutí odporu a v jeho díle sílila sociální tematika, především z prostředí továren. Posléze převážily motivy z doků a nádražních dílen. Od popisného naturalismu a secesního dekorativismu přes estetiku expresionismu dospěl k malbě poučené moderní plastikou, v níž zvýraznil objem a potlačil barevnost.
L: G. Turpin, F. E., Paris 1926; J. R. Marek, F. Z. E., 1934; J. Cathelin – – J. C. L. Chaudun, E. (1887–1962), Paris 1973; Toman 1, s. 192–193; SČSVU 2, s. 177; E. Bénézit, Dictionnaire critique et documentaire des peintres, sculpteurs, dessinateurs et graveurs 5, Paris 1999, s. 105.
Martin Kučera
