Verze z 12. 2. 2020, 17:21, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

EBERT Anton 29.6.1835-16.6.1896

Z Personal
Anton EBERT
Narození 29.6.1835
Místo narození Kladruby u Stříbra
Úmrtí 16.6.1896
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 512
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46157

EBERT, Anton (též Antonín), * 29. 6. 1835 Kladruby u Stříbra, † 16. 6. 1896 Vídeň (Rakousko), malíř

Narodil se na kladrubském zámku (někdy uváděno 1845 v Tachově) jako syn správce kladrubského zámku Karla Josefa E. (* 28. 1. 1802 Tachov, † 1. 2. 1882 Kladruby), který byl rodinným archivářem a knihovníkem knížete Windischgrätze, genealogem, lesnickým a zemědělským spisovatelem. Věnoval se i hudbě, o niž se zajímal i syn Ludwig E. (* 13. 4. 1834 Kladruby, † 14. 12. 1908 Einbeck u Göttingen, Německo), který získal vzdělání na pražské konzervatoři u J. A. Goltermanna, od 1852 působil jako violoncellista v orchestru divadla v Temešváru, 1854 první hráč na violoncello v dvorní kapele v Oldenburgu, 1875 odešel vyučovat do Kolína nad Rýnem na konzervatoř. Stal se učitelem E. Humperdincka, 1889 spoluzaložil konzervatoř v Koblenzi, kde do 1908 vyučoval hru na violoncello. Další syn Adolf E. (* 26. 8. 1838 Kladruby, † ?) byl odborným spisovatelem z oboru lesnictví a zemědělství.

Syn Karla Josefa Anton se stal malířem. Vzdělání získal v Praze na umělecké akademii, pak odešel do Vídně, kde se stal oblíbeným žákem malíře F. G. Waldmüllera a posléze i jedním z posledních následovníků jeho výtvarného směru. Podnikal studijní cesty, nakonec se usídlil ve Vídni. Maloval oleje s náměty květin, dětí, rodinného života, např. Matka s dětmi, Uzdravení babiččino, 1872, U studně, 1878. Věnoval se portrétní malbě (obrazy Battyányiho, L. Kossutha, zpěvačky Minnie Hauckové, 1892) i autoportrétu a vytvořil miniaturní podobizny dětí císaře Franze Josefa na slonovině. Později maloval motivy z okolí Vídně a krajiny. Stal se autorem větších pláten Útok husarů, Před koupelí, Po koupeli, Zedníci na střeše. Ve vídeňském domě umělců byl uložen jeho portrét knížete Alfreda Windischgrätze, v Praze v galerii Rudolfina obrazy Starý kuřák (1872) a U lesního pramene. Jako žánrový malíř se nevyhýbal ani intimním tématům (Mateřské štěstí, Ranní spánek, Děti v lese) a knižním ilustracím, zejména knih pro děti (Obrázková kniha). 1859 se ucházel v Praze o stipendium Klárovy nadace, k žádosti doložil obrazy Kristus a samaritánka a Triumf víry v úzkostech svědomí Ludvíka XI. Pro hřbitovní kostel sv. Petra v Kladrubech namaloval oltářní obraz. V současné době jsou jeho obrazy na aukcích celosvětově velmi ceněny.

L: Toman 1, s. 193; BL 1, s. 292; ÖBL 1, s. 209–210; OSN 8, s. 355; MSN 2, s. 490; E. Vincenti, Wiener Kunst-Renaissance, Wien 1876, s. 333n.; Thieme – Becker 10, s. 307; KSN 2, s. 594; Czeike 1, s. 118; EBL, s. 119.

Marcella Husová