Biografický slovník
ECHTNER Vuk 14.7.1905-20.1.1994: Porovnání verzí
(ECHTNER_Vuk_14.7.1905-20.1.1994) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 14.7.1905 | | datum narození = 14.7.1905 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Postřekov u Domažlic |
| datum úmrtí = 20.1.1994 | | datum úmrtí = 20.1.1994 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Domažlice |
| povolání = 61- Pedagog | | povolání = 61- Pedagog | ||
68- Redaktor nebo žurnalista | 68- Redaktor nebo žurnalista | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''ECHTNER, Vuk''' ''(vl. jm. Wolfgang), * 14. 7. 1905 Postřekov u Domažlic, † 20. 1. 1994 Domažlice, esperantista, vychovatel zrakově postižených, redaktor'' | ||
| + | |||
| + | Po maturitě se stal úředníkem, díky zájmu o umělý jazyk esperanto | ||
| + | se ale již za studií seznámil s prostředím zrakově postižených. | ||
| + | Později pracoval jako vychovatel v střední internátní | ||
| + | škole pro mládež s vadami zraku v Praze. Mezi jeho žáky patřil | ||
| + | např. hudební skladatel J. Ježek. Pořádal kursy esperanta a organizoval | ||
| + | esperantské večery pro nevidomé. Byl posledním | ||
| + | spolupracovníkem hudebního skladatele a esperantisty K. E. | ||
| + | Macana a členem jím založeného Spolku českých nevidomých | ||
| + | esperantistů. 1928 se stal redaktorem slepeckého časopisu | ||
| + | v esperantu ''Auroro'', který byl tištěn v Braillově písmu a byl distribuován | ||
| + | také v zahraničí (vedl ho do 1975). Vypracoval | ||
| + | a vydával písemný kurs esperanta a esperantskou gramatiku, | ||
| + | sestavil esperantsko-český slovník, který sám opsal do Braillova | ||
| + | písma, a do tohoto umělého jazyka překládal texty A. Jiráska, | ||
| + | F. Šrámka, J. Zeyera; vycházely v edici ''Ĉeĥoslovaka Antologio''. | ||
| + | Vedl pedagogickou sekci České esperantské společnosti a 1979 | ||
| + | byl jmenován jejím čestným členem. Zároveň pracoval v redakci | ||
| + | slepeckého časopisu ''Zora''. Ovládal dalších sedm jazyků. | ||
| + | Angažoval se i v náboženském hnutí: 1926 poznal americkou | ||
| + | esperantistku Marthu Rootovou, jejímž prostřednictvím | ||
| + | (a možná i dříve) se seznámil s vírou Bahá’í a stal se jejím stoupencem. | ||
| + | V 50. letech se snažil legalizovat tyto aktivity v duchovní | ||
| + | radě, ale po pokusu o navázání kontaktu se světovým | ||
| + | ústředím církve v izraelské Haifě byl 1958 zatčen a odsouzen | ||
| + | na 3,5 roku nepodmíněně (propuštěn na amnestii 1960). Poté | ||
| + | se vrátil na rodné Chodsko a věnoval se národopisu. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Z. Šarbach, Pilný život, in: Zora, 1985, č. 7, s. 18–20; www.bahai.cz; | ||
| + | J. Smýkal, Tyflopedický lexikon jmenný, 1998, heslo; http://eo.wikipedia. | ||
| + | org/wiki/Vuk_Echtner; L. Špaček, Náboženské skupiny na okraji společnosti, bakalářská práce Univerzity Pardubice, 2009, passim. | ||
| + | |||
| + | Tomáš Burda | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | [[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1905]] | [[Kategorie:1905]] | ||
| + | [[Kategorie:Postřekov]] | ||
[[Kategorie:1994]] | [[Kategorie:1994]] | ||
| + | [[Kategorie:Domažlice]] | ||
Verze z 6. 5. 2017, 20:17
| Vuk ECHTNER | |
 | |
| Narození | 14.7.1905 |
|---|---|
| Místo narození | Postřekov u Domažlic |
| Úmrtí | 20.1.1994 |
| Místo úmrtí | Domažlice |
| Povolání |
61- Pedagog 68- Redaktor nebo žurnalista |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=59043 |
ECHTNER, Vuk (vl. jm. Wolfgang), * 14. 7. 1905 Postřekov u Domažlic, † 20. 1. 1994 Domažlice, esperantista, vychovatel zrakově postižených, redaktor
Po maturitě se stal úředníkem, díky zájmu o umělý jazyk esperanto se ale již za studií seznámil s prostředím zrakově postižených. Později pracoval jako vychovatel v střední internátní škole pro mládež s vadami zraku v Praze. Mezi jeho žáky patřil např. hudební skladatel J. Ježek. Pořádal kursy esperanta a organizoval esperantské večery pro nevidomé. Byl posledním spolupracovníkem hudebního skladatele a esperantisty K. E. Macana a členem jím založeného Spolku českých nevidomých esperantistů. 1928 se stal redaktorem slepeckého časopisu v esperantu Auroro, který byl tištěn v Braillově písmu a byl distribuován také v zahraničí (vedl ho do 1975). Vypracoval a vydával písemný kurs esperanta a esperantskou gramatiku, sestavil esperantsko-český slovník, který sám opsal do Braillova písma, a do tohoto umělého jazyka překládal texty A. Jiráska, F. Šrámka, J. Zeyera; vycházely v edici Ĉeĥoslovaka Antologio. Vedl pedagogickou sekci České esperantské společnosti a 1979 byl jmenován jejím čestným členem. Zároveň pracoval v redakci slepeckého časopisu Zora. Ovládal dalších sedm jazyků. Angažoval se i v náboženském hnutí: 1926 poznal americkou esperantistku Marthu Rootovou, jejímž prostřednictvím (a možná i dříve) se seznámil s vírou Bahá’í a stal se jejím stoupencem. V 50. letech se snažil legalizovat tyto aktivity v duchovní radě, ale po pokusu o navázání kontaktu se světovým ústředím církve v izraelské Haifě byl 1958 zatčen a odsouzen na 3,5 roku nepodmíněně (propuštěn na amnestii 1960). Poté se vrátil na rodné Chodsko a věnoval se národopisu.
L: Z. Šarbach, Pilný život, in: Zora, 1985, č. 7, s. 18–20; www.bahai.cz; J. Smýkal, Tyflopedický lexikon jmenný, 1998, heslo; http://eo.wikipedia. org/wiki/Vuk_Echtner; L. Špaček, Náboženské skupiny na okraji společnosti, bakalářská práce Univerzity Pardubice, 2009, passim.
Tomáš Burda
