Verze z 31. 10. 2019, 13:56, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

ECHTNER Vuk 14.7.1905-20.1.1994

Z Personal
Vuk ECHTNER
Narození 14.7.1905
Místo narození Postřekov u Domažlic
Úmrtí 20.1.1994
Místo úmrtí Domažlice
Povolání 61- Pedagog
68- Redaktor nebo žurnalista
Citace Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 544
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=59043

ECHTNER, Vuk (vl. jm. Wolfgang), * 14. 7. 1905 Postřekov u Domažlic, † 20. 1. 1994 Domažlice, esperantista, vychovatel zrakově postižených, redaktor

Po maturitě se stal úředníkem, díky zájmu o umělý jazyk esperanto se ale již za studií seznámil s prostředím zrakově postižených. Později pracoval jako vychovatel v střední internátní škole pro mládež s vadami zraku v Praze. Mezi jeho žáky patřil např. hudební skladatel J. Ježek. Pořádal kursy esperanta a organizoval esperantské večery pro nevidomé. Byl posledním spolupracovníkem hudebního skladatele a esperantisty K. E. Macana a členem jím založeného Spolku českých nevidomých esperantistů. 1928 se stal redaktorem slepeckého časopisu v esperantu Auroro, který byl tištěn v Braillově písmu a byl distribuován také v zahraničí (vedl ho do 1975). Vypracoval a vydával písemný kurs esperanta a esperantskou gramatiku, sestavil esperantsko-český slovník, který sám opsal do Braillova písma, a do tohoto umělého jazyka překládal texty A. Jiráska, F. Šrámka, J. Zeyera; vycházely v edici Ĉeĥoslovaka Antologio. Vedl pedagogickou sekci České esperantské společnosti a 1979 byl jmenován jejím čestným členem. Zároveň pracoval v redakci slepeckého časopisu Zora. Ovládal dalších sedm jazyků. Angažoval se i v náboženském hnutí: 1926 poznal americkou esperantistku Marthu Rootovou, jejímž prostřednictvím (a možná i dříve) se seznámil s vírou Bahá’í a stal se jejím stoupencem. V 50. letech se snažil legalizovat tyto aktivity v duchovní radě, ale po pokusu o navázání kontaktu se světovým ústředím církve v izraelské Haifě byl 1958 zatčen a odsouzen na 3,5 roku nepodmíněně (propuštěn na amnestii 1960). Poté se vrátil na rodné Chodsko a věnoval se národopisu.

L: Z. Šarbach, Pilný život, in: Zora, 1985, č. 7, s. 18–20; www.bahai.cz; J. Smýkal, Tyflopedický lexikon jmenný, 1998, heslo; http://eo.wikipedia. org/wiki/Vuk_Echtner; L. Špaček, Náboženské skupiny na okraji společnosti, bakalářská práce Univerzity Pardubice, 2009, passim.

Tomáš Burda