EGER Karel 30.8.1860-21.7.1930: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku EGER Karel 31.8.1860-21.7.1930 na EGER Karel 30.8.1860-21.7.1930 bez založení přesměrování)
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 527
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 31. 10. 2019, 11:37

Karel EGER
Narození 30.8.1860
Místo narození Sobotka
Úmrtí 21.7.1930
Místo úmrtí Mnichovo Hradiště
Povolání 31- Potravinář
Citace Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 527
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45512

EGER, Karel, * 30. 8. 1860 Sobotka, † 21. 7. 1930 Mnichovo Hradiště, odborník cukrovarnického průmyslu

Otec Josef byl hostinským a soboteckým měšťanem. Středoškolská studia absolvoval E. nejprve v Jičíně na nižší a poté v Liberci na vyšší reálce. Vysoké učení technické v Praze ukončil 1881 s vyznamenáním a v srpnu téhož roku začal pracovat jako chemik v cukrovaru v Poděbradech, pak působil jako asistent v Doksanech, odkud přešel do Dolního Bousova, kde byl až do 1888 adjunktem. Potom odešel do technicky i ekonomicky zanedbaného cukrovaru v Úžicích u Neratovic, který vlastnila firma Ruston. 1891 podnik koupil David Bloch a E. ustanovil nejprve hlavním technickým úředníkem, po první kampani správcem závodu. Pod jeho vedením proběhly úspěšně rekonstrukční práce, byla obnovena spolupráce s okolními řepaři. 1893–94 se uskutečnil výzkum vlivu využití sacharátu na provoz cukrovaru, který dokázal odstranit nedostatky při výrobě a umožnil normální surovárenský postup ve výrobním procesu. Po zajištění produkčních podmínek se E. zaměřil na zabezpečení dostatečného množství kvalitní suroviny. Pronajal a rozsáhlými melioračními a stavebními úpravami dal zkultivovat trauttmansdorffské a chotkovské dvory. Získané zkušenosti z dobře vedeného zemědělského podniku využil i v další odborné činnosti. 1904 byl zvolen jednatelem Středočeského cukrovarnického spolku, 1911 místopředsedou a 1927 předsedou. Ve Spolku pro průmysl cukrovarnický v Čechách (po vzniku ČSR Ústřední spolek československého průmyslu cukrovarnického) působil od 1898. Byl činný i v Ústředním spolku pro průmysl řepného cukru v rakousko- uherském mocnářství, kde zastupoval zájmy českého průmyslu. Stál také v čele Spolku cukrovarnických úředníků. Byl skutečným členem ČAZ.

Jako respektovaný odborník byl 1914 jmenován firmou Schoeller a spol. ředitelem cukrovaru a rozsáhlého hospodářství v Mnichově Hradišti. V tomto období působil i v mlynářském a mlékárenském průmyslu. Napsal několik studií a přispíval do odborných časopisů. Zabýval se otázkami technologickými, organizačně-hospodářskými a zákonodárnými. Na jednání valné hromady Okresního spolku cukrovarnického středních Čech (1904) proslovil přednášku Rozhovor o stavu cukerní industrie a řepařství rakouského po uzákonění bruselské konvence, 1907 připravil pro mezinárodní zemědělský sjezd ve Vídni dokument Jakými prostředky lze spotřebu cukru povznést. 1908 na společné valné hromadě Ústředního spolku pro průmysl řepného cukru v rakousko-uherském mocnářství a Spolku pro průmysl cukrovarnický v Čechách v Praze přednesl referát o oceňování cukrovky.

D: Jaký vliv mělo by zrušení vývozních prémií cukerních na zemědělství, 1901; Surtaxa na cukr, 1903; O clu na cukr z Rakouska do Uher dovážený, 1904; O nutnosti snížení konsumní daně z cukru se stanoviska sociálního, 1905; O nutnosti berní spravedlnosti, 1906; Referát o opravě daně z budov, 1909.

L: H. Cron, Život a činnost Ing. K. E., in: VČAZ 6, 1930, s. 988–990; Chemické listy 24, 1930, s. 389; Věstník hospodářského spolku pro okres sobotecký 40, 1930, č. 8, s. 142; K. Bílek, Kdo je kdo v dějinách Sobotecka, 1995, s. 27; MSB 2, s. 195.

P: Archiv NTM Praha.

Jana Brabencová