EGGENBERG Hans Ulrich 1568-18.10.1634: Porovnání verzí

Z Personal
(EGGENBERKA_z_Hans_Ulrich_1568-14.10.1634)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
−
| jméno = Hans Ulrich EGGENBERKA z
+
| jméno = Hans Ulrich EGGENBERG
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
−
| datum narození = 1568
+
| datum narození = červen 1568
−
| místo narození =  
+
| místo narození = Štýrský Hradec (Rakousko)
−
| datum úmrtí = 14.10.1634
+
| datum úmrtí = 18.10.1634
−
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Lublaň (Slovinsko)
 
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
 
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Hans Ulrich EGGENBERKA z
+
}}
 +
 
 +
'''EGGENBERG, Hans Ulrich,''' ''* červen 1568 Štýrský Hradec (Rakousko), † 18. 10. 1634 Lublaň (Slovinsko), politik, diplomat, finančník''
 +
 
 +
Pocházel z původně kupecké rodiny ze Štýrska, povýšené do
 +
šlechtického stavu. Ještě otec Seyfried von E. († 1594) byl horlivým
 +
protestantem. E. absolvoval protestantskou univerzitu
 +
v Tübingen, ale sám kolem 1600 konvertoval ke katolicismu,
 +
což mu otevřelo cestu ke kariéře. Sblížil se s arcivévodou Ferdinandem
 +
Štýrským (budoucím císařem Ferdinandem II.).
 +
Patřil k jeho důvěrnému okruhu a stal se postupně jedním
 +
z nejmocnějších katolických velmožů habsburské monarchie.
 +
Jako člověk s osobním šarmem a brilantním diplomatickým
 +
talentem, přitom velmi ohebný a korupční, se záhy dopracoval
 +
k úspěchům v podnikání i politické kariéře.
 +
 
 +
Bojoval krátce ve španělském vojsku a navštívil Nizozemí, Španělsko
 +
a Itálii. Již 1598 dosáhl baronského titulu, od 1602 zastával
 +
funkci zemského hejtmana v Kraňsku, od 1603 člena
 +
Ferdinandovy tajné rady a krátce nato prezidenta dvorní komory.
 +
1615 Ferdinand jmenoval E. nejvyšším hofmistrem
 +
a prezidentem tajné rady a místodržícím pro rakouské země.
 +
Po smrti bezdětného císaře Matyáše, na jehož místo nastoupil
 +
Ferdinand II., se E. stal fakticky prvním ministrem habsburské
 +
monarchie. Byl pověřován důležitými diplomatickými misemi
 +
a pomocí obratných peněžních operací zvětšoval své jmění. Po
 +
1616 dal přebudovat starý hrad Eggenberg před hradbami
 +
Štýrského Hradce na velký zámek a reprezentativní rodové
 +
sídlo.
 +
 
 +
Po bitvě na Bílé hoře přesunul své zájmy z alpských zemí do
 +
Čech. Vyslovil se pro tvrdé tresty proti rebelům. Jako císařův
 +
první ministr podporoval u dvora válečné plány Albrechta
 +
z Valdštejna a patrně se podílel i na jeho finančních machinacích.
 +
Opustil ho až v závěru jeho kariéry, kdy se Valdštejn stal
 +
pro vídeňský dvůr neúnosným. Za věrné služby a úhradu části
 +
válečných dluhů císař E. 1622 daroval panství Český Krumlov
 +
(od 1628 s titulem vévody krumlovského), přičemž záhy
 +
k nim připojil četné další jihočeské statky, mj. Prachatice, Netolice,
 +
Chýnov, Orlík a Zvíkov. 1623 ho Ferdinand II. povýšil
 +
na říšského knížete, měl také právo razit vlastní mince. V té
 +
době vlastnil rozsáhlá panství v rakouských zemích s celkovým
 +
ročním příjmem 600 tisíc zlatých. Nakonec ale politicky padl.
 +
Pro podezření, že byl zapleten do Valdštejnovy zrady, byl
 +
vzdálen od dvora a krátce před smrtí se vrátil do Štýrska.
 +
 
 +
S manželkou (od 1598) Marií Sidonií z Thannhausenu měl
 +
pět dcer (dvě z nich brzy zemřely) a syna Jana Antonína
 +
(1610–1649), který se stal jeho nástupcem a dědicem. Vnuk
 +
Jan Kristián (1641–1710) se významně zasloužil o rozkvět barokní
 +
kultury a umění v Čechách.
 +
 
 +
'''L:''' RSN 2, s. 401; OSN 8, s. 398–399; ADB 5, s. 663–666; MSN 2, s. 505;
 +
KSN 2, s. 606; MČE, s. 266; H. Zwiedineck-Südenhorst, H. U. von E.,
 +
Freund und erster Minister Kaiser Ferdinands II., Wien 1880; J. Andritsch,
 +
Landesfürstlicher Berater am Grazer Hof (1564–1619), in: Innerösterreich
 +
1564–1619. Joannea. Publikationen des steiermärkischen Landesmuseums
 +
und der steiermärkischen Landesbibliothek, A. Novotny – B. Sutter (ed.),
 +
Bd. 3, Graz 1964, s. 73–118; G. Mann, Wallenstein, Frankfurt am Main
 +
1971, passim; J. Franzl, Ferdinand II. Kaiser im Zwiespalt der Zeit, Graz
 +
– Wien – Köln 1978, passim; J. Janáček, Valdštejn a jeho doba, 1978, rejstřík; P. Juřík, Jihočeské dominium. Rožmberkové, Eggenbergové,
 +
Schwarzenbergové a Buquoyové, 2008, rejstřík.
 +
 
 +
Dušan Uhlíř
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
 
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
−
 
 
[[Kategorie:1568]]
 
[[Kategorie:1568]]
 +
[[Kategorie:Štýrský Hradec]]
 
[[Kategorie:1634]]
 
[[Kategorie:1634]]
 +
[[Kategorie:Lublaň]]

Verze z 19. 4. 2017, 20:49

Hans Ulrich EGGENBERG
Narození červen 1568
Místo narození Štýrský Hradec (Rakousko)
Úmrtí 18.10.1634
Místo úmrtí Lublaň (Slovinsko)
Povolání 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46186

EGGENBERG, Hans Ulrich, * červen 1568 Štýrský Hradec (Rakousko), † 18. 10. 1634 Lublaň (Slovinsko), politik, diplomat, finančník

Pocházel z původně kupecké rodiny ze Štýrska, povýšené do šlechtického stavu. Ještě otec Seyfried von E. († 1594) byl horlivým protestantem. E. absolvoval protestantskou univerzitu v Tübingen, ale sám kolem 1600 konvertoval ke katolicismu, což mu otevřelo cestu ke kariéře. Sblížil se s arcivévodou Ferdinandem Štýrským (budoucím císařem Ferdinandem II.). Patřil k jeho důvěrnému okruhu a stal se postupně jedním z nejmocnějších katolických velmožů habsburské monarchie. Jako člověk s osobním šarmem a brilantním diplomatickým talentem, přitom velmi ohebný a korupční, se záhy dopracoval k úspěchům v podnikání i politické kariéře.

Bojoval krátce ve španělském vojsku a navštívil Nizozemí, Španělsko a Itálii. Již 1598 dosáhl baronského titulu, od 1602 zastával funkci zemského hejtmana v Kraňsku, od 1603 člena Ferdinandovy tajné rady a krátce nato prezidenta dvorní komory. 1615 Ferdinand jmenoval E. nejvyšším hofmistrem a prezidentem tajné rady a místodržícím pro rakouské země. Po smrti bezdětného císaře Matyáše, na jehož místo nastoupil Ferdinand II., se E. stal fakticky prvním ministrem habsburské monarchie. Byl pověřován důležitými diplomatickými misemi a pomocí obratných peněžních operací zvětšoval své jmění. Po 1616 dal přebudovat starý hrad Eggenberg před hradbami Štýrského Hradce na velký zámek a reprezentativní rodové sídlo.

Po bitvě na Bílé hoře přesunul své zájmy z alpských zemí do Čech. Vyslovil se pro tvrdé tresty proti rebelům. Jako císařův první ministr podporoval u dvora válečné plány Albrechta z Valdštejna a patrně se podílel i na jeho finančních machinacích. Opustil ho až v závěru jeho kariéry, kdy se Valdštejn stal pro vídeňský dvůr neúnosným. Za věrné služby a úhradu části válečných dluhů císař E. 1622 daroval panství Český Krumlov (od 1628 s titulem vévody krumlovského), přičemž záhy k nim připojil četné další jihočeské statky, mj. Prachatice, Netolice, Chýnov, Orlík a Zvíkov. 1623 ho Ferdinand II. povýšil na říšského knížete, měl také právo razit vlastní mince. V té době vlastnil rozsáhlá panství v rakouských zemích s celkovým ročním příjmem 600 tisíc zlatých. Nakonec ale politicky padl. Pro podezření, že byl zapleten do Valdštejnovy zrady, byl vzdálen od dvora a krátce před smrtí se vrátil do Štýrska.

S manželkou (od 1598) Marií Sidonií z Thannhausenu měl pět dcer (dvě z nich brzy zemřely) a syna Jana Antonína (1610–1649), který se stal jeho nástupcem a dědicem. Vnuk Jan Kristián (1641–1710) se významně zasloužil o rozkvět barokní kultury a umění v Čechách.

L: RSN 2, s. 401; OSN 8, s. 398–399; ADB 5, s. 663–666; MSN 2, s. 505; KSN 2, s. 606; MČE, s. 266; H. Zwiedineck-Südenhorst, H. U. von E., Freund und erster Minister Kaiser Ferdinands II., Wien 1880; J. Andritsch, Landesfürstlicher Berater am Grazer Hof (1564–1619), in: Innerösterreich 1564–1619. Joannea. Publikationen des steiermärkischen Landesmuseums und der steiermärkischen Landesbibliothek, A. Novotny – B. Sutter (ed.), Bd. 3, Graz 1964, s. 73–118; G. Mann, Wallenstein, Frankfurt am Main 1971, passim; J. Franzl, Ferdinand II. Kaiser im Zwiespalt der Zeit, Graz – Wien – Köln 1978, passim; J. Janáček, Valdštejn a jeho doba, 1978, rejstřík; P. Juřík, Jihočeské dominium. Rožmberkové, Eggenbergové, Schwarzenbergové a Buquoyové, 2008, rejstřík.

Dušan Uhlíř

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=EGGENBERG_Hans_Ulrich_1568-18.10.1634&oldid=98676“