Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky EHLER Ferdinand 22.4.1874-11.9.1934

{{Infobox - osoba
| jméno = Ferdinand EHLER
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 22.4.1874
| místo narození = Rajhrad u Brna
| datum úmrtí = 11.9.1934
| místo úmrtí = Pelhřimov
| povolání = 15- Lékaři
| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 534
}}

'''EHLER, Ferdinand,''' ''* 22. 4. 1874 Rajhrad u Brna, † 11. 9. 1934 Pelhřimov, lékař-chirurg, odborný spisovatel''

Byl synem úředníka na dráze. Vystudoval gymnázium v Brně
a českou lékařskou fakultu v Praze (1899 MUDr.). Pak krátce
působil jako externista u prof. Karla Maydla na chirurgické
klinice a několik let jako sekundář I. třídy na českém chirurgickém
oddělení primáře Mořice Nedopila v Moravské zemské
nemocnici u sv. Anny v Brně. V té době navštívil i zahraniční
pracoviště. Oženil se 1904 s učitelkou v Brně Josefkou,
dcerou rajhradského statkáře Františka Škárky, a spolu vychovali
dceru Marii. Krátce předtím, v květnu 1904, vyhrál konkurs
na primáře a ředitele nově vybudované monoprimariální
nemocnice v Pelhřimově. Tam zařídil chirurgické oddělení
včetně prvního rentgenového přístroje. Po vypuknutí války na
Balkáně pracoval od podzimu 1913 v Bělehradě a Kragujevci
v Srbsku. Za první světové války byl 1914 odveden a záhy na
východní frontě zajat. V Rusku působil jako chirurg v nemocnicích
vojenské a v moskevské klinické, kde i přednášel, a učil
ve válečné felčarské škole v Orlu. V Rakousku-Uhersku byl
obžalován z velezrady a jeho rodina perzekvována, po skončení
války se nicméně vrátil na původní místo. 1929 předal zavedený
ústav v Pelhřimově nástupci Jaroslavu Pujmanovi a odešel
do předčasné výslužby ze zdravotních důvodů.

Byl všestranným a vyhledávaným chirurgem, proslul např.
málo běžnými operacemi žaludku, na chirurgickém kongresu
v Berlíně byly 1934 citovány E. úspěšné operace skalpů hlavy.
Napsal a vydal 26 příspěvků především v ''Časopise lékařů českých'',
''Archiv für klinische Chirurgie'' a ''Wiener klinische Wochenschrift''. Začal publikovat v době brněnského působení především
o břišní chirurgii a tříselných kýlách. Za pobytu na Rusi
údajně uveřejnil monografii o kurdějích. Kromě odborných
prací vydal několik cestopisů a šestadvacetistránkovou veršovanou ''Chirurgickou epopeju'' (1933, soukromý tisk o 300 kusech,
ilustrovala dcera), v níž vykreslil scény z chirurgova života.
Volný čas věnoval krásné literatuře, turistice a v Pelhřimově
založil tenisové dvorce. Byl pohřben v rodišti.

'''D:''' Vzpomínky na návštěvu francouzských bojišť, 1925 (zvl. otisk z Nových
jihlavských listů); Obrázky z cesty napříč Bosnou a Hercegovinou, 1926;
Z Pelhřimova na Korsiku. Vážné i veselé vzpomínky z cesty, 1927; Zpráva
o lékařské činnosti Všeobecné veřejné nemocnice v Pelhřimově za prvých
25 let jejího trvání. 1904–1929, 1930.

'''L:''' AČL, s. 53; A. Jirásek, K šedesátinám primáře dr. F. E., in: ČLČ 73,
1934, s. 565–566; týž, Za primářem dr. F. E., in: Rozhledy v chirurgii a gynaekologii
13, 1934, s. 227–228; týž, Česká a slovenská chirurgie v letech
1898–1945, 1956, s. 119; M. Slavětínský, Připomínka významného díla
prim. MUDr. F. E., in: Vnitřní lékařství 18, 1972, s. 704–705 (se soupisem
literatury); týž, Trojice významných lékařů z Rajhradu, in: Jižní Morava
1972. Vlastivědný sborník, sv. 8, s. 164–165; V. Tichý, Vzpomínáme primáře
MUDr. F. E., in: Rozhledy v chirurgii 53, 1974, s. 622; H. Kábová,
Pelhřimovský chirurg F. E. a první světová válka, in: Osobnosti a první světová
válka, J. Petráš (ed.), 2001, s. 32–39.

'''P:''' MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 1 687, matrika oddaných
pro Rajhrad, sv. VIII, fol. 329.

Gustav Novotný

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:15- Lékaři]]
[[Kategorie:1874]]
[[Kategorie:Rajhrad]]
[[Kategorie:1934]]
[[Kategorie:Pelhřimov]]