StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie EHLER Ferdinand 22.4.1874-11.9.1934

Ferdinand EHLER
Narození	22.4.1874
Místo narození	Rajhrad u Brna
Úmrtí	11.9.1934
Místo úmrtí	Pelhřimov
Povolání	15- Lékaři
Citace	Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 534
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47333

EHLER, Ferdinand, * 22. 4. 1874 Rajhrad u Brna, † 11. 9. 1934 Pelhřimov, lékař-chirurg, odborný spisovatel

Byl synem úředníka na dráze. Vystudoval gymnázium v Brně a českou lékařskou fakultu v Praze (1899 MUDr.). Pak krátce působil jako externista u prof. Karla Maydla na chirurgické klinice a několik let jako sekundář I. třídy na českém chirurgickém oddělení primáře Mořice Nedopila v Moravské zemské nemocnici u sv. Anny v Brně. V té době navštívil i zahraniční pracoviště. Oženil se 1904 s učitelkou v Brně Josefkou, dcerou rajhradského statkáře Františka Škárky, a spolu vychovali dceru Marii. Krátce předtím, v květnu 1904, vyhrál konkurs na primáře a ředitele nově vybudované monoprimariální nemocnice v Pelhřimově. Tam zařídil chirurgické oddělení včetně prvního rentgenového přístroje. Po vypuknutí války na Balkáně pracoval od podzimu 1913 v Bělehradě a Kragujevci v Srbsku. Za první světové války byl 1914 odveden a záhy na východní frontě zajat. V Rusku působil jako chirurg v nemocnicích vojenské a v moskevské klinické, kde i přednášel, a učil ve válečné felčarské škole v Orlu. V Rakousku-Uhersku byl obžalován z velezrady a jeho rodina perzekvována, po skončení války se nicméně vrátil na původní místo. 1929 předal zavedený ústav v Pelhřimově nástupci Jaroslavu Pujmanovi a odešel do předčasné výslužby ze zdravotních důvodů.

Byl všestranným a vyhledávaným chirurgem, proslul např. málo běžnými operacemi žaludku, na chirurgickém kongresu v Berlíně byly 1934 citovány E. úspěšné operace skalpů hlavy. Napsal a vydal 26 příspěvků především v Časopise lékařů českých, Archiv für klinische Chirurgie a Wiener klinische Wochenschrift. Začal publikovat v době brněnského působení především o břišní chirurgii a tříselných kýlách. Za pobytu na Rusi údajně uveřejnil monografii o kurdějích. Kromě odborných prací vydal několik cestopisů a šestadvacetistránkovou veršovanou Chirurgickou epopeju (1933, soukromý tisk o 300 kusech, ilustrovala dcera), v níž vykreslil scény z chirurgova života. Volný čas věnoval krásné literatuře, turistice a v Pelhřimově založil tenisové dvorce. Byl pohřben v rodišti.

D: Vzpomínky na návštěvu francouzských bojišť, 1925 (zvl. otisk z Nových jihlavských listů); Obrázky z cesty napříč Bosnou a Hercegovinou, 1926; Z Pelhřimova na Korsiku. Vážné i veselé vzpomínky z cesty, 1927; Zpráva o lékařské činnosti Všeobecné veřejné nemocnice v Pelhřimově za prvých 25 let jejího trvání. 1904–1929, 1930.

L: AČL, s. 53; A. Jirásek, K šedesátinám primáře dr. F. E., in: ČLČ 73, 1934, s. 565–566; týž, Za primářem dr. F. E., in: Rozhledy v chirurgii a gynaekologii 13, 1934, s. 227–228; týž, Česká a slovenská chirurgie v letech 1898–1945, 1956, s. 119; M. Slavětínský, Připomínka významného díla prim. MUDr. F. E., in: Vnitřní lékařství 18, 1972, s. 704–705 (se soupisem literatury); týž, Trojice významných lékařů z Rajhradu, in: Jižní Morava 1972. Vlastivědný sborník, sv. 8, s. 164–165; V. Tichý, Vzpomínáme primáře MUDr. F. E., in: Rozhledy v chirurgii 53, 1974, s. 622; H. Kábová, Pelhřimovský chirurg F. E. a první světová válka, in: Osobnosti a první světová válka, J. Petráš (ed.), 2001, s. 32–39.

P: MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 1 687, matrika oddaných pro Rajhrad, sv. VIII, fol. 329.

Gustav Novotný