EHM Josef 1.8.1909-8.11.1989: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 95: Řádka 95:
 
[[Kategorie:1989]]
 
[[Kategorie:1989]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 +
 +
<gallery>
 +
Ehm Josef foto.jpg|Opuštěnost, 1936
 +
Ehm Josef hrbitov.png|Starý židovský hřbitov, 1952
 +
</gallery>

Aktuální verze z 17. 2. 2020, 13:23

Josef EHM
Narození 1.8.1909
Místo narození Habartov u Sokolova
Úmrtí 8.11.1989
Místo úmrtí Praha
Povolání 87- Fotograf
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 534-535
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46191

EHM, Josef, * 1. 8. 1909 Habartov u Sokolova, † 8. 11. 1989 Praha, fotograf, pedagog

Od 1914 žil v Poděbradech, kde se u Karla Podlipného 1923 až 1927 vyučil portrétním fotografem. V říjnu 1927 začal pracovat v ateliéru na pražských Královských Vinohradech, 1929 působil v Pardubicích, potom v reklamním oddělení Fotochemy v Hradci Králové, 1930–31 na 1. chirurgické klinice UK v Praze. Po ukončení povinné základní vojenské služby se 1934 stal pedagogem na Státní grafické škole v Praze, kde působil do 1946 a znovu pak 1960–67 (Střední průmyslová škola grafická). S Jaromírem Funkem výrazně modernizoval učební systém. Krátce učil (1965–67) na pražské FAMU. 1939–41 s J. Funkem řídil časopis Fotografický obzor, vydávaný od 1893, spolupracoval také s Eugenem Wiškovským, s oběma se E. řadil mezi přední tvůrce meziválečné avantgardy. 1943 se několika snímky podílel na vydání práce Moderní česká fotografie, 1944–45 přešel (společně s J. Funkem) do výrobního družstva Dorka a do Filmových laboratoří Barrandov. Počátkem 50. let působil ve Státním ústavu fotoměřičském (později Státní ústav památkové péče) v Praze. Spolupracoval na edicích různých komerčně zaměřených publikací, mj. Prahou včerejška i dneška (1958). Tvorba E. byla kontrastem k piktorialismu i funkcionalismu. Pod vlivem Man Raye se v jeho pracích (akty) objevila i solarizace. Spolu s Miroslavem Hákem, J. Funkem, E. Wiškovským a dalšími patřil k předním představitelům nové věcnosti (Neue Sachlichkeit) období 40. a 50. let u nás, hlavní jeho činností zůstala portrétní fotografie a snímky výtvarných děl. Mezi 30.–60. lety vytvořil řadu portrétů, aktů, snímků přírodních i městských krajin, architektury a nevšedních námětů. Zachytil např. malíře M. Švabinského, J. Zrzavého, K. Svolinského, sochaře J. Laudu, fotografa J. Sudka, historika umění V. V. Štecha, pražského arcibiskupa J. Berana, prezidenta E. Beneše, rodinu K. Gottwalda, díla sochařů F. M. Brokoffa, J. V. Myslbeka, s tematikou uměleckých památek vydal více než 20 obrazových publikací. Jeho práce vlastní UPM Praha a MG Brno. Od 1949 byl členem SVU Mánes, spoluzakládal fotografickou sekci Svazu československých výtvarných umělců. Stal se předsedou československého komitétu Fédération Internationale de l’Art Photographique (FIAP), 1970 obdržel titul Honnoré Excellence FIAP. 1979 a 1980 získal nakladatelskou cenou Panoramy.

D: výběr: Kostel sv. Jiří na Hradě pražském, 1936; J. V. Myslbek, 1939, 1954; Krásy plná, slávou i kletbou bohatá… Praho! (s V. V. Štechem), 1948; Prahou včerejška i dneška, 1958, 1965 (s E. Pochem); Praha, 1977, 1985; Československé hrady a zámky (s J. Wagnerem), 1979; Das alte Prag, Leipzig 1980; samostatné výstavy: S. V. U. Purkyně, Praha, Plzeň, 1947; Kabinet fotografie J. Funkeho Brno, 1959; Galerie Československého spisovatele Praha a Dům umění města Brna, 1984; J. E. a F. Drtikol, R. Koch Gallery, San Francisco, 1989; kolektivní výstavy: Mezinárodní výstava fotografie, Mánes Praha, 1937; 100 let české fotografie, UPM Praha, 1939; Das moderne Lichtbild in der ČSR, Vídeň 1947; Česká fotografie mezi dvěma válkami, Kabinet fotografie J. Funkeho Brno, 1963; Sto grafik a sto fotografií, Mexiko City 1970; Lyrické proudy v čs. fotografii, Milán, 1973, Brno, 1975; Československá fotografie 1918–1978, Kassel 1979; Česká fotografie 1918–1938, MG Brno, 1981; Česká výtvarná fotografie, Praha 1984; Československá fotografie 1945–1989, Valdštejnská jízdárna Praha, 1989; Co je fotografie, Mánes Praha, 1989.

L: výběr: J. Mašín, J. E., 1961, 1963; J. Macků, Milý J. E., in: Československá fotografie, 1969, č. 8, nestr. (mezi s. 371–377); týž, Na besedě s J. E., in: Revue Fotografie, 1972, č. 3, s. 22–26; P. Tausk, Sedmdesát let J. E., in: tamtéž, 1979, č. 3, s. 64–73; týž, J. E. Album fotografií, 1980; V. Birgus, J. E. jubilantem, in: Československá fotografie, 1984, č. 8, s. 372–376; P. Tausk, Přehled vývoje československé fotografie od roku 1918 až po naše dny, 1986, s. 22, 42, 57, 58, 63, 75, 80, 94, 99, 136; Encyklopedie českých a slovenských fotografů, 1993, s. 69–71; Tomeš 1, s. 287; Knapík, s. 77; MČE 2, s. 272; SČSVU 2, s. 181; NEČVU 1, s. 159; M. Churaň, Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století 1, 1998, s. 130; Česká fotografická avantgarda 1918–1948, 1999, s. 306; V. Birgus, Akt v české fotografii, 2000, biografie; J. Mlčoch – V. Birgus, Česká fotografie 20. století, 2010, rejstřík; http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title =Josef_Ehm.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jana Brabencová