EHRENSTAMM Veit ?1763-15.10.1827: Porovnání verzí

Z Personal
(EHRENSTAMM_Veit_(Feit)_1757-19.10.1827)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
−
| jméno = Veit (Feit) EHRENSTAMM
+
| jméno = Veit EHRENSTAMM
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
−
| datum narození = 1757
+
| datum narození = ´?1763
 
| místo narození = Prostějov
 
| místo narození = Prostějov
−
| datum úmrtí = 19.10.1827
+
| datum úmrtí = 15.10.1827
 
| místo úmrtí = Prostějov
 
| místo úmrtí = Prostějov
 
| povolání = 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu
 
| povolání = 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Veit (Feit) EHRENSTAMM
+
}}
 +
 
 +
'''EHRENSTAMM, Veit''' ''(též Feith, Veith, Weit Faitel Kollin), * ? 1763 Prostějov, † 15. 10. 1827 Prostějov, textilní obchodník, podnikatel''
 +
 
 +
Byl synem familianta a kupce Salamona Kolinna (též Salomona
 +
či Samuela Jacoba Kolina a od 1787 S. J. Ehrenstamma)
 +
a Saldy Faitelové, manželem Pauline, s níž měl čtyři syny a tři
 +
dcery, a dědečkem vídeňského malíře a sběratele obrazů Eugena
 +
Felixe. O E. vzdělání a mládí není nic známo. Působil po
 +
celý život v rodišti, které bylo proslulé jednak vyspělým tkalcováním
 +
lněného plátna, bavlněných tkanin i jemného sukna,
 +
podnikatelskou aktivitou tamních obyvatel, jednak významnou
 +
židovskou komunitou, druhou největší na Moravě. 1790
 +
převzal rodinný majetek, stal se obchodníkem suknem a střiž -
 +
ním zbožím, k tomu rychtářem židovského ghetta a 1786 až
 +
1827 jedním z největších armádních dodavatelů sukna, kůží
 +
a potravin v monarchii. Zbohatl, rozšířil obchod a rozhodl se
 +
podnikat i ve vlnařské výrobě. Od léta 1801 vystupoval jako
 +
společník měšťanského tkalcovského mistra Františka Plotze,
 +
který získal tovární licenci, vyráběl na třech stavech sukna a na
 +
18 stavech kazimír (keprová vazba) a zaměstnával několik tisíc
 +
lidí ručním předením vlny. V dubnu 1802 E. získal tovární
 +
oprávnění a 1803 se stal faktickým majitelem podniku, kde
 +
už bylo v chodu 11 stavů soukenických a 33 na kazimír a pracovalo
 +
na 350 osob. Na vlastní účet dal 1819 postavit na místě
 +
několika zbořených domů na Olomouckém předměstí tovární
 +
budovu o čtyřech křídlech a s dvorem, první dvouposchoďovou
 +
stavbu ve městě, a vybavit moderními stroji z ciziny. 1824
 +
se snažil vybudovat přádelnu bavlny, zakoupil dominikální
 +
mlýn v blízkých Mostkovicích a přeměnil na přádelnu a soukenickou
 +
valchu. Tři synové Jakub, Adolf a Samuel zděděný
 +
majetek promarnili. Firma za špatného hospodaření upadla
 +
a celé jmění přišlo 1833 do konkursu, jehož projednávání se
 +
táhlo až do 1856. Potomci se z města odstěhovali. Zanikl tak
 +
jeden z největších podniků svého oboru na Moravě a ve Slezsku
 +
a nejrozsáhlejší v Prostějově.
 +
 
 +
'''L:''' BL 1, s. 299; Myška, s. 98; F. Seibt (ed.), Die Juden in den böhmischen
 +
Ländern, München – Wien 1983, s. 355 a rejstřík; J. Janák, Prostějov ve
 +
znamení bavlny, in: Prostějov a jeho místo v dějinách Moravy, M. Kokojanová (ed.), 1994, s. 66–77;M. Peterka, Vývoj a soumrak „Hanáckého Jeruzaléma“,
 +
in: tamtéž, s. 101–109; W. O. McCagg Jr., Les Juifs des Habsbourg
 +
1670–1918, Paris 1996, s. 133–134, 426 (kde neúplné soupisy litera tury);
 +
J. Slokar, Geschichte der österreichischen Industrie und ihrer Förderung
 +
unter Kaiser Franz Josef I., Wien 1914, s. 308n.; L. Goldschmied, Geschichte
 +
der Juden in Prossnitz, 1929; B. Heilig, Urkundliches zur Wirtschaftsgeschichte der Juden in Prossnitz, 1929; týž, Eine mährische Stadt und ihr
 +
Ghetto, in: ZGLM 34, 1932, s. 117–126; týž, Aktuelles aus der Geschichte
 +
des Hauses E., in: tamtéž 36, 1934, s. 9–28; týž, Aufstieg und Verfall des
 +
Hauses E., in: Bulletin für die Mitglieder der Gesellschaft der Freunde des
 +
Leo Baeck Instituts 10, 1960, s. 101–122; H. Benedikt, Die Anfänge der
 +
Industrie in Mähren, in: Der Donauraum 2, 1957, s. 38–51 (zvl. s. 49);
 +
K. Sommer – E. Gímeš, Z dějin oděvního průmyslu na Prostějovsku, 1970,
 +
s. 346; Projekt Zmizelí sousedé (http://www.zmizeli-sousede.cz/pracestudentu/
 +
pisemne/prace10.html); Restaurace Na Špalíčku (http://www.naspalicku.
 +
eu/history.html); http://de.wikipedia. org/wiki/Veith_E.
 +
 
 +
'''P:''' NA Praha, matrika zemřelých židovské náboženské obce Prostějov,
 +
6. 5. 1784–1827, s. 77.
 +
 
 +
Gustav Novotný
  
−
== Literatura ==
 
 
   
 
   
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu]]
 
[[Kategorie:33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu]]
−
 
+
[[Kategorie:1763]]
−
[[Kategorie:1757]]
+
 
[[Kategorie:Prostějov]]
 
[[Kategorie:Prostějov]]
 
[[Kategorie:1827]]
 
[[Kategorie:1827]]
 
[[Kategorie:Prostějov]]
 
[[Kategorie:Prostějov]]

Verze z 30. 4. 2017, 10:12

Veit EHRENSTAMM
Narození ´?1763
Místo narození Prostějov
Úmrtí 15.10.1827
Místo úmrtí Prostějov
Povolání 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=76144

EHRENSTAMM, Veit (též Feith, Veith, Weit Faitel Kollin), * ? 1763 Prostějov, † 15. 10. 1827 Prostějov, textilní obchodník, podnikatel

Byl synem familianta a kupce Salamona Kolinna (též Salomona či Samuela Jacoba Kolina a od 1787 S. J. Ehrenstamma) a Saldy Faitelové, manželem Pauline, s níž měl čtyři syny a tři dcery, a dědečkem vídeňského malíře a sběratele obrazů Eugena Felixe. O E. vzdělání a mládí není nic známo. Působil po celý život v rodišti, které bylo proslulé jednak vyspělým tkalcováním lněného plátna, bavlněných tkanin i jemného sukna, podnikatelskou aktivitou tamních obyvatel, jednak významnou židovskou komunitou, druhou největší na Moravě. 1790 převzal rodinný majetek, stal se obchodníkem suknem a střiž - ním zbožím, k tomu rychtářem židovského ghetta a 1786 až 1827 jedním z největších armádních dodavatelů sukna, kůží a potravin v monarchii. Zbohatl, rozšířil obchod a rozhodl se podnikat i ve vlnařské výrobě. Od léta 1801 vystupoval jako společník měšťanského tkalcovského mistra Františka Plotze, který získal tovární licenci, vyráběl na třech stavech sukna a na 18 stavech kazimír (keprová vazba) a zaměstnával několik tisíc lidí ručním předením vlny. V dubnu 1802 E. získal tovární oprávnění a 1803 se stal faktickým majitelem podniku, kde už bylo v chodu 11 stavů soukenických a 33 na kazimír a pracovalo na 350 osob. Na vlastní účet dal 1819 postavit na místě několika zbořených domů na Olomouckém předměstí tovární budovu o čtyřech křídlech a s dvorem, první dvouposchoďovou stavbu ve městě, a vybavit moderními stroji z ciziny. 1824 se snažil vybudovat přádelnu bavlny, zakoupil dominikální mlýn v blízkých Mostkovicích a přeměnil na přádelnu a soukenickou valchu. Tři synové Jakub, Adolf a Samuel zděděný majetek promarnili. Firma za špatného hospodaření upadla a celé jmění přišlo 1833 do konkursu, jehož projednávání se táhlo až do 1856. Potomci se z města odstěhovali. Zanikl tak jeden z největších podniků svého oboru na Moravě a ve Slezsku a nejrozsáhlejší v Prostějově.

L: BL 1, s. 299; Myška, s. 98; F. Seibt (ed.), Die Juden in den böhmischen Ländern, München – Wien 1983, s. 355 a rejstřík; J. Janák, Prostějov ve znamení bavlny, in: Prostějov a jeho místo v dějinách Moravy, M. Kokojanová (ed.), 1994, s. 66–77;M. Peterka, Vývoj a soumrak „Hanáckého Jeruzaléma“, in: tamtéž, s. 101–109; W. O. McCagg Jr., Les Juifs des Habsbourg 1670–1918, Paris 1996, s. 133–134, 426 (kde neúplné soupisy litera tury); J. Slokar, Geschichte der österreichischen Industrie und ihrer Förderung unter Kaiser Franz Josef I., Wien 1914, s. 308n.; L. Goldschmied, Geschichte der Juden in Prossnitz, 1929; B. Heilig, Urkundliches zur Wirtschaftsgeschichte der Juden in Prossnitz, 1929; týž, Eine mährische Stadt und ihr Ghetto, in: ZGLM 34, 1932, s. 117–126; týž, Aktuelles aus der Geschichte des Hauses E., in: tamtéž 36, 1934, s. 9–28; týž, Aufstieg und Verfall des Hauses E., in: Bulletin für die Mitglieder der Gesellschaft der Freunde des Leo Baeck Instituts 10, 1960, s. 101–122; H. Benedikt, Die Anfänge der Industrie in Mähren, in: Der Donauraum 2, 1957, s. 38–51 (zvl. s. 49); K. Sommer – E. Gímeš, Z dějin oděvního průmyslu na Prostějovsku, 1970, s. 346; Projekt Zmizelí sousedé (http://www.zmizeli-sousede.cz/pracestudentu/ pisemne/prace10.html); Restaurace Na Špalíčku (http://www.naspalicku. eu/history.html); http://de.wikipedia. org/wiki/Veith_E.

P: NA Praha, matrika zemřelých židovské náboženské obce Prostějov, 6. 5. 1784–1827, s. 77.

Gustav Novotný

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=EHRENSTAMM_Veit_%3F1763-15.10.1827&oldid=98741“