StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie EHRENSTAMM Veit ?1763-15.10.1827

Veit EHRENSTAMM
Narození	´?1763
Místo narození	Prostějov
Úmrtí	15.10.1827
Místo úmrtí	Prostějov
Povolání	33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=76144

EHRENSTAMM, Veit (též Feith, Veith, Weit Faitel Kollin), * ? 1763 Prostějov, † 15. 10. 1827 Prostějov, textilní obchodník, podnikatel

Byl synem familianta a kupce Salamona Kolinna (též Salomona či Samuela Jacoba Kolina a od 1787 S. J. Ehrenstamma) a Saldy Faitelové, manželem Pauline, s níž měl čtyři syny a tři dcery, a dědečkem vídeňského malíře a sběratele obrazů Eugena Felixe. O E. vzdělání a mládí není nic známo. Působil po celý život v rodišti, které bylo proslulé jednak vyspělým tkalcováním lněného plátna, bavlněných tkanin i jemného sukna, podnikatelskou aktivitou tamních obyvatel, jednak významnou židovskou komunitou, druhou největší na Moravě. 1790 převzal rodinný majetek, stal se obchodníkem suknem a střižním zbožím, k tomu rychtářem židovského ghetta a 1786 až 1827 jedním z největších armádních dodavatelů sukna, kůží a potravin v monarchii. Zbohatl, rozšířil obchod a rozhodl se podnikat i ve vlnařské výrobě. Od léta 1801 vystupoval jako společník měšťanského tkalcovského mistra Františka Plotze, který získal tovární licenci, vyráběl na třech stavech sukna a na 18 stavech kazimír (keprová vazba) a zaměstnával několik tisíc lidí ručním předením vlny. V dubnu 1802 E. získal tovární oprávnění a 1803 se stal faktickým majitelem podniku, kde už bylo v chodu 11 stavů soukenických a 33 na kazimír a pracovalo na 350 osob. Na vlastní účet dal 1819 postavit na místě několika zbořených domů na Olomouckém předměstí tovární budovu o čtyřech křídlech a s dvorem, první dvouposchoďovou stavbu ve městě, a vybavit moderními stroji z ciziny. 1824 se snažil vybudovat přádelnu bavlny, zakoupil dominikální mlýn v blízkých Mostkovicích a přeměnil na přádelnu a soukenickou valchu. Tři synové Jakub, Adolf a Samuel zděděný majetek promarnili. Firma za špatného hospodaření upadla a celé jmění přišlo 1833 do konkursu, jehož projednávání se táhlo až do 1856. Potomci se z města odstěhovali. Zanikl tak jeden z největších podniků svého oboru na Moravě a ve Slezsku a nejrozsáhlejší v Prostějově.

L: BL 1, s. 299; Myška, s. 98; F. Seibt (ed.), Die Juden in den böhmischen Ländern, München – Wien 1983, s. 355 a rejstřík; J. Janák, Prostějov ve znamení bavlny, in: Prostějov a jeho místo v dějinách Moravy, M. Kokojanová (ed.), 1994, s. 66–77;M. Peterka, Vývoj a soumrak „Hanáckého Jeruzaléma“, in: tamtéž, s. 101–109; W. O. McCagg Jr., Les Juifs des Habsbourg 1670–1918, Paris 1996, s. 133–134, 426 (kde neúplné soupisy litera tury); J. Slokar, Geschichte der österreichischen Industrie und ihrer Förderung unter Kaiser Franz Josef I., Wien 1914, s. 308n.; L. Goldschmied, Geschichte der Juden in Prossnitz, 1929; B. Heilig, Urkundliches zur Wirtschaftsgeschichte der Juden in Prossnitz, 1929; týž, Eine mährische Stadt und ihr Ghetto, in: ZGLM 34, 1932, s. 117–126; týž, Aktuelles aus der Geschichte des Hauses E., in: tamtéž 36, 1934, s. 9–28; týž, Aufstieg und Verfall des Hauses E., in: Bulletin für die Mitglieder der Gesellschaft der Freunde des Leo Baeck Instituts 10, 1960, s. 101–122; H. Benedikt, Die Anfänge der Industrie in Mähren, in: Der Donauraum 2, 1957, s. 38–51 (zvl. s. 49); K. Sommer – E. Gímeš, Z dějin oděvního průmyslu na Prostějovsku, 1970, s. 346; Projekt Zmizelí sousedé (http://www.zmizeli-sousede.cz/pracestudentu/ pisemne/prace10.html); Restaurace Na Špalíčku (http://www.naspalicku. eu/history.html); http://de.wikipedia. org/wiki/Veith_E.

P: NA Praha, matrika zemřelých židovské náboženské obce Prostějov, 6. 5. 1784–1827, s. 77.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Gustav Novotný