EHRENWERTH Joannes 1.8.1740-25.11.1834: Porovnání verzí
(EHRENWERTH_z_Výšovic_Jan_Egnác_1.8.1740-25.11.1834) |
|||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = | + | | jméno = Joannes EHRENWERTH |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = 1.8.1740 | + | | datum narození = 1.8.1740 (datum křtu) |
− | | místo narození = | + | | místo narození = Výšovice u Prostějova |
| datum úmrtí = 25.11.1834 | | datum úmrtí = 25.11.1834 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 23- Lesník nebo myslivec | | povolání = 23- Lesník nebo myslivec | ||
61- Pedagog | 61- Pedagog | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''EHRENWERTH, Joannes''' ''(též ERNVERD, Johann, Jan, Ignaz Franz, Hynek František), * 1. 8. 1740 (datum křtu) Výšovice u Prostějova, † 25. 11. 1834 Praha, lesník, pedagog'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z rodiny řezníka Jana Ernverda. Vyučil se myslivcem | ||
+ | a 1761 byl slavnostně ozbrojen a pasován v císařské hájovně | ||
+ | v Hodoníně a zřejmě působil jako písař a revírní správce na | ||
+ | tamním státním lesním úřadě a na dalších moravských státních | ||
+ | velkostatcích. Pak přešel do vyšších soukromých služeb | ||
+ | na velkostatek Červený Hrádek v Krušných horách hraběte | ||
+ | A. Rottenhahna, kde byl od 1769 oborníkem, 1771 nadlovčím | ||
+ | a od 1772 lesmistrem. Od 1773 se stal rovněž úředním | ||
+ | lesnickým examinátorem v tehdejším Žateckém kraji. Přestoupil | ||
+ | do státní služby. 1791–1827 pracoval jako lesmistr a lesní | ||
+ | rada komorních lesů a statků se sídlem v Praze, kde dožil. | ||
+ | |||
+ | Na všech působištích si počínal jako pokrokový lesní hospodář. | ||
+ | Do červenohrádeckých lesů zavedl mýtné rozdělení lesů | ||
+ | (tzv. úměrnou lánovou soustavu) jako nový druh jejich systemizace | ||
+ | a účelnou správní organizaci. V 70. letech se stal pravděpodobně | ||
+ | žákem Hanse Dietricha Zanthiera, německého lesmistra | ||
+ | a pedagoga, jehož školu v Ilsenburgu v Harzu spíše | ||
+ | nepravidelně navštěvoval a osvojil si tam moderní pěstební | ||
+ | a úpravnické zásady. Asi 1773 založil v malém starém zámečku | ||
+ | v Blatně, kde do 1791 bydlel, německou soukromou lesnickou | ||
+ | mistrovskou školu, první toho druhu v českých zemích a v Rakousku. | ||
+ | V internátním zařízení, podporovaném osvíceným | ||
+ | velkostatkářem, vychoval v jednoletých bězích o 20–30 žácích | ||
+ | několik desítek praktiků. 1779 školu navštívil císař Josef II. | ||
+ | a E. svěřil do učení dva začátečníky z vídeňského lesního úřadu. | ||
+ | Dále se E. zasloužil o vynikající úroveň hospodářské úpravy | ||
+ | státních, velkých soukromých a církevních lesů v Čechách, | ||
+ | kde byl pověřen funkcí experta při odhadu výnosu lesů pro | ||
+ | účely josefského a stabilního katastru. Patřil mezi nejvýznamnější | ||
+ | postavy oboru v 18. a 19. století ve střední Evropě, ztělesňoval | ||
+ | ideál rakouského státního úředníka. 1789 byl zvolen | ||
+ | dopisujícím členem VHS a 1792 členem řádným, u VHS | ||
+ | zkoušel jako komisař vyšší lesnictví. Psal posudky, články | ||
+ | o usychání lesů a mnišce, o potřebě kvalifikovaného personálu | ||
+ | či učební příručky pro frekventanty lesnických zkoušek. Byl | ||
+ | dekorován střední Čestnou zlatou medailí s ouškem. Byl pohřben | ||
+ | na Olšanských hřbitovech v Praze. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' DBE 3, s. 40; E. Krtscha, Einige Lebensbilder hervorragender sudetendeutscher | ||
+ | Forstleute, in: Sudetendeutsche Forst- und Jagdzeitung 38, | ||
+ | 1938, č. 12, s. 192–193; M. Volf, Významní členové a spolupracovníci | ||
+ | Vlastenecko-hospodářské společnosti v království Českém, 1967, s. 35– | ||
+ | 37; G. Novotný, Významné výročí lesního řádu pro Čechy z roku 1754, | ||
+ | in: Lesnictví-Forestry 41, 1995, s. 300–303; týž, Lesnické školství v českých | ||
+ | zemích do poloviny 19. století, in: tamtéž, s. 389–400; týž, I. F. J. E. | ||
+ | (1740–1834), in: tamtéž, s. 541–544 (se soupisem literatury); J. Šafránek, | ||
+ | Ignác Jan E. Zakladatel první rakouské lesnické školy v Blatně u Chomutova, | ||
+ | 2008. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik, č. 9 913, řkt. fara Výšovice, smíšená | ||
+ | matrika sv. I., oddíl narozených, s. 18. | ||
+ | |||
+ | Gustav Novotný | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:23- Lesník nebo myslivec]] | [[Kategorie:23- Lesník nebo myslivec]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1740]] | [[Kategorie:1740]] | ||
+ | [[Kategorie:Výšovice]] | ||
[[Kategorie:1834]] | [[Kategorie:1834]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 30. 4. 2017, 10:19
Joannes EHRENWERTH | |
Narození | 1.8.1740 (datum křtu) |
---|---|
Místo narození | Výšovice u Prostějova |
Úmrtí | 25.11.1834 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
23- Lesník nebo myslivec 61- Pedagog |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=71683 |
EHRENWERTH, Joannes (též ERNVERD, Johann, Jan, Ignaz Franz, Hynek František), * 1. 8. 1740 (datum křtu) Výšovice u Prostějova, † 25. 11. 1834 Praha, lesník, pedagog
Pocházel z rodiny řezníka Jana Ernverda. Vyučil se myslivcem a 1761 byl slavnostně ozbrojen a pasován v císařské hájovně v Hodoníně a zřejmě působil jako písař a revírní správce na tamním státním lesním úřadě a na dalších moravských státních velkostatcích. Pak přešel do vyšších soukromých služeb na velkostatek Červený Hrádek v Krušných horách hraběte A. Rottenhahna, kde byl od 1769 oborníkem, 1771 nadlovčím a od 1772 lesmistrem. Od 1773 se stal rovněž úředním lesnickým examinátorem v tehdejším Žateckém kraji. Přestoupil do státní služby. 1791–1827 pracoval jako lesmistr a lesní rada komorních lesů a statků se sídlem v Praze, kde dožil.
Na všech působištích si počínal jako pokrokový lesní hospodář. Do červenohrádeckých lesů zavedl mýtné rozdělení lesů (tzv. úměrnou lánovou soustavu) jako nový druh jejich systemizace a účelnou správní organizaci. V 70. letech se stal pravděpodobně žákem Hanse Dietricha Zanthiera, německého lesmistra a pedagoga, jehož školu v Ilsenburgu v Harzu spíše nepravidelně navštěvoval a osvojil si tam moderní pěstební a úpravnické zásady. Asi 1773 založil v malém starém zámečku v Blatně, kde do 1791 bydlel, německou soukromou lesnickou mistrovskou školu, první toho druhu v českých zemích a v Rakousku. V internátním zařízení, podporovaném osvíceným velkostatkářem, vychoval v jednoletých bězích o 20–30 žácích několik desítek praktiků. 1779 školu navštívil císař Josef II. a E. svěřil do učení dva začátečníky z vídeňského lesního úřadu. Dále se E. zasloužil o vynikající úroveň hospodářské úpravy státních, velkých soukromých a církevních lesů v Čechách, kde byl pověřen funkcí experta při odhadu výnosu lesů pro účely josefského a stabilního katastru. Patřil mezi nejvýznamnější postavy oboru v 18. a 19. století ve střední Evropě, ztělesňoval ideál rakouského státního úředníka. 1789 byl zvolen dopisujícím členem VHS a 1792 členem řádným, u VHS zkoušel jako komisař vyšší lesnictví. Psal posudky, články o usychání lesů a mnišce, o potřebě kvalifikovaného personálu či učební příručky pro frekventanty lesnických zkoušek. Byl dekorován střední Čestnou zlatou medailí s ouškem. Byl pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze.
L: DBE 3, s. 40; E. Krtscha, Einige Lebensbilder hervorragender sudetendeutscher Forstleute, in: Sudetendeutsche Forst- und Jagdzeitung 38, 1938, č. 12, s. 192–193; M. Volf, Významní členové a spolupracovníci Vlastenecko-hospodářské společnosti v království Českém, 1967, s. 35– 37; G. Novotný, Významné výročí lesního řádu pro Čechy z roku 1754, in: Lesnictví-Forestry 41, 1995, s. 300–303; týž, Lesnické školství v českých zemích do poloviny 19. století, in: tamtéž, s. 389–400; týž, I. F. J. E. (1740–1834), in: tamtéž, s. 541–544 (se soupisem literatury); J. Šafránek, Ignác Jan E. Zakladatel první rakouské lesnické školy v Blatně u Chomutova, 2008.
P: MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik, č. 9 913, řkt. fara Výšovice, smíšená matrika sv. I., oddíl narozených, s. 18.
Gustav Novotný