EHRMANN Salomon 19.12.1854-24.10.1926: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Salomon EHRMANN
 
| jméno = Salomon EHRMANN
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Ehrmann Salomon portret.jpeg
 
| datum narození = 19.12.1854
 
| datum narození = 19.12.1854
 
| místo narození = Ostrovec u Písku
 
| místo narození = Ostrovec u Písku
Řádka 78: Řádka 78:
 
[[Kategorie:1926]]
 
[[Kategorie:1926]]
 
[[Kategorie:Vídeň]]
 
[[Kategorie:Vídeň]]
 +
 +
<gallery>
 +
Ehrmann Salomon obraz.jpg|Portrét Salomona Ehrmanna od Lazara Krestina
 +
Ehrmann Salomon hrob.jpg|Hrob Salomona Ehrmanna na Ústředním hřbitově ve Vídni
 +
</gallery>

Aktuální verze z 20. 2. 2020, 13:11

Salomon EHRMANN
Narození 19.12.1854
Místo narození Ostrovec u Písku
Úmrtí 24.10.1926
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 15- Lékaři
Citace Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 543
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=85470

EHRMANN, Salomon, * 19. 12. 1854 Ostrovec u Písku, † 24. 10. 1926 Vídeň (Rakousko), lékař-dermatolog

Výtvarně nadaný syn židovského kupce Marka E. a Fanny Sachsové. V Praze začal studovat dějiny umění, 1874 přešel na medicínu do Vídně (MUDr. 1880). Pracoval tam nejprve ve fyziologickém ústavu E. Brückeho, pod vlivem přednášek M. Kaposiho pak 1884–88 jako asistent na kožní klinice I. Neumanna. 1887 se habilitoval pro dermatologii a syfilis, 1889 převzal vedení dvou pokladenských ambulatorií. 1900 byl jmenován titulárním mimořádným, 1908 mimořádným a 1917 titulárním řádným profesorem dermatologie. Jako primář vedl od 1904 kožní oddělení Nemocnice na Vídeňce, 1908–1923 kožní oddělení vídeňské Všeobecné nemocnice.

Od počátku zkoumal pigmentaci kůže, její fyziologii i změny při vnitřních chorobách a syfilidě. Ta byla dalším jeho velkým tématem; původce této nemoci, bakterii Spirochaeta pallida, nalezl jako první v nervstvu a prokázal její šíření z primárního afektu mízní cestou. Pod názvem folliculitis nuchae sclerotisans popsal chorobu známou dnes jako aknekeloid. Umělecké vlohy uplatnil v ilustraci vlastního Atlasu srovnávací diagnostiky kožních nemocí a syfilidy. Jako výrazná osobnost vídeňské dermatologické školy se stal členem předsednictva Německé dermatologické společnosti. Byl činný jako předseda Vídeňské židovské náboženské obce, rakouské lóže Bne Brith a Společnosti přátel budování Palestiny. Dcera Edith (* 1896) z manželství s Annou Kuheovou se provdala za E. asistenta S. R. Brünauera, po anšlusu Rakouska (1938) vyhnaného z arizované vídeňské univerzity.

D: výběr: Untersuchungen über die Physiologie und Pathologie des Hautpigmentes, in: Vierteljahresschrift für Dermatologie und Syphilis 12 (3– 4), 1885, s. 507–532; Ueber Hautentfärbungen durch secundär syphilitische Exantheme, in: Archiv für Dermatologie und Syphilis 23, 1891, č. 2, s. 75 až 102; Beitrag zur Physiologie der Pigmentzellen nach Versuchen am Farbenwechsel der Amphibien, in: tamtéž 24, 1892, č. 1, s. 519–539; Ueber Folliculitis (Sycosis) nuchae sclerotisans und ihre Behandlung nebst Bemerkungen über Haargruppenbildung, in: tamtéž 32, 1895, č. 1, s. 323 až 344; Einführung in das mikroskopische Studium der normalen und kranken Haut, Wien 1905; Kompendium der speziellen Histopathologie der Haut, Wien 1906 (s J. Fickem); Über die Peri- und Endolymphangitis syphilitica, in: Archiv für Dermatologie und Syphilis 81, 1906, č. 2–3, s. 179–194; Handbuch der Geschlechtskrankheiten, Wien 1910 (s E. Fingerem a J. Jadassohnem); Über die Entstehung der sekundären syphilitischen Drüsenschwellung nebst Bemerkung über Neuritis des Sekundärstadiums, in: Archiv für Dermatologie und Syphilis 106, 1911, č. 1–3, s. 211–214; Vergleichend-diagnostischer Atlas der Hautkrankheiten und der Syphilide, Jena 1912; Beziehungen der ekzematösen Erkrankungen zu inneren Leiden, Halle 1924.

L: L. Eisenberg, Das geistige Wien 2, Wien 1893, s. 101; E. Finger, in: Wiener medizinische Wochenschrift 74, 1924, sl. 2762 (portrét); O. Sachs, in: Wiener klinische Wochenschrift 76, 1926, sl. 1346 (portrét); I. Fischer, Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte in den letzten 50 Jahren 1, Berlin – Wien 1932; L. Schönbauer, Das medizinische Wien, 2. vyd., Berlin – Wien 1947, s. 382; ÖBL 1, s. 231; NDB 4, s. 366; E. Lesky, Die Wiener medizinische Schule im 19. Jahrhundert, Graz – Köln 1965, s. 354; World Who’s Who in Science from Antiquity to the Present, Chicago 1968, s. 513.

Pavel Čech