EICHMANNOVÁ Veronika 3.4.1909-1997: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku EICHMANNOVÁ Veronika 3.4.1909-0.0.1997 na EICHMANNOVÁ Veronika 3.4.1909-1997 bez založení přesměrování)
Řádka 16: Řádka 16:
 
Měla dva bratry. 1935 se provdala za Adolfa Eichmanna
 
Měla dva bratry. 1935 se provdala za Adolfa Eichmanna
 
(1906–1962), tvůrce nacistického systému konečného řešení
 
(1906–1962), tvůrce nacistického systému konečného řešení
židovské otázky. Nejprve žili v Německu, od 1939 v Praze-
+
židovské otázky. Nejprve žili v Německu, od 1939 v Praze-Střešovicích v ulici U Laboratoře, a to až do konce druhé světové
-Střešovicích v ulici U Laboratoře, a to až do konce druhé světové
+
 
války (Eichmann byl v Praze naposledy 29. 4. 1945),
 
války (Eichmann byl v Praze naposledy 29. 4. 1945),
 
i když Eichmann často služebně pobýval v jiných částech Třetí
 
i když Eichmann často služebně pobýval v jiných částech Třetí

Verze z 8. 10. 2017, 19:56

Veronika EICHMANNOVÁ
Narození 3.4.1909
Místo narození Mladé u Českých Budějovic
Úmrtí 1997
Místo úmrtí Německo
Povolání 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137007

EICHMANNOVÁ, Veronika (roz. Lieblová, též Vera), * 3. 4. 1909 Mladé u Českých Budějovic, † 1997 Německo?, manželka Adolfa Eichmanna

Narodila se v rolnické rodině Matthiase a Marie Lieblových. Měla dva bratry. 1935 se provdala za Adolfa Eichmanna (1906–1962), tvůrce nacistického systému konečného řešení židovské otázky. Nejprve žili v Německu, od 1939 v Praze-Střešovicích v ulici U Laboratoře, a to až do konce druhé světové války (Eichmann byl v Praze naposledy 29. 4. 1945), i když Eichmann často služebně pobýval v jiných částech Třetí říše i v zahraničí (Vídeň, Berlín, Maďarsko aj.). Měli tři syny: Klause (* 1936 Berlín), Horsta Adolfa (* 1940 Vídeň) a Dietera (* 1942 Praha). Oba bratři E. nastoupili ke gestapu, starší z nich Franz Liebl působil jako vedoucí jeho služebny v Hradci Králové a přímo se podílel na vyhlazení Ležáků (po válce popraven).

V květnu 1945 E. odešla s dětmi do Rakouska, kde ji našli spojenečtí vojáci, na stopu manžela je ale nepřivedla. Tvrdila, že jsou s manželem rozvedeni, podle svědectví českého důstojníka K. Lukáše, jejího vzdáleného příbuzného, byl Eichmann zabit na konci války v Praze a 1947 v Bad Ischlu prohlášen za mrtvého. 1951 E. odcestovala do Argentiny, kde se „seznámila“ s Ricardo Klementem (krycí jméno uprchlého manžela, který se do Jižní Ameriky dostal 1950 na pas vydaný Červeným křížem). Jeho identitu neznaly ani děti, které mu říkaly strýček Ricardo. Žili v Tucumánu a v Buenos Aires, kde se jim narodilo ještě čtvrté dítě, Ricardo (* 1955, archeolog). 1958 objevila Eichmannovu stopu izraelská tajná služba Mossad, nepochybně ale Klementa s Eichmannem ztotožnila až poté, co si její pracovníci všimli jeho gratulace manželce ke stříbrné svatbě. V květnu 1960 byl izraelskými agenty unesen a přepraven do Izraele, postaven před soud, odsouzen k trestu smrti a popraven. E. s dětmi se poté vrátila do Německa.

L: H. Arendtová, Eichmann v Jeruzalémě, 1995, passim; I. Harrel, Dům v Garibaldiho ulici, 2003, passim; S. Motl, Oběti a jejich vrazi, 2008, s. 100, 102, 104, 107.

Jiří Martínek