EICHMANNOVÁ Veronika 3.4.1909-1997: Porovnání verzí
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Veronika EICHMANNOVÁ | | jméno = Veronika EICHMANNOVÁ | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Eichmannova Veronika portret.jpg |
| datum narození = 3.4.1909 | | datum narození = 3.4.1909 | ||
| místo narození = Mladé u Českých Budějovic | | místo narození = Mladé u Českých Budějovic | ||
Řádka 54: | Řádka 54: | ||
[[Kategorie:1997]] | [[Kategorie:1997]] | ||
[[Kategorie:Německo]] | [[Kategorie:Německo]] | ||
+ | |||
+ | <gallery> | ||
+ | Eichmannova Veronika svatba.jpg|Svatba Veroniky a Adolfa Eichmanna v roce 1935 | ||
+ | </gallery> |
Aktuální verze z 20. 2. 2020, 14:58
Veronika EICHMANNOVÁ | |
Narození | 3.4.1909 |
---|---|
Místo narození | Mladé u Českých Budějovic |
Úmrtí | 1997 |
Místo úmrtí | Německo |
Povolání | 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu |
Citace | Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 549-550 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137007 |
EICHMANNOVÁ, Veronika (roz. Lieblová, též Vera), * 3. 4. 1909 Mladé u Českých Budějovic, † 1997 Německo?, manželka Adolfa Eichmanna
Narodila se v rolnické rodině Matthiase a Marie Lieblových. Měla dva bratry. 1935 se provdala za Adolfa Eichmanna (1906–1962), tvůrce nacistického systému konečného řešení židovské otázky. Nejprve žili v Německu, od 1939 v Praze-Střešovicích v ulici U Laboratoře, a to až do konce druhé světové války (Eichmann byl v Praze naposledy 29. 4. 1945), i když Eichmann často služebně pobýval v jiných částech Třetí říše i v zahraničí (Vídeň, Berlín, Maďarsko aj.). Měli tři syny: Klause (* 1936 Berlín), Horsta Adolfa (* 1940 Vídeň) a Dietera (* 1942 Praha). Oba bratři E. nastoupili ke gestapu, starší z nich Franz Liebl působil jako vedoucí jeho služebny v Hradci Králové a přímo se podílel na vyhlazení Ležáků (po válce popraven).
V květnu 1945 E. odešla s dětmi do Rakouska, kde ji našli spojenečtí vojáci, na stopu manžela je ale nepřivedla. Tvrdila, že jsou s manželem rozvedeni, podle svědectví českého důstojníka K. Lukáše, jejího vzdáleného příbuzného, byl Eichmann zabit na konci války v Praze a 1947 v Bad Ischlu prohlášen za mrtvého. 1951 E. odcestovala do Argentiny, kde se „seznámila“ s Ricardo Klementem (krycí jméno uprchlého manžela, který se do Jižní Ameriky dostal 1950 na pas vydaný Červeným křížem). Jeho identitu neznaly ani děti, které mu říkaly strýček Ricardo. Žili v Tucumánu a v Buenos Aires, kde se jim narodilo ještě čtvrté dítě, Ricardo (* 1955, archeolog). 1958 objevila Eichmannovu stopu izraelská tajná služba Mossad, nepochybně ale Klementa s Eichmannem ztotožnila až poté, co si její pracovníci všimli jeho gratulace manželce ke stříbrné svatbě. V květnu 1960 byl izraelskými agenty unesen a přepraven do Izraele, postaven před soud, odsouzen k trestu smrti a popraven. E. s dětmi se poté vrátila do Německa.
L: H. Arendtová, Eichmann v Jeruzalémě, 1995, passim; I. Harrel, Dům v Garibaldiho ulici, 2003, passim; S. Motl, Oběti a jejich vrazi, 2008, s. 100, 102, 104, 107.
Jiří Martínek